Článek
Poslanec Síla na začátku svého projevu předeslal, že začne takzvaně od Adama, protože je neurochirurg, a proto každý problém analyzuje a až pak začne řešit. X
Proto asi ve svém projevu používal výrazy jako homoparentní nebo heteroparentní rodiny. Zní to velmi odborně. Dokonce sám přečetl desítky studií, které se manželstvím homosexuálů zabývají, a zjistil, že většina říká, že dětem nijak výchova rodičů stejného pohlaví neškodí. Dočetl se ale tak daleko, že si našel hned dvě studie, které říkají to, co si myslí on.
Vskutku vědecký přístup
Protože sám je vědec, tak prý dokáže říct, která studie je dostatečně dobrá, aby mohla podpořit jeho argumenty. Mluvil o studii z USA, jejímž autorem je Mark Regnerus. Ta podle poslance Síly říká, že právě mezi rodinami homosexuálů a heterosexuálů jsou velké rozdíly. Začal vypočítávat, že třeba v lesbických rodinách je vyšší nezaměstnanost. Studie podle něj došla k závěru, že děti v „normálních rodinách“, tedy těch s otcem a matkou, mají větší tendenci v životě uspět.
Kupodivu sám uznal i to, že umíněná studie sklidila velkou kritiku, ale panu poslanci je to očividně úplně jedno. On si vyhodnotil, že je to prostě tak, jak říká, protože jako vědec to dokáže posoudil. Třeba na webu Washington post se dá najít článek, který říká, že autor označoval za děti z rodin homosexuálů i ty, které pocházeli, jak by pan poslanec řekl, z „normálních rodin“.
Poslanec Síla také řekl, že podle jeho selského rozumu má stát provádět politiku tak, aby udržel svou populaci a porodnost. Neopomenul zmínit, že muslimové mají porodnost výrazně vyšší než Češi. „Stát by neměl preferovat uspokojování tužeb homosexuálních párů pro falešné prosazování humanity naoktrojované evropskou unií,“ shrnul.
Teorie o týrání
Tím ale vědecké úvahy pana poslance nekončily. Řekl, že obecně podle něj platí, že mezi homosexuály je výrazně vyšší procento lidí, kteří mají zkušenosti s týráním než ve zbytku populace. Tomu se opravdu nelze moc divit vzhledem k tomu, jakou náladu ve společnosti zrovna tady pan poslanec a jeho strana vyvolávají.
Síla ale z toho vyvozuje další velmi vědecký závěr. „S týráním a zneužíváním v dětství jde samozřejmě i větší pravděpodobnost opakování těchto vzorců v jejich životě s případnými svěřenými dětmi,“ prohlásil. Takže podle něj lidé, kteří něco takového zažili, to budou provádět dětem.
Dobrovolné úchylky
Pan poslanec ale šel ještě dál. U homosexuálních rodin je totiž také větší pravděpodobnost „dobrovolných sexuálních úchylek“. Sice se nedozvíme, co to znamená, ale jistě bychom měli být zděšeni. Podle pana poslance je těžké s uspokojivou pravděpodobností zaručit, že homosexuál nebude mít navíc ještě deviantní preference. Jak na to přišel, opět nijak zvlášť nevysvětlil.
Ani tím ale úvahy pana poslance neskončily. „Homosexuální páry jsou mnohem méně stabilní, než vztahy heterosexuální,“ řekl s tím, že „poločas rozpadu“ homosexuálních vztahů je údajně mezi dvěma až třemi lety. Opět tvrzení, které ničím nedoložil.
Přidal ale ještě tvrzení, že partnerské nevěry a promiskuita jsou u homosexuálů větší problém než u heterosexuálů. „Dítě tedy zažije rozvod u homosexuálního páru s větší pravděpodobností než u heterosexuálních rodičů,“ dodal. Neváhal se ale pustit do ještě hlubší analýzy a tvrdil, že lesbické páry jsou stabilnější a je u nich menší procento dobrovolných sexuálních úchylek.
