Článek
Seriál Volha získal o víkendu pět Českých lvů. Potvrdilo se tak, že Češi retrospektivu ve filmu skutečně milují. Mohou si totiž připomenout dobu, která byla plná absurdních příkazů a nařízení. Jedním z nich mělo být i kontrolovaní toho, zda zaměstnankyně Československé televize nosí do práce pod oblečením podprsenku. Zdá se vám to jako nesmysl?
Nesmysl v duchu „socialistické morálky“
Ano, nesmysl to bezpochyby byl. Přesto se takové kontroly na vrátnici televize prý skutečně odehrávaly. Tvrdil to alespoň producent Josef Viewegh v rozhovoru na Radiožurnálu. Důvodem prý bylo to, aby tehdejší soudružkám nevyčnívaly pod oblečením bradavky. To totiž nebylo v souladu s tehdejší socialistickou „morálkou“. Zkuste si to představit dneska. Byl by z toho skandál, z kterého by se dotyčná instituce už asi nevzpamatovala. Stačí připomenout kauzu na České zemědělské univerzitě.
Jedno ňadro povoleno
Dáša Bláhová šla v rozhovoru pro Deník ještě dál. Podle ní totiž existovalo v tehdejší Československé televizi pravidlo, podle kterého směla herečka odkrýt pouze jedno ňadro, nebo spodní prádlo. A to se týkalo hereček. Běžné pracovnic nesměly ukázat vůbec nic. Ani bradavky vystouplé pod oblečením. Proto ta „podprsenková patrola“ na vrátnici. V seriálu Volha to bylo sice zobrazeno v úsměvné rovině, pro tehdejší ženy to však musela být ohromná potupa. Tím spíše, když si to vrátní, jako seriálový Standa Pekárek, náležitě vychutnávali
Doba plná zvláštních nařízení
Byla to skutečně zvláštní doba a podobných nařízení bylo v různých podnicích, institucích a školách mnoho. Ve škole jsme například nesměli nosit tričko s nápisem (pokud tedy nebyl v azbuce), u kluků byly zakázané dlouhé vlasy, tzv. „plesnivé“ džíny byly na indexu, někde se nesměly nosit minisukně, jinde zase nepustili žáka z jídelny, dokud nesnědl celou porci nechutného rýžového nákypu nebo mazlavého „rizota“ s hráškem. Školníci kontrolovali, zda mají žáci pantofle a domovní důvěrník zase to, zda jsou v květnu vyvěšeny v oknech sovětské vlaječky.
Projev autoritativního režimu
Kontrola podprsenek v tehdejší Československé televizi je názornou ukázkou toho, že podobné kontroly a nařízení byly jedním z mnoha projevů autoritativního režimu a omezení svobody projevu, které bylo v té době běžné. Dnes je doba naštěstí úplně jiná, a tak se můžeme soustředit na skutečné problémy a aspekty lidského života. Ostatně o tom hovoří i Jan Povýšil, pětinásobný paralympionik v podcastu 30 Minut Lajfu, viz. výše. Poslechněte si ho. Lidé totiž mnohdy skutečně řeší úplné „kraviny“.
