Článek
Zná to asi, kdo má doma malé dítě, které chodí do školky. Dítě doma dělá něco, co ve školce vůbec (třeba si odmítá čistit zuby) a naopak. Mnozí rodiče pak bývají překvapeni, když jim paní učitelka sdělí, že něco není v pořádku a že by s děckem měli lépe pracovat. Mnozí rodiče to berou jako osobní útok na jejich výchovné metody, ale upřímně, jako rodiče býváme málokdy objektivní a děti si až příliš idealizujeme. Přeci každé naše dítě je „nejchytřejší a nejhodnější“. Nebo to máte jinak?
„Rodiče často netuší, že děti doma fungují úplně jinak než u nás,“ říká paní Jana, učitelka s dvacetiletou praxí. „Mnohé děti nemají žádné hranice. Když jim něco řekneme, začnou se vztekat nebo si lehnou na zem. Rodiče si pak myslí, že jsme přísné, ale bez pravidel se prostě nedá pracovat.“ Vztek dětí bývá jednou z nejčastějších projevů nezvládnutých emocí. Některé děti se tak projevují spíše doma, jiné spíše ve školce
Další problém je počet dětí ve třídách. Zákon povoluje až 28 dětí na jednu učitelku. To znamená, že pokud dítě spadne nebo se rozpláče, ne vždy je možné se mu okamžitě věnovat. „Někdy mám pocit, že jsme víc hlídačky než pedagogové,“ přiznává učitelka Petra.
Velkým tématem je i jídlo. Zatímco rodiče posílají děti s bio svačinami a přísnými dietami, v některých školkách se stále vaří podle norem z devadesátých let. „Představte si, že denně připravujeme stovky jídel za pár korun. Jak má vypadat kvalitní oběd za třicet pět korun? Není to možné,“ říká kuchařka z pražské školky. A tak děti dostanou někdy špagety s nějakou levnou červenou omáčkou a je to. není to tak všude, ale není to zrovna nic výjimečného.
A co největší tajemství? Učitelky přiznávají, že děti si mezi sebou vytvářejí tvrdou hierarchii. „Máme tříleté tyrany, kteří šikanují slabší. Rodiče si myslí, že šikana začíná až na základní škole, ale není to pravda. My to ve školce řešíme denně,“ upozorňuje zkušená pedagožka.
Školky tak zůstávají pro rodiče trochu záhadou. Děti doma řeknou: „Bylo to dobrý, hráli jsme si.“ Ale realita je často mnohem složitější – od nevyhovujících prostor, přes málo peněz na jídlo, až po boj učitelek s únavou. „Máme děti rády, ale systém nám práci strašně ztěžuje,“ shodují se.
