Článek
Pokud se cítíte v psychické nepohodě, využijte CENTRUM KRIZOVÉ INTERVENCE
Aokigahara, v překladu Louka modrých stromů, je po mostě Golden Gate druhým nejoblíbenějším místem sebevrahů. V jeho útrobách tak ročně můžete najít desítky oběšenců.
Na začátku byla kniha
Les Aokigahara se rozkládá zhruba na 35 kilometrech čtverečních u úpatí hory Fudži, nejvyšší hory Japonska. Ta je považována za posvátnou. Les byl spojován s ukrutnou smrtí od nepaměti. Podle pověstí sem totiž byli rodinami odkládáni staří a vážně nemocní lidé, aby zemřeli hladem a vyčerpáním. Lesem sebevrahů se Aokigahara stal až po roce 1960. Ten rok oblíbený japonský spisovatel Seičó Matsumoto vydává knihu Kuroi Jukai, Moře černých stromů, příběh o sérii záhadných vražd, které se snaží rozlousknout sestra první oběti. Ve stejném roce ale vychází další Matsomotomův detektivní příběh. Je jím Nami no tô, Věž vlny, který vypráví o údajné sebevraždě dvou nešťastných milenců. Není tedy zcela jasné, který z těchto románů je zodpovědný za sebevražedné šílenství, které pak nastalo a vysloužilo tak lesu Aokigahara děsivou přeždívku Les sebevrahů.
Cedule s povzbudivými citacemi a čísly na psychology nepomáhají
V lese se o život každý rok dobrovolně připraví až desítky lidí. Největší nárůst sebevrahů úřady zaznamenávají v období, kdy se v Japonsku podává daňové přiznání. Zoufalé nešťastníky od sebevražedného počinu neodradí ani výstražné cedule s motivačními citáty a čísly na odborníky v oblasti psychologie a psychiatrie. Proto les každý den pročesávají desítky policistů i dobrovolníků. Jejich cílem je pokusit se lidi od zoufalého činu odradit. Jak taková výprava probíhá je zachyceno v dokumentárním videu, kterým vás provádí dobrovolník a geolog Azusa Hayano. Upozorňuji, že některé záběry nejsou vhodné pro citlivější povahy.
Pietní místo i bizardní turistická atrakce
V lese každý rok ukončí svůj život pře sto lidí, není tak žádným překvapením, že je tento les doslova jedním velkým pietním místem. Pozůstalí po zemřelých sem ročně položí tuny řezaných květin. Občas na místě, kde jejich blízký vydechl naposledy, zanechávají i sladkosti, které měl rád, drobné upomínkové předměty nebo vzkazy. Ale les nenavštěvují pouze dobrovolníci nebo příbuzní zemřelých. Aokigahara je nejoblíbenější místo pro dobrovolný odchod ze života v celém Japonsku, proto se stal vyhledávanou atrakcí senzacechtivých dobrodruhů, záhadologů nebo jen zvědavých turistů. Pokud se mezi ně řadíte i vy, doporučuji vám dodržovat návštěvní řád lesa a procházet se pouze po vyznačených stezkách. Les je totiž velmi rozsáhlý a hrozí, že byste v něm mohli zabloudit.