Článek
Poznámka autora:
V článku jsou použita mírně upravená slova označená (!!!), aby odpovídala pravidlům platformy. Skutečná slova byla však podstatně ostřejší – a přesně taková je i realita ulice.
Ten druhý bezdomovec
6:22.
Na lavičce se válí dvě deky, igelitka, batoh a člověk.
Stojí opřený o zábradlí a močí do keře. Hází vajgl.
„Hele, dyk sem včera říkal, že to je moje místo, ty kriple(!!!)!“ zařve a napije se z plastové láhve, kde už dávno není voda.
7:14.
Kolem projde maminka s dítětem.
„Fuj, mami, tady to smrdí.“
„Drž hubu(!!!), spratku,“ ozve se z lavičky. Dítě se rozpláče.
Matka zrychlí krok. On se zasměje. Hrubě, chraplavě.
„Co čumíš?! Jsem taky člověk!“
A možná i je. Ale nikdo to tak už nevnímá.
10:40.
Přijde kontrola z městské. Jeden strážník, druhý v civilu.
„Pane, nemůžete tady být, je to zakázané, máme stížnosti.“
„A co jako? Kam mám jít? Do řiti(!!!)?“
Vytáhne láhev, zasměje se a sedne si na zem.
„To si mě jako odvezete? Zase? No tak pojeďme!“
Ale nikdo ho nevezme. Jen se napíše záznam.
A lavička zůstane jeho.
13:12.
Vydírá kolemjdoucího. „Hele, brácho, nemáš deset? Ne? Tak aspoň cigáro. Kurňa(!!!), co ste to za lidi…“
Někteří dávají, aby měli pokoj. Jiní mlčí a přejdou.
Třetí se pohádají. To má rád.
„Jo tak ty si hrdina, jo? Tak si pojď sednout sem! A dej mi bundu, když seš takovej dobrák!“
17:03.
Popelník před obchodem. Cinknutí lahve o sloupek.
V koši zbytky, zmrzlé těstoviny, rozteklý jogurt.
„Nežrat, chlastat!“ houkne na sebe.
Takhle se přepne do druhého módu. Už neřeší, už jen přežívá.
21:49.
Podchod. Staré kartony. Baterka. Nějaká slečna ho uvidí a lekne se.
Zařve na ni. „Hele, kachno(!!!), taky můžeš skončit takhle!“
Neuvědomuje si, že má rozepnuté kalhoty, prázdné oči a brečící vztek na celý svět.
23:55.
Hází si bundu přes hlavu.
Chce usnout. Ale v hlavě mu zní všechno. Výkřiky. Odpovědi.
Rodiče. Policie. Bývalá. Hlasy zevnitř.
A ráno bude znovu hulákat, že svět mu něco dluží.
A svět? Ten ho už dávno přestal poslouchat.
„Ne každý, kdo spí na lavičce, je oběť. Ale i ten druhý bezdomovec byl kdysi člověk, co jen chtěl domů.“
❓Otázka na čtenáře:
Co s těmi, kteří odmítají pomoc a ubližují okolí? Kam až sahá naše tolerance?
