Článek
Když v únoru letošního roku odešla Jana Brejchová, jedna z největších českých hereckých ikon, její dcera Tereza Brodská promluvila otevřeně jen jednou. „Chtěla jsem, aby se na maminku nezapomnělo,“ řekla v posledním rozhovoru, který teď nabývá zvláštního významu. V padesáti sedmi letech stojí Tereza na prahu nové kapitoly života – bez matky, ale s bohatstvím vzpomínek, s manželem, synem a vnučkou. Její příběh není jen o herectví. Je o tom, jak se dcera slavných rodičů naučila stát na vlastních nohou, jak překonala chlad rodinného prostředí a jak nakonec našla větší radost v kuchyni a u rodinného stolu než na jevišti.
Dětství ve stínu dvou hvězd
Tereza Brodská se narodila sedmého května 1968 v Praze do rodiny, kde herectví nebylo volbou, ale osudem. Otec Vlastimil Brodský, milovaný herec s nezaměnitelným hlasem a humorem, matka Jana Brejchová, kráska, kterou přirovnávali k francouzské Bardotce. Už jako malá holčička poznala, že sláva má svou cenu. Prvních sedm let ji vychovávala teta Blanka s manželem, protože rodiče byli neustále na natáčení nebo na divadelních turné. Rodiče neměli čas. To není výčitka, ale fakt, který Tereza později přijala s pochopením.
Když se rodiče rozvedli, situace se ještě zkomplikovala. Tereza nikdy nevycházela s matčiným novým partnerem Jaromírem Hanzlíkem. V sedmnácti letech odešla z domova a začala se o sebe starat sama. „Maminka mi dala školu života,“ říkala později v rozhovorech. Žádná protekce, žádné usnadnění. Naopak. Rodiče ji od herectví spíš odrazovali. „Nezabírej místo talentovaným,“ měla prý říct matka. Tereza to brala jako výzvu.
První kroky před kamerou – dětské role plné kouzel
Přesto herectví přišlo brzy. Už v šesti letech stála po boku matky ve sci-fi pohádce Slečna Golem. O pět let později, v roce 1977, si zahrála v dětském muzikálu Ať žijí duchové! s otcem. Malá Terezka se objevila i v Kočičím princi jako myší princezna. Tyto role nebyly velké, ale důležité. Ukázaly, že talent je tu. A že kamera ji miluje.
Velká příležitost přišla v šestnácti. Seriál Vlak dětství a naděje ji katapultoval do povědomí diváků. Jako studentka konzervatoře pak hrála se svou matkou ve filmu Citlivá místa. Rodinné spojení na plátně dodávalo scénám zvláštní autenticitu. Tereza se učila rychle. A učila se i z chyb.
Cesta na jeviště – divadlo jako škola života
Po absolvování Pražské konzervatoře přišlo angažmá v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Pak následoval Činoherní klub a především Divadlo Na zábradlí, kde hrála v letech 1988 až 1993. Role jako Nataša v Vojně a míru, Manon Lescaut, Irina v Třech sestrách nebo Markéta v Donu Juanovi ji formovaly. Divadlo jí dalo disciplínu, kterou film nikdy nemohl. Později přiznala, že divadlo už ji tolik neláká. „Do divadla mě nedostaneš,“ řekla v jednom podcastu. Dnes dává přednost televizi a rodině.
Devadesátá léta – čas velkých vítězství
Průlom přišel v devadesátých letech. Film Má je pomsta z roku 1995 jí přinesl prvního Českého lva. Role Kláry, ženy hledající spravedlnost, byla plná bolesti a síly. Tereza ji zahrála s takovou intenzitou, že porota neměla pochyb. O čtyři roky později přišel druhý lev za Dvojrole. Dvojí postava – matka a dcera v jedné herečce. To byl vrchol. Kritici psali o její schopnosti proměnit se, o hloubce, kterou dokázala vnést do obou tváří.
Mezi tím hrála lékárnici Ute v Konci básníků v Čechách. Postava, kterou si zopakovala v pokračováních Jak básníci neztrácejí naději a Jak básníci čekají na zázrak. Diváci ji milovali právě pro tu přirozenost. Žádná přehrávání, jen život.
Televize jako druhý domov
Širší publikum ji zná především ze seriálů. V Ulice ztvárnila Báru Jordánovou, později se vrátila. Od roku 2019 hraje Janu Kratinovou v Slunečné, kde její postava přináší klid a moudrost do chaotického vesnického života. Objevila se i v Zoo, v Smyslu pro tumor jako matka Jarka Kalinová nebo v kriminálních příbězích jako Velký případ. Televize jí umožnila být blízko divákům každý den. A zároveň mít čas na rodinu.
Osobní život – láska, která přetrvala
V osobním životě měla Tereza své bouře. První manželství s filmařem Jordi Niubóem trvalo od roku 1989 jen čtyři roky. Pak přišel fotograf Herbert Slavík. Svatba v roce 1995 a od té doby společně. Syn Samuel se narodil o rok později. V roce 2021 se Tereza stala babičkou. „Problém s věkem zatím nemám. Navíc jsem teď čerstvá babička,“ řekla tehdy s úsměvem.
Manželství s Herbertem je příkladem vytrvalosti. V roce 2025 oslavili třicet let. Tereza ho rozmazluje, zakázala mu domácí práce a ráda vaří pro celou rodinu. „Každý vztah může být hezký i po letech,“ říká. Rodina je pro ni zásadní. Profesi nikdy moc neřešila. „Pro mě je důležitější být doma,“ přiznala v jednom rozhovoru.
Vztah k rodičům – bolest i vděk
Vztah k matce a otci byl složitý. Otec řešil konflikty dopisy místo osobních rozhovorů. Matka dávala přednost práci. Tereza prožila smutné Vánoce, kdy byla sama. Přesto matce nic nevyčítá. Po jejím odchodu v únoru 2026 zůstala sama se smutkem. Manžel byl v té chvíli pryč, dcera se musela vyrovnávat sama. „Trochu je pro mě citlivé téma rozvod tatínka s maminkou,“ svěřila se v posledním rozhovoru.
Přesto dokázala odpustit. A především si vzít to nejlepší – lásku k herectví, ale i odvahu jít vlastní cestou.
Dnes – klid a nové radosti
V sedmapadesáti letech je Tereza Brodská stále aktivní. Hraje v seriálech, občas se objeví v rozhovorech, ale největší radost jí dělá vaření, vnučka a klidný domov. Nechce už velké divadelní role. Chce být přítomná pro ty, které miluje. Její příběh ukazuje, že talent zděděný z rodiny je dar, ale skutečná síla přichází z vlastní vytrvalosti a lásky.
Tereza Brodská dokázala něco vzácného. Překonat stíny rodičovské slávy, získat uznání vlastní prací a najít štěstí tam, kde mnozí hledají marně – v obyčejném životě plném lásky a vděku.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tereza_Brodsk%C3%A1
https://www.kinobox.cz/osobnosti/18206-tereza-brodska
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/chtela-jsem-aby-se-na-maminku-nezapomnelo-rekla-v-poslednim-rozhovoru-o_2602081358_vaa
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/tereza-brodska-herecka-ulice-slunecna-brejchova-brodsky.A250128_153018_lidicky_vals
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-tereza-brodska-svoji-profesi-jsem-nikdy-moc-neresila-pro-me-je-zasadni-rodina-40461860
