Článek
Když jsem před časem projížděl skotským venkovem, potkal jsem u silnice malý opuštěný pultík, na kterém byla v boxíku farmářská vejce. U košíku stála cedulka, která říkala, že za 6 vajec je potřeba vhodit do pokladničky 1,50 libry. Tenkrát mě napadlo, jak by asi podobný koncept fungoval u nás. Byli by lidé poctiví? Skutečně by za vejce platili požadovanou částku? Přiznám se, že jistý jsem si nebyl. A nejsem vlastně ani teď. Třeba i proto, že Češi údajně u samoobslužných pokladen v supermarketech podvádějí a za cenu brambor kupují ananas. I když aktuálně by to asi bylo výhodnější udělat obráceně…
Vajíčka ve Skotsku
Půjč si a vrať, vezmi si a přines…
Nedávno jsem v jednom pražském parku viděl přepravku s hračkami pro pejsky, které by měly být k dispozici všem pejskařům. Skvělý nápad. Otázkou ale zůstává, jak dlouho hračky v košíku vydrží. Cedulka totiž nabádá k tomu, aby pejskaři hračky do košíku vraceli, případně, když se nějaké hračky nebude chtít pejsek vzdát, aby přinesli novou.
Inspirace z Nizozemska?
Podobné „psí knihovny“ jsem kdysi viděl na nizozemských plážích u městečka Zandvoort. Očividně to tam fungovalo, ale hračky se do boxíků moc nevracely. Ne snad proto, že by je chtěl nějaký pejskař ukrást, ale prostě proto, že pejskaři chodili i několik kilometrů po pláži a k původnímu boxíku se již nevrátili. V hotelu jsme se tenkrát dozvěděli, že to funguje tak, že pejskař na začátku procházky do boxíku hodí nějakou hračku, a jinou si vezme pejsek. Počet hraček by tak měl být pořád stejný.
Mikroprojekty oživují město
Po týdnu jsem se ke psí knihovně v pražském parku vrátil, a i když se zdálo, že hraček je v boxíku méně, pořád tam nějaké byly. Hodou okolností si zrovna jednu z nich vybíralo krásné štěně Maďarského ohaře. Tak snad se mu bude líbit a bude do knihovny chodit častěji. Je skvělé, že jsou pořád lidé, kteří podobné mikroprojekty, zlepšující život na jinak relativně nudném pražském sídlišti, zkouší realizovat. Třeba se podobný nápad objeví i někde jinde.
