Článek
Potkal jsem ho úplnou náhodou. V baru, kam jsem zašel s kolegy po práci na drink. Tomáš, spolužák ze střední, se kterým jsme spolu seděli v lavici, a pak spolu proseděli nespočet hodin v hospodě u kulečníku, na mě mával sotva jsem vešel. Dneska prodává ojetá auta v autobazaru. A jak jsme tak stáli na baru u sklenky rumu, a doháněli ztracené roky, začal mi vyprávět příběhy, které za ta léta v branži nasbíral. Řeknu vám, některé byly tak absurdní, že kdybych je neslyšel na vlastní uši, neuvěřím. Vlastně jim moc nevěřím ani tak. Ale hezky se to poslouchalo.
„Hele, lidi se ptají na normální věci, jako kolik má auto najeto, jestli nebylo bourané, nebo jestli půjde cena stáhnout dolů,“ říká Tomáš a usrkává drink. „Ale pak jsou otázky, které mě totálně vykolejí. A přitom… skoro vždycky ten obchod dopadl dobře!“ Řekl mi těch příběhů spoustu, ale pamatuji si jenom některé. Trochu jsme to s těmi rumy totiž přehnali:
Dá se tam dokoupit automat? Manželka neumí řadit
Pán kolem šedesátky prý přišel vybrat auto pro manželku. Po dlouhém vybírání padla volba na bílý Peugeot 208 z roku 2015 za nějakých 90 tisíc. Všechno vypadalo ideálně – auto prošlo testovací jízdou, zákazník si ho pochvaloval a rozhodl se koupit. Druhý den ale volal zpátky. „No, víte, manželka dlouho neřídila a má trochu problém s řazením. Myslíte, že by tam šel dokoupit automat?“
Tomáš se zakuckal. Pán byl přesvědčený, že se dá manuální převodovka jednoduše vyměnit za automat, jako když si v obchodě připlatíte za lepší matraci do postele. Bohužel, Peugeot 208 s automatem zrovna v nabídce nebyl. Nakonec se to vyřešilo jinak – manželka dostala pár kondičních jízd v autoškole a s autem prý nakonec jezdí jako profík.
Vozím tchyni a ona je docela tlustá. Když se do auta nevejde, můžu ho vrátit?
Jeden zákazník si vybral Škodu Fabia a vypadalo to, že obchod proběhne hladce. Všechno sedělo, auto vyzkoušel, cena odpovídala. A pak se zeptal: „Hele, kdyby se do toho auta blbě lezlo mojí tchyni, můžu ho vyměnit?“ Tchyně v té době byla asi 100 km daleko, takže ji nemohl hned vyzkoušet jako kufr na dovolenou. Následovala dlouhá konzultace s manželkou, kde se řešilo, zda dát přednost tchyni, nebo levnější Fabii. Nakonec zvítězila Fabia, ale chvíli to vypadalo, že Tomáš prodá raději Octavii – nejen kvůli velikosti, ale i kvůli klidu v rodině.
A tohle tlačítko je na co?
Zákazník sháněl levné SUV 4×4 do 150 tisíc korun. Nakonec našel Renault Koleos z roku 2013, který jeho požadavkům odpovídal. Borec prý vypadal jako ostřílený mechanik. U nastartovaného motoru poslouchal zvuk motoru skoro jako doktor se stetoskopem, na karoserii hledal známky oprav, pod autem zkoumal výfuk, podvozek, brzdy… Odborník každým coulem. Pak ale sedl za volant, chvíli se rozhlížel a najednou: „A tohle tlačítko je na co?“ Tomáš se podíval. „No… tím se startuje motor.“ „Tak to se určitě brzo rozbije.“ A bylo po obchodu.
Nemůže být ten motor vepředu? Manžel ho tam má taky
Mladá slečna hledala auto do města a zamilovala se do Renaultu Twingo – bílá barva, červené doplňky, zkrátka stylovka. Jenže Twingo má motor vzadu. A to byl problém.
„Manžel má Renault Mégane a tam je motor vepředu. Nemůžete mi sehnat Twingo taky s motorem vepředu?“ Slečna byla přesvědčená, že si může vybrat, kde bude motor umístěný, jako kdyby šlo o barvu interiéru. Když zjistila, že ne, sáhla nakonec po červeném Mini Cooperu. O několik let starší, ale s motorem tam, kde „má být“.
Lečo bez rajčat?
Tomáš měl takových příběhů hromadu. „Každý den je něco,“ směje se. A když ho tak poslouchám, říkám si, že prodej aut není jen o motorech, převodovkách a slevách. Je to taky o neuvěřitelných momentech, kdy realita poráží veškerou logiku. „Tak co, nechceš si to taky zkusit?“ zeptal se mě na závěr. Kdepak, já si jen budu číst podobné neuvěřitelné příběhy a přemýšlet, jestli se také někdy někde nechovám podobně. Třeba v hospodě: „Šlo by to lečo bez rajčat, prosím…?“
