Článek
Všichni v životě hrajeme různé role, máme různé úkoly. Společnost nás nutí, abychom v těch rolích a při plnění těch úkolů byli co nejlepší. Nejvýkonnější, nejúspěšnější, nejhubenější, nejbohatší,…
Já ty role a úkoly přirovnávám k míčkům, které se ty (žonglér) snažíš udržet všechny najednou ve vzduchu. Chceš být úspěšný/á v práci, dokonalý rodič, milující a pečující partner/ka, mít spoustu pohybu a zdravě jíst, vypadat perfektně, mít doma uklizeno, věnovat se přátelům, starat se o rodiče a další rodinu a seznam může pokračovat do nekonečna.
To je ale míčků, což? Čím víc jich máme, tím snáz nějaký spadne. Něco nestihneš, na něco zapomeneš, k něčemu už nemáš energii.
Potom přijdou výčitky a blbý pocit. A k tomu jsi ale děsně uštvaný/á, i když ti zrovna nic nespadlo. Z života se stane křeččí závod v kolečku, radost se vytratí. Tvůj den je neustálý řetězec povinností.
A co s tím můžeš dělat?
Je určitě fajn se zamyslet, jaké jsou ty tvoje konkrétní míčky a seřadit si je v pořadí podle důležitosti. A podívat se na to, kolik tě který míček stojí času a energie. A podívat se na svoje priority, jak moc odpovídá důležitost úkolu pro Tebe a čas, který jím trávíš.
A zamyslet se, jestli by přece jen některý nešlo vynechat. A nebo ho třeba na chvíli půjčit někomu jiného. Jestli to musí nezbytně nutně být jenom tvoje míčky.
A třeba ti pomůže i vědomí, že i profesionální žonglér neudrží tolik míčků ve vzduchu pořád. I tomu nejlepšímu občas nějaký spadne…
A pokud Tě zaujalo to žonglování a chceš se to naučit doopravdy, zde video :-).
Hezký den
H.
