Článek
První láska, první zklamání, první zkušenost s basou
Na první pohled jednoduchá dívka s rozbitými brýlemi a zkaženým chrupem seznamovala veřejnost s životem za mříží. Marie Lavičková, alias Máňa, se poprvé do vězení dostala ještě v době komunismu, kdy jí v 16letech zavřeli za tak zvanou „příživu“. Všemu předcházela Mariina neopětovaná láska k nesprávnému muži, se kterým dokonce otěhotněla. O dceru se ale nestarala, a tak jí soud dal do péče babičce. Rodina jí odmítla a Marie tak hledala své místo v řadách kriminálních živlů. Ve svých 25letech už za sebou měla 16 let za katrem. Přesto se z dokumentu zdálo, že má Marie šanci na normální život.
Máňa po deseti letech
Olga Sommerová se k Marii Lavičkové po deseti letech vrátila. Tehdy bylo Máně již 34 let. Mezi tím byla opět několikrát trestaná, a dokonce jen o vlásek unikla smrti, když jí brutálně napadl muž nožem a pobodal jí. Za tento čin si od soudu odnesl 10 let vězení. Jindy jí zase jiný muž vyhodil z okna. Máňa tak strávila téměř rok na nemocničním lůžku. Už druhý dokument ukazuje Máninu nelehkou cestu životem s cejchem kriminálnice, ale tentokrát dokument vypráví o zlomené a ztracené ženě.
Nenapravitelná kriminálnice, nebo životem zlomená žena?
Máňa se objevila i v dokumentu Holky za mříží, ale do povědomí veřejnosti se naposledy dostala po amnestii prezidenta Václava Klause, kdy Marii natočili bezprostředně po neplánovaném propuštění z vězení, kdy Marie hystericky brečela, že nechce na svobodu, což se stalo virálním videem. Otázkou ovšem zůstává, jestli byla Marie opravdu tak nenapravitelná kriminálnice, nebo jen životem unavená ženská. Každopádně, Marie Lavičková ať je ti země lehká a pokud se duše opravdu vracejí, tak ti do nového života chci přát víc štěstí, lásky a síly.
