Článek
Byla to taková obyčejná sobota. Manželka chtěla uklidit, a tak jsme se domluvili, že vyrazím s dcerou do aquaparku. Nápad to nebyl špatný. Tedy až do chvíle, kdy jsem s naší malou vstoupil do pánské šatny. Už to samo o sobě byl pro ní asi tak trochu šok. A co si budeme povídat, pro mě vlastně taky. Převléct ponožky, najít plavky, nenechat dítě utéct mezi šatními skříňkami, atd… To byl ale jenom začátek. Pokračování se odehrávalo ve sprchách. Samozřejmě, že pánských
Před vstupem do bazénu je totiž potřeba jít do sprch a v našem případě také na toaletu. Poprvé viděla pánské mušle a samozřejmě, že je chtěla použít. Ne, fakt to nejde. Ani nedoporučuji se o to pokoušet. Budete vypadat jak chlípník z německého erotického filmu ze sedmdesátých let a navíc budete mít počůrané nohy. Jděte rovnou do kabinky, tam to klapne víceméně v pohodě.
Následné čvachtání v dětském koutku bylo docela fajn. Ovšem jenom do chvíle, než dcera snad na celý aquapark zakřičela: „Paní má velký prsa, viď!“. Já blb se otočil a co nevidím, Asi metr ode mě stojí dvojče Pamely Anderson a kouká na mě, co jako řeknu. Zmohl jsem se jenom na přihlouplé „pardon“, vzal dceru do náručí a mazali jsme ke stánku, kde jsem ji uplatil párkem v rohlíku. Jinak by o těch prsou mluvila snad ještě teď. Ne snad, že by nebylo o čem mluvit, paní měla skutečně velké srdce, ale měl jsem pocit, že když se po anglicku vypaříme, bude to lepší.
A aby toho nebylo dost, kruh se uzavřel hned po našem příjezdu domu. „Mami, paní měla táááákhle velký prsa,“ hlásila malá, ještě si ani nesundala boty. „Jaká paní?“, otočila se na mě manželka. Vysvětlit se to dalo, samozřejmě, ale co vám budu povídat. Příště budu raději celý uklízet sám a do aquaparku pošlu manželku. A klidně i uvařím. Jen už ne do bazénu, prosím.
