Článek
Nikdy jsem si nemyslela, že se ocitnu v situaci, kdy budu muset hledat vzrušení mimo manželství, a přitom zůstat „věrná“. Nechci žádný milenecký románek, žádné city ani závazky. Jde mi o čistou fyzickou radost. Jsem čtyřicetiletá žena, vdaná už víc než patnáct let, a upřímně, rutina v našem vztahu mě postupně uspávala. Spát s manželem jednou týdně je fajn, ale není to ono. Chci cítit, že jsem žádoucí, že po mně někdo touží, a zároveň nechci ničit to, co máme doma.
Kamarádka mě jednou vzala na swingers party. Bylo to skoro roční rozhodování. Styděla jsem se. Přiznávám, že jsem byla na začátku nervózní. Ale pak jsem zjistila, že některé akce jsou přístupné i samotným ženám – a já jsem si tu svobodu zamilovala. Nemusím se zavazovat, nemusím se nikomu líbit ani projevovat city. Stačí jen být přítomná, nechat se obdivovat a užívat si pozornost mužů. A oni? Co si budeme povídat. Muži jsou v tomhle směru přímočaří. Jde jim o to samé Za pár hodin odcházím z klubu maximálně uspokojená a s pocitem, který mi vydrží klidně dva týdny.
Doma pak všechno funguje. S manželem máme svůj rytmus, jednou týdně si spolu užijeme intimitu a vše je zalité sluncem. On netuší nic, a já se ani necítím provinile. Morálku řešit? Nepotřebuji. Všichni kolem mě předstírají, že jsou věrní a zásadoví, ale uvnitř? Mnozí by chtěli to, co já – jen nemají odvahu. Klasické pokrytectví. A proč bych měla být pokrytcem já? Užívám si život a své tělo, aniž bych ubližovala citům druhých.
Někdy si říkám, že tohle je moje tajemství na rodinné štěstí. Divné, že? Nemusím lhát, nemusím vysvětlovat, nemusím cítit vinu. Jen si užívám pozornosti, touhu a radost ze sexu, která mě nabíjí a připomíná mi, že i po letech manželství můžu být svobodná ve svém těle. A upřímně? Nikdy bych to neměnila. Měla jsem s tím začít už dříve. Ale jak říká klasik. Lepší pozdě, nežli později.
