Článek
Na každém rohu najdeme knihy o tom, jak vychovávat děti, jak si poradit s teenagerem, co dobrého udělat pro své vztahy anebo jak preventivně předcházet konfliktům v manželství. S knihami o skutečných projevech stárnutí je to jako se šafránem. Tu a tam se objeví příručka, která radí, jak se nebát stárnutí a tvářit se tak, jako by se nás stárnutí ani netýkalo. A na druhou stranu na trhu najdeme vesměs poloodborné publikace objasňující průběh onemocnění.
Ano, existují i padesátníci, kteří doprovází své potomky do mateřských škol a ano, existují bojovníci v naději nekonečného mládí. Faktem zůstává, že čas neoklameš a dřív či později se člověk dostane do stádia, kdy si začne uvědomovat, že ztrácí kousek po kousku své původní osobnosti a o paměti či jiných kognitivních funkcích ani nemluvím. Odpovědi na tyto otázky hledáme jen těžko, přestože jsou nedílnou součástí života.
Demence, se jako důsledek souboru mnoha příčin může dostavit daleko dřív než před 65 rokem života. Typická primární presenilní demence je zrcadlem naší uspěchané a stresující doby včetně prodlužujícího se věku.
Když život, který žijeme neodpovídá představě o tom, jaký život bychom chtěli žít, potom to znamená, že se v našem okolí nachází něco anebo někdo, kdo této představě brání. Necítíme se komfortně, ale zároveň se dobrovolně vystavujeme soustavnému stresu z rozporu mezi představou a realitou.
Dlouhodobý stres, posttraumatický syndrom, genetická zátěž a mnoho jiných bývá součástí důvodového řetězce, jehož výsledkem je nejen somatický odraz, ale také dlouhodobá sebezničující péče o vlastní kognitivní pokles. Na vzniku demence se potom podílí i náš životní styl. A od primární demence už je potom jen krůček k demencím sekundárním, např. Alzheimerově demenci. Každá sekundární demence má svůj počátek v degenerativních změnách v mozkové tkáni.
Chronický stres, kterému jsme neustále vystavováni, může poškodit mozek stejně, jako fyzické zranění. Nedostatek kvalitní stravy, málo spánku, dlouhodobé užívání některých léků anebo návykových látek, to vše zanechává stopy v našem mozku. K tomu přirozený úbytek neuronů, hormonů a minerálů. A přesto si většina z nás stále myslí, že demence je problémem výhradně jen starých lidí.
Demence je společenskou výzvou
S prodlužující se délkou života a naším charakteristickým životním stylem se výskyt demence dramaticky zvyšuje. Odborníci hovoří o tiché epidemii 21. století.
Demence má obrovský dopad nejen na zdravotní systém, ale i na celé rodiny, které se často ocitají pod tlakem péče o nemocného. Emoční, fyzická i finanční zátěž může být zdrcující, a přesto se o tomto problému nemluví.
Co s tím?
Péče o mozek by měla být stejně důležitá, jako péče o fyzické tělo. Každé rozhodnutí, které dnes učiníme, ovlivňuje nejen naší budoucnost, ale i budoucnost těch, kteří přijdou po nás.
Zdravější životní styl, vyvážená strava, dostatek spánku, pravidelný pohyb a mentální trénink mohou oddálit nástup příznaků demence anebo zmírnit její dopad.
A co je nejdůležitější? Jak jsem zmínila výše. Pokuste se o nové návyky při zvládání stresu, identifikujte své stresory a najděte rovnováhu nejen mezi prací a odpočinkem! Soustřeďte se na poselství, která opravdu dávají vašim dnům smysl.
*******
Zaujal vás tento příběh? Máte podobnou zkušenost?
Podělte se o své příběhy do komentářů anebo navštivte můj autorský medailonek, kde najdete odkaz pro své další informace a rady.
*******
