Článek
Navštívit občas nějakou skupinu příznivců elektromobility na sociálních sítích může být pro běžného motoristu docela zajímavá zkušenost. Zjistí třeba, že majitelé elektrických aut se nestydí hledat u lidí dobíjení zdarma. Asi se finančně vyčerpali nákupem vozu a nedošlo jim, že jej budou muset také občas dobít.
Dva tábory proti sobě
V mnoha diskuzích pod články na téma elektromobilita se mezi sebou perou dva tábory: příznivců a odpůrců. Jedni spílají druhým, urážejí se, obviňují se z neznalosti i ze závisti. V tomto ohledu vedou spíše elektromobilisté. Ti často obviňují odpůrce tohoto druhu pohonu z toho, že závidí moderní a drahé vozy. Jsou ta auta ale skutečně drahá?
Hledám dobíjení zdarma
Dobíjení zdarma - příspěvek na FCB
Jak pro koho. Pro podnikatele, který získal dvousettisícovou dotaci a mohl si odečíst z pořizovací ceny vozu DPH, je elektromobil cenově přibližně srovnatelný s podobným autem se spalovacím motorem. Ti ostatní ale mnohdy šetří každou korunu. Elektřina prostě není zadarmo. Svědčí o tom například dotaz jednoho elektromobilisty, který na Facebooku hledá skupinu, jež údajně nabízí dobíjení elektromobilů z přebytků FVE zdarma.
Kdo chce opičku, musí mít na banány
Za mě to je ohromně nedůstojné. Nikdy bych se nesnížil k tomu, abych na sociálních sítích zveřejnil dotaz, zda někdo nemá přebytky nafty z firemního kamionu a nedal by mi pár litrů zdarma nebo se slevou. Jak se říká, kdo chce opici, musí mít na banány.
Hon za levnějším dobíjením
Tohle chování ale bohužel není ojedinělé. V posledních měsících se na internetu objevuje stále více podobných příspěvků. Lze v nich vidět nejen hledání dobíjecích míst zdarma, ale i návody, jak ušetřit na dobíjení co nejvíce. Někteří majitelé elektroaut se chlubí, že si počkají na akce energetických společností, jiní vyrážejí na dobíjecí stanice v určité hodiny, kdy je cena nižší. Další pak upřednostňují nákupy v obchodních centrech, kde mohou dobít baterii za nižší ceny.
Na auto mám, ale dobíjení bych chtěl zdarma
Někdo může argumentovat, že jde o běžnou snahu ušetřit, ale realita je trochu jiná. Představa, že si člověk koupí auto za částky atakující milión korun a pak řeší, kde „načepovat“ zdarma, nepůsobí příliš důvěryhodně. Navíc to ukazuje na skutečnost, že elektromobilita u nás není jen o ekologii, ale pro mnohé hlavně o finanční výhodnosti.
Ekologie, nebo finanční výhodnost?
Otázka je, co se stane, až budou dotace nižší nebo zmizí vůbec. Budou majitelé elektroaut ochotni platit plnou cenu za dobíjení? Nebo se jejich nadšení pro „zelenou“ dopravu ztratí stejně rychle, jako se objevilo? Realita ukazuje, že řada z nich už teď hledá všechny možné způsoby, jak se vyhnout placení za energii. To však vyvolává otázku, zda opravdu kupovali svá auta s ohledem na planetu, nebo jen kvůli tomu, že se jim to ekonomicky vyplatilo.
A právě v tomto bodě se elektromobilita ukazuje v trochu jiném světle. Místo technologické revoluce, která mění svět k lepšímu, se stává hřištěm pro „lovce výhod“. A pokud výhody přestanou být tak výhodné, mohlo by se ukázat, že mnozí majitelé elektroaut byli jen dočasnými nadšenci.
