Článek
Hledala jsem dlouho, ale nakonec jsem našla byt, který byl sice na hraně mých možností, ale já si nekriticky řekl, že to zvládnu. Jenže po pár měsících začalo být jasné, že moje výplata a účty spolu moc kamarádi nebudou.
Jednoho dne, když jsme s majitelem řešili běžnou věc ohledně bytu, mi položil otázku, která mi doslova vyrazila dech: „A co kdybych vám dal slevu na nájmu, když se se mnou občas vyspíte?“
Byl o třicet let starší. Upravený chlap, ale prostě jiná generace. Myslela jsem si, že se zbláznil. Jenže on se díval naprosto vážně. V první chvíli jsem měla chuť se sebrat a praštit s dveřmi. Ale pak mi v hlavě začal běžet jiný film – výše nájmu, moje účty, moje touha po trochu svobodnějším životě.
Možná to bude znít cynicky, ale já sex mám ráda. Nejsem puritánka a nikdy jsem si nehrála na světici. Morální dilemata? Upřímně – když člověk počítá každou korunu, ideály se trochu posunou. Přemýšlela jsem nad tím celé dny. On se nijak nenutil, jen řekl: „Rozmyslete si to. Nabídka platí.“
Nakonec jsem kývla. A víte co? Nebyla to žádná katastrofa, jak jsem se bála. Žádné drama, žádné výčitky a morální kocovina. Prostě dohoda mezi dvěma dospělými lidmi. A navíc – sleva na nájmu je příjemná úleva, díky které nemusím žít od výplaty k výplatě.
Ano, kdybych to vyprávěla své mámě, asi by mě vydědila. Možná by se našli lidé, kteří mě budou soudit, říkat, že jsem se prodala. Ale já to beru jinak. Nejsem oběť, nejsem chudinka. Byla to moje volba. A pokud mám díky tomu víc peněz v peněžence a klidnější spaní, pak toho nelituju.
Nechci nikomu tvrdit, že tohle je cesta pro každého. Ale já jsem sama, zodpovídám se jen sama sobě. A jestli mě někdo bude nazývat zlatokopkou? Ať si klidně říká. Já vím, že jsem si našla způsob, jak přežít v době, kdy je bydlení dražší než zlato.
Takže ano – spím s majitelem bytu, kde bydlím. A díky tomu mám nižší nájem. Tečka.
