Článek
Za znásilnění podmínka? V České republice zcela běžné!
Otázka ohledně příliš nízkých trestů za sexuální násilné zločiny není v České republice nová. Už delší dobu je zcela běžné, že za znásilnění pachatel vyvázne pouze s podmínkou, a to dokonce i v případě, kdy je pachatelem sám strážce zákona. Přitom traumata, která si z takových případů oběti sebou musí nést, negativně ovlivňují jejich životy. Navíc ztrácejí pocit bezpečí a důvěru jak v justiční spravedlnost, tak v orgány státu. Ostatně mnohdy až směšné tresty za znásilnění dlouhodobě kritizuje i specialistka na rodinné právo a sexualizované násilí JUDr. Lucie Hrdá, která pro pořad Blízká setkání mimo jiné uvedla: „Každá třetí žena se u nás setkala s domácím nebo sexualizovaným násilím.“
Nezletilá dívka jakoby měla nižší hodnotu než dvě přepravky pečiva.
Poslední velmi kontroverzní rozsudek v případu znásilnění, dokonce opakovaného, mladistvé dívky, vynesl poměrně nedávno Brněnský soud, který prohlásil, že dívka netrpěla a pachatele potrestal podmínkou. Po tomto verdiktu se dívka psychicky zhroutila a pokusila se o sebevraždu. Možná i díky jejímu psychickému kolapsu případ získal větší mediální pozornost a kontroverzním rozsudkem se začalo zabývat Nejvyšší státní zastupitelství. Může tak dojít k jeho zrušení a soud se bude muset případem znovu zabývat. Což ovšem bude pro už tak těžce zkoušenou dívku další psychická zátěž, zvláště pokud se tím případem bude zabývat soudce Mgr. Miroslav Novák. Je totiž otázkou, jakou důvěru může mít dívka k soudci, který se jí při soudním líčení svým rozhodnutím doslova vysmál do obličeje a určil nižší hodnotu jejího života, než jakou mají dvě plastové přepravky se sto rohlíky a dvěma chleby. Za krádež těchto přepravek v celkové hodnotě dva tisíce korun totiž pachateli hrozilo až osm let vězení.
Překročení pravomocí a odsouzení nevinného.
Přitom soudce Mgr. Miroslav Novák, který svým rozsudkem dohnal znásilněnou dívku k pokusu o sebevraždu, má na triku daleko více prohřešků. Čelil například kárné žalobě, kdy zneužil svých pravomocí a nahlížel do spisu k případu jeho manželky. Ministerstvo spravedlnosti jej tehdy potrestalo kárnou podmínkou. Jindy se mu zase nelíbilo, že musí dojíždět do práce a požadoval po státu odškodnění a cestovné v celkové výši 4 500 000 Kč. U soudu se žalobou ale neuspěl. A v neposlední řadě poslal do vězení nevinného člověka. Jan Šafránek si za rok nezákonného věznění od soudu odnesl částku 5 500 000 Kč, kterou mu musel stát vyplatit z peněz daňových poplatníku. Soudci totiž za svá rozhodnutí nemají žádnou zodpovědnost. Zůstává tedy otázkou, zda by neměla být konečně do zákona uvedena zákonná zodpovědnost soudců a zda mají mít právo vykonávat dále svoji profesi soudce osoby s tak diletantským přístupem jako je Mgr. Miroslav Novák?
