Článek
Značka, která byla synonymem elektroniky
Pro několik generací Čechů a Slováků znamenalo slovo Tesla prostě elektroniku. Rádio v kuchyni, televizor v obýváku, gramofon nebo magnetofon, to všechno nosilo modré logo jediného výrobce. Firma vznikla 18. ledna 1921 pod názvem Elektra a na Teslu se přejmenovala 7. března 1946. Až do roku 1989 měla státem podporovaný monopol a vyráběla téměř veškerou elektroniku v zemi.
Název původně odkazoval na fyzika Nikolu Teslu, rodáka z území pozdější Jugoslávie. Po roztržce Tita se Stalinem v roce 1948 se ale Jugoslávie dostala do sporu s celým sovětským blokem včetně Československa. Snad i proto, nebo kvůli nevyjednaným právům na export výrobků pod tímto jménem, se začalo oficiálně tvrdit, že jde o zkratku slov TEchnika SLAboproudá.
Philips stál u zrodu i u konce
Spojení s nizozemským Philipsem je starší, než si většina lidí myslí. Philips si všiml šikovných inženýrů Elektry, v roce 1932 továrnu koupil a rozšířil její výrobu o rozhlasové přijímače. Podniku pak patřil až do roku 1945. Po válce byl závod znárodněn a z pražského Philipsu se stala Tesla Hloubětín.
Ke spolupráci se obě firmy vrátily v osmdesátých letech, kdy už Tesla na nejmodernější technologie sama nestačila. První sériově vyráběný československý CD přehrávač Tesla MC900 vznikal v letech 1985 a 1986 v Litovli v licenci Philips a jeho konstrukce byla kompletně převzata od nizozemské firmy. Totéž platilo pro nástupce MC901 a MC902, které odpovídaly modelům Philips CD350 a CD460. Litovelský závod se ve spolupráci se sovětským výrobcem pokoušel o vlastní přehrávač MC925 bez západních licencí, výrobu se ale nepodařilo spustit.
Podobně to bylo s videem. První videorekordér s domácí značkou Tesla VM 6465 se skládal v Bratislavě z dílů dovezených od Philipsu, vyráběl se jen v letech 1985 až 1987 a prodával se hlavně v Tuzexu.
Řada Vltava a padesátá léta
Jméno Vltava nesly přístroje už v počátcích národního podniku. Rozhlasový přijímač Vltava 406U se vyráběl v letech 1951 a 1952 v Tesle Hloubětín, tedy přesně v závodě, který dříve patřil Philipsu. Šlo o šestiokruhový superhet na čtyři elektronky v dřevěné skříňce, zdobené dřevěnými tyčkami přes brokát, se skleněnou stupnicí se jmény vysílačů a výkonem až 2 W. Stejné jméno později dostal i televizor 4258U Vltava.
Design, který přežil dobu
Nejslavnějším designovým počinem Tesly se stalo rádio Talisman. Bakelitový model 308U navrhl Igor Didov z Tesly Bratislava a vyrábělo ho několik poboček v letech 1953 až 1958. Jeho proudnicový tvar připomínal americké přijímače třicátých let a exemplář dnes patří do sbírek londýnského Victoria and Albert Museum.
V osmdesátých letech Tesla občas sáhla i po zahraničních designérech. Skříňku kazetového magnetofonu KM 310 z roku 1985 navrhla firma International Design z Nizozemska.
Technologie a kvalita
Tesla dokázala mnoho věcí jako první v zemi. První sériový televizor Tesla 4001 s úhlopříčkou 25 centimetrů dostal v roce 1953 prezident Gottwald, první barevný televizor Tesla Color pak přišel na začátku sedmdesátých let. Vyráběly se i kvalitní hifi přístroje. Kotoučový magnetofon B115 z let 1981 až 1985 byl stereofonní, tříhlavý a měl vestavěný zesilovač 2 × 10 W.
Problém nebyl ve schopnostech lidí, ale v systému. Výzkum dlouho držel krok se západním vývojem, výroba se o něj ale příliš nezajímala a sázela na osvědčené postupy.
Proč o výrobky nebyl velký zájem
Paradoxem socialistické ekonomiky bylo, že zboží chybělo, a přesto domácí výrobky nevzbuzovaly nadšení. Na trhu se obvykle nevyskytovaly kvalitní výrobky světových značek, ale běžně k dostání nebyly ani produkty Tesly. K tomu přistupovaly vysoké ceny. CD přehrávač MC900 stál 10 000 Kčs, což odpovídalo půlročnímu průměrnému platu.
Kdo měl možnost, mířil jinam. Pamětníci dodnes vzpomínají, že domácími zesilovači v obchodech pohrdali, protože v Tuzexu už kralovaly značky Pioneer, Sony nebo Technics. Tesla tak pro náročnější zákazníky představovala spíš nouzové řešení než sen.
Rychlý konec po sametové revoluci
Pád režimu odkryl všechny slabiny najednou. Národní podnik se po revoluci rozpadl na jednotlivé závody, které se osamostatnily a privatizovaly. Mnohé dostaly nové jméno nebo se staly součástí větších koncernů. Firmy vyrábějící spotřební elektroniku čelily tvrdé konkurenci hlavně z Asie a neprohrávaly kvalitou, ale cenou. Část podniků navíc zatěžovaly dluhy, protože zanikla odbytiště v zemích RVHP, tedy v NDR, Polsku a Sovětském svazu.
Značka sama ale nezmizela úplně. Výroba televizorů Tesla byla obnovena v roce 2008 a v licenci je vyrábí čínská společnost Changhong v Nymburce. Dnes je ovšem Tesla spíš nostalgickou vzpomínkou a sběratelským artiklem než synonymem moderní elektroniky.
Zdroje:
