Článek
Když jsem před pár lety vstupovala do manželství, byla jsem přesvědčená, že to bude „navždy“. Byla jsem zamilovaná, touha mezi námi byla silná a měla jsem pocit, že i po deseti letech budeme žít jako čerstvě zamilovaný pár. Jenže realita je jiná. Po narození dětí, po nespočtu probdělých nocí, po tisících hádkách o maličkosti a po rutině, která se vloudila do našeho života, jsem si uvědomila něco nepříjemného: sex s mým manželem mě přestal bavit.
Není to o tom, že bych ho přestala mít ráda. Je to spíš tak, že z našeho vztahu zmizela jiskra. Přestala jsem se cítit jako žena, začala jsem se cítit jen jako máma, manželka, hospodyně. On se změnil taky – práce, únava, neustálé starosti. Když se večer přiblížil s tím, že „by něco chtěl“, bylo to pro mě spíš otravné než vzrušující.
Nejdřív jsem to přecházela. Říkala jsem si, že je to normální fáze vztahu. Jenže po čase jsem zjistila, že mi chybí pocit, že jsem pro někoho atraktivní, žádoucí. Že mě někdo chce opravdu proto, že se mu líbím, ne proto, že má „manželskou povinnost“.
A tak jsem udělala krok, který by ode mě nikdo nečekal. Nainstalovala jsem si aplikaci na seznamování. Nejdřív jen tak ze zvědavosti. Myslela jsem, že si pohraju s představou, že se na mě někdo cizí dívá jako na ženu, ne jen na manželku. Ale brzy jsem zjistila, že je to návykové. Každá zpráva od cizího muže, každý kompliment, každé nevinné „máš krásný úsměv“ mi dodávalo víc energie než všechny manželovy polibky za poslední měsíce.
Po několika týdnech psaní jsem se odhodlala k setkání. Nervozita byla obrovská, ale zároveň jsem se cítila živá, sebevědomá, svobodná. Poprvé po letech jsem se dívala do zrcadla a připadala si sexy. Ten muž nebyl dokonalý, ale dal mi něco, co jsem zoufale postrádala – pocit, že jsem chtěná.
Dnes už vím, že nejsem sama. V aplikacích, v diskusích, dokonce i mezi kamarádkami jsem zjistila, že podobně to má spousta žen. Manželství funguje jako pevný přístav, ale touha se často přesune jinam. Některé ženy hledají jen povídání, jiné flirt, a některé – stejně jako já – i skutečná setkání. A mě to baví. Naplňuje mě to. Z každé takové schůzky čerpám potom klidně i dva týdny.
Můžete mě odsuzovat. Možná to vypadá jako zrada. Ale já jsem díky tomu znovu našla sebe samu. Už se nestydím za to, že vedle role manželky a matky chci být i ženou, která si dovolí toužit. A věřím, že nejsem jediná, kdo si to konečně přiznal.
