Článek
Musím se přiznat – seznamky nejsou moje disciplína. Fotky mnohdy vypadají velice dobře, profilové texty jsou hezké, ale realita většinou tak nějak… pokulhává. Přesto jsem si jednou takovou aplikaci nainstaloval a všiml si jejího profilu. Fotka mě zaujala, její úsměv působil přirozeně a já si řekl: „Proč to nezkusit?“ A tak jsem jí napsal. Odpověď přišla skoro okamžitě.
Jenže zprávy, které jsme si psali, mě úplně nenadchly. Psala smutně, trochu depresivně, každá její věta byla takový malý nářek. Intelektuální rozměr, který obvykle hledám, tam chyběl. Ale bylo mi jí líto. Fakt. Tak moc, že jsem nakonec souhlasil se schůzkou. Co jsem si od ní sliboval, nevím. Možná jsem si říkal, že když přeskočí jiskra, můžeme být třeba milenci. Kdo ví.
Setkali jsme se v kavárně v nákupním centru. A musím přiznat, že když jsem ji uviděl naživo, zapomněl jsem na všechny svoje výhrady. Vypadala skvěle, byla milá a opravdu pozorná. Povídali jsme si asi dvě hodiny, smáli jsme se, bavili o všem možném. Dokonce jsem jí zavolal taxíka domů. Domluvili jsme se totiž, že se uvidíme další den. Vypadalo to opravdu slibně.
Jenže večer přišla zpráva: „Promiň, dcera má horečku, zítra musím zůstat doma. Navíc asi přijdu o nějaké peníze ve výplatě, necháme schůzku na jindy“. No, a já, chlap s citem pro soucit, jsem se nechal zviklat. Nabídl jsem, že jí pomohu. Po chvíli jsme se domluvili – pošlu jí deset tisíc korun a ona mi je vrátí ve dvou splátkách. Vlastně jsem se sám chytil do pasti.
Asi tušíte, jak to dopadlo. Splátky nikdy nepřišly, zprávy přestaly, telefonní číslo bylo nedostupné a já zůstal s pocitem, že mě někdo naprosto primitivně obelstil. A přitom všechno, co jsem chtěl, bylo jen trochu lidskosti a… možná trochu lásky. Nic moc jsem nečekal, ale že budu za takového troubu, to by mě ani ve snu nenapadlo.
Takže co dál? Na policii jsem nešel. Kvůli deseti tisícům to nemá cenu. Bohužel, takováto individua na to spoléhají. A hledání vztahu? Už nikdy seznamky. Ne, že bych přestal věřit v lásku, ale už nechci být blázen, který posílá peníze ženě, kterou viděl jednou v životě. Bylo mi jí líto – a stál mě to deset tisíc. Dobře mi tak. Poučení? Pomáhat ano, ale ne každému, kdo to dokáže sehrát lépe než já.
