Článek
Ostrov nad Ohří existoval již na počátku 13. století, ale jeho nejvýznamnější stavba na sebe nechala pár set let čekat. Až v roce 1644 totiž na západním okraji obce na Karlovarsku začalo samotné budování kaple svaté Anny, rodinné hrobky Sasko-Lauenburských a zárodku budoucího rozlehlého klášterního komplexu, pro který bylo o několik let později vymyšleno jméno Posvátný okrsek. Postupně na tomto místo začaly přibývat různé architektonicky cenné objekty, mezi které můžeme zařadit kapli svatého Floriana, kostel Zvěstování Panny Marie nebo kapli Panny Marie Einsiedelnské.
Klášter prošel výraznou proměnou
I přesto byl však klášter v polovině 19. století zrušen. Samotný areál tohoto místa byl zachován a postupem času renovován. Postupem času v něm vznikaly nová sídla, a dokonce i samotná vojenská nemocnice. Později zde vznikla skládka, sýpka a skladiště. V polovině minulého století se tohoto místa ujala armáda a fungování kasáren barokním památkám nakonec nesvědčilo. Některé cenné stavby byly nakonec zničeny. Za vlády rodu Šliků dostal ostrovský zámek v průběhu 16. století svou renesanční podobu. Sasko-Lauenburští vévodové a markrabata Bádenská, kteří vlastnili ostrovské panství do konce 18. století, přišli s dalšími stavebními úpravami. K původnímu šlikovskému zámku přistavěli nové křídlo, a to bádenský zámek a později lauenburský - dnešní Palác princů, jenž byl kdysi s původním zámkem propojen zvláštní chodbou, která dnes již neexistuje.
Černá Madona, která zde dodnes chrání
Na počátku nového tisíciletí ale panovala v klášterním areálu velká přestavba a nic nezůstalo na svém původním místě. V roce 2002 proto byla otevřena unikátní kaple Panny Marie Einsiedelnské se sochou Panny Marie s černou tváří a černýma rukama. Ta je dodnes opředena řadou legend a tajemství a její vznik není dodnes zcela jasně vysvětlen. Následně na tomto místě vznikla kaple svatého Floriána, která připomíná oběti nejrůznějších národních či náboženských útlaků na Ostrovsku.
Zámecký park v Ostrově navazuje na klášterní areál, a je dokonce o něco starší. Majitel zámku a celého panství, vévoda Julius Jindřich zde získal své první zásluhy za účast v císařské armádě po bitvě na Bílé Hoře. Na konci 18. století zahrada dostala novou podobu a nalezneme zde i nový vzhled zámeckého parku. Její nejslavnější doby dnes připomíná současná multimediální expozice Zámecká zahrada v proměnách času, která je k vidění v sale terreně.
Zdroje: ČRo JižníČechy, karlovarskadrbna.cz, kudyznudy.cz, icostrov.cz