Článek
Květa Fialová se narodila 1. září 1929 na Slovensku. Její maminka byla úspěšná výtvarnice a sochařka a její tatínek Vlastimil byl vojenský letec a legionář. Květa své rodiče milovala, ale každého z nich popisovala jako zcela jinou osobu. Maminka podle jejích slov byla buddhistka, tatínka naopak zarputilý evangelík. Až do roku 1938 rodina žila na Slovensku, ale poté, co byla jejich rodná obec Veľké Dravce téměř zrušena, se odstěhovala se svou rodinou do České republiky.
Herečkou být nechtěla, zavedl jí k tomu osud
Květa nikdy nechtěla být herečkou, ale jak sama v jednom rozhovoru prozradila, k tomuto povolání ji dovedl osud. „Jednou jsem u nás v Borohrádku šla do divadla. Byla tam pěkně nalíčená dívka, trhala lístky a dotkla se mě rukou. Pak jsem ji viděla na jevišti a byl to malý zázrak. Tak jsem chtěla být také herečkou.“ Když jí bylo 16 let, odjela do těšínského divadla, kde se ucházela o práci herečky. Ačkoliv neměla žádné zkušenosti, nakonec ji přijali. První role byla Princezna Pampeliška, která se jí náramně líbila.
Chtěla začít nový život, a to se jí také povedlo. Herečka nakonec vystudovala JAMU a hrála na různých scénách po celém Československu. V roce 1959 měla sen o Voskovci a Werichovi, a tak sedla na vlak a rozjela se do Prahy ucházet se o angažmá. Přestože na ni prý Werich koukal překvapeně, dal jí šanci. Měla mu předvést roli dědečka. A tak zakotvila v Praze, kde nejen hrála divadlo, ale také měla blíže k televizi a filmu.
Před manželem utíkala na hřbitov
Když se se svou rodinou dostala v roce 1938 do Čech, ještě netušila, jaké peklo si bude muset zažít. Na konci války, přesněji v květnu 1945, si patnáctiletá Květa zažila něco, co nechce žádný rodič se svým dítětem řešit. Znásilnila ji tehdy dvojice vojáků, kteří si chtěli užívat. Květa dostala na výběr, a to buď sex nebo smrt. Věděla, že nemá šanci utéct, a tak se rozhodla pro něco, co jí navždy změnilo život. I když na lásku nikdy nezanevřela, trauma ze sexu měla pořád.
Její manžel Jiří Josek o jejím zážitku nevěděl a požadoval každodenní plnění manželských povinností. Květa se však bála a raději před svým manželem utíkala na hřbitov. Tam také přespávala v márnici, protože v té době neměla peníze na vlastní bydlení. O několik let později se rozvedli. I tak se znovu zamilovala, a to do herce Gustava Opočenského. Jejich zpočátku idylický vztah se postupně změnil v drama. Manžel hodně pil a Květa přišla o veškeré finance a šperky.
Když jsem byla malá, měla jsem loutku smrti. Abych se jí nebála, vzala jsem ji k sobě do postele a doufala jsem, že na mě bude hodná.
Porodila dceru a zemřela na Alzheimera
I přesto, že neměla na vztahy štěstí a trauma z mládí se neustále objevovalo, se podruhé oženila s Pavlem Hášou. Tomu také nakonec porodila dceru Zuzanu a společně vytvořili harmonickou rodinu. Květa Fialová navíc neustále vyznávala vyšší moc a věřila, že existuje nějaký vztah mezi nebem a zemí. Doma také měla sošky Buddhy a dalších posvátných postaviček. Nebála se smrti a byla otevřená novým zážitkům.
Herečka se v posledních letech svého života trápila. Nejprve začala zapomínat a lékaři to přisuzovali stařecké demenci. Nakonec se ale prokázalo, že trpí Alzheimerovou chorobou. Konec svého života tak prožila v Alzheimercentru ve středočeských Průhonicích. Do hereckého nebe odešla 26. září 2017 ve věku 88 let.
Zdroje: seznamzprávy.cz, prahain, lidovky.cz
