Článek
Včera jsem dostala nápad. Naskytla se mi příležitost podniknout něco, co jsem už nějakou dobu fakt chtěla. No, ale zároveň mi hned začaly v hlavě vyskakovat všechny ty důvody, proč to zrovna teď není dobrý nápad.
A po chvíli mi došlo, že to na mě mluví moje matka. Normálně se mi usídlila v hlavě a říkala mi to, co jsem zvyklá, že mi říká v reálu. Tomu se říká dokonalé ochočení. Během dětství a dospívání nám rodiče a vůbec okolí vštěpuje zásady, které pro život ve společnosti potřebujeme. Nebo spíš ty, které si myslí, že potřebujeme. Běžně toto nazýváme výchova, je to opravdu proces ochočování z podstaty divokého jedince tak, aby mohl fungovat v rámci pravidel společnosti.
No a dokonalé ochočení nastává ve chvíli, kdy už jej není potřeba dál z vnějšku ochočovat, už to dělá přirozeně sám. Tento termín používá mimo jiné Don Miguel Ruiz ve Čtyřech dohodách. I když ti třeba tenhle celý koncept moc nesedí, tohle slovo je myslím příhodně použité a vystihuje skutečnost.
Samozřejmě že výchova je nutná a nezbytná. Ale stejně tak samozřejmě některé věci, které nám okolí v dobré víře vštěpuje, nemusí být pro nás úplně nejlepší. A také ty informace můžou být (a často jsou) z různých zdrojů různé. Pak nastává potíž: vybrat si, co je pro nás správná cesta.
A jak tedy změnit to, jak se sebou mluvíš?
Pomáhá kritické myšlení. Uvědomit si, co z toho, co nám zní v hlavě, je založeno na reálné zkušenosti nebo faktech a co z toho vychází z názorů, které jsme třeba nevědomky převzali od okolí. Každý z nás má v životě vlastní cestu. I když zkušenosti ostatních nám v mnohém pomáhají a byl by nesmysl je celé zavrhnout, někdy nám brání vidět další možnosti.
Takže se zamysli, jakou cestou chceš ty sám/sama jít? Co je pro tebe momentálně nejlepší volba? Naštěstí žijeme v čase a místě, ve kterém můžeme rozhodovat o svém osudu do velké míry sami.
A byla by veliká škoda této možnosti nevyužít. A to třeba jen prostě proto, že jsem si zvykli rozhodovat se podle toho, co nám říkají ostatní. Můj život je moje volba, ale také moje zodpovědnost.
Hezký den,
H.
