Článek
Obyvatelé Prahy 1 to dnes měli s parkováním opravdu těžké. Koalice Spolu si totiž v den voleb zabrala téměř celou Truhlářskou ulici. Cedule, zátarasy a řada volných míst čekající na „vyvolené“. Kdo to asi je ten "s povolením koalice Spolu"? To se můžeme jen dohadovat. Zřejmě známí, podporovatelé, kamarádi. Všichni ostatní měli smůlu.
Na první pohled by se mohlo zdát, že nejde o nic velkého – vždyť jde „jen“ o několik desítek parkovacích míst. Jenže právě v tom je ta podstata. V předvolebních debatách, ale i v celé čtyřleté vládní praxi, se koalice Spolu vymezovala proti tzv. papalášství. Tvrdila, že nechce výhody pro vybrané, že nebude stát nad lidmi. A přesto, v den, kdy měli ukázat respekt k občanům, předvedli přesný opak.
Truhlářská ulice není žádná periférie. Leží v samotném srdci Prahy. Obyvatelé, kteří tu žijí, se už tak potýkají s neustálým tlakem turistického ruchu, stavebních uzávěr, dopravních komplikací a nedostatku parkovacích míst. Každý večer hledají, kam auto vmáčknout, a mnohdy objíždějí bloky desítky minut. A právě těmto lidem teď někdo oznámil: „Sorry, dneska tu místo vás parkují naši.“
Paradoxní je, že pár desítek metrů od Truhlářské ulice stojí nákupní centrum s obrovským podzemním parkovištěm. Stovky míst, kde mohli hosté Spolu pohodlně zaparkovat. Jenže ne – jednodušší bylo zabrat skoro celou ulici. To působí jako ukázkový příklad arogance moci. Když jde o jejich pohodlí, pravidla najednou neplatí.
Jako obyvatel Prahy 1 to považuji za učebnicový příklad papalášství. Politikům se v kampani snadno říká, že „oni nejsou jako ti před nimi“. Ale realita ukazuje, že moc má stále stejnou pachuť. Je to o poselství: My můžeme, vy se přizpůsobte.
A tak se ptám: Kde mají obyvatelé Prahy 1 parkovat? Mají objet půl města, protože celou ulici blokuje politická strana? Je opravdu nezbytné kvůli několika VIP návštěvníkům zabrat desítky parkovacích míst na celé dva dny?
Kdo jednou okusí moc, ten ji zřídkakdy používá střídmě. A právě proto je třeba na takové zdánlivé „drobnosti“ upozorňovat. Protože právě v nich se ukazuje, zda politici respektují občany, nebo se staví nad ně.
