Článek
Velikonoce jsou spojeny s několika základními atributy. Pomlázkou, barvením vajíček, pečením beránka a také s větvičkami vrby jívy s částečně rozvitými pupeny, tzv. kočičkami. Kde se ale tyhle symboly vzaly? Děti si s tím hlavu nelámou, prostě to tak je, a když se náhodou zeptají, dospělí mnohdy neví, nebo jenom hádají. Jak to tedy je?
Beránek z Izraele
Podle židovské tradice by měl beránek představovat stát Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Židé také podle tradice pojídají při pesachovovém svátku beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. Podle křesťanských tradic je potom beránek symbolem Ježíše Krista, který byl, obrazně řečeno, obětním beránkem. Dnes se beránek peče většinou z piškotového těsta a dává se na velikonoční stůl jako sladká pochoutka, která chutná všem.
Barvení vajíček
A proč se barví vajíčka? Vajíčko zde funguje jako symbol nového života. Ostatně, vajíčko jako zárodek je celkem logická konotace. Vajíčko je také symbolem plodnosti a vzkříšení. No a protože se ve starověkém Egyptě, a také v Persii, barvila na jaře vajíčka na červeno, barví se vajíčka i nyní. No a proč zrovna na červenou barvu? Ta měla symbolizovat dělohu, jako bránu nového života. Ve východním křesťanství se ale červená barva chápe spíše jako Kristova krev. Zajímavostí potom je, že pro Velikonoce existuje i pojmenování „Červené svátky“. A víte, kde se takové označení používá? Zkuste hádat, než dočtete do konce. Na konci článku se dozvíte odpověď.
Vrba místo palmy
Dalším velikonočním symbolem jsou „kočičky“, tedy větvičky vrby jívy s částečně rozvinutými pupeny. Tradice kočiček údajně vychází z biblického příběhu o vstupu Ježíše do Jeruzaléma, kdy ho obyvatelé vítali palmovými ratolestmi. Palmy u nás ale nemáme, takže byly nahrazeny zelenými větvičkami, a údajně podle německého vzoru právě větvičkami vrby jívy. Z vrby se také většinou odebírají mladé proutky, ze kterých se splétá velikonoční pomlázka.
Sám zajíček v trávě
A jak je to to s velikonočním zajíčkem? Ten údajně vznikl přeměnou zmrzlého ptáčka, který umrzl ve vánici. O přeměnu se měla postarat bohyně plodnosti Eostre. Odtud také název pro Velikonoce „Easter“. Kde se ale vzal ptáček ve vánici jsem nikde v dostupných pramenech nedohledal. Legendu je tak nutno brát jako legendu, tedy s rezervou.
No a jak jste tipovali odpověď na otázku, kde se používá pro Velikonoce označení Červené svátky?“ Velikonoce se takto označují v jihozápadních Čechách. Tak si je pěkně užijte.
Zdroje:
KROLL, G. Po stopách Ježíšových. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. ISBN 80-7192-711-2
