Článek
Máme velmi dobrou šanci chodit do práce čtyřicet, mladší a šťastnější možná dokonce padesát let.
Přesto je v nás stále hluboce zakořeněná představa, že jediná kariérní změna, která přichází v úvahu, je vertikálním směrem (žádoucí je obvykle směr nahoru). Řeknu vám, čtyřicet let je sakra dlouhá doba na cokoli. A i čistě z praktického hlediska - svět se dynamicky mění a s ním i pracovní pozice. Často není ani možné pokračovat dál v profesi, kterou jsme si zvolili v patnácti letech při výběru střední školy.
Ale z nějakého důvodu většině z nás připadá tzv. krok stranou jako něco nemyslitelného. Držíme se zarytě svého starého známého, mimo jiné i protože kolem sebe nevidíme moc příkladů lidí, kteří takovou změnu s úspěchem udělali. A nevyhovuje to zažitému narativu o úspěšném člověku - který se tak cca v pěti letech pro něco nadchnul (třeba pro truhlařinu u dědečka v dílně) a od té doby si jde bez zakolísání za svým snem (a dnes má nábytkářské impérium).
Co když to sami máme trochu jinak? Možná jsme v určitý moment zjistili, že jsme si nevybrali úplně nejlépe. Nebo jsme se prostě změnili a už nám nevyhovuje, co nám dříve sedělo. Často pak vnímáme sami sebe jako selhání. A najednou nevíme, jak dál se životem.
Změna ale není zas tak nemožná, jak si často představujeme. Ano, naučit se nové dovednosti stojí energii a musíme i ubrat ze svého ega a možná na čas i z finančních představ. Ale dnes možná víc než kdykoli jindy jsou možnosti otevřené, i když už Vám ani zdaleka není těch patnáct. Aktuální nabídka kurzů, školení, rekvalifikačních programů je pestřejší než kdykoli předtím a existuje mnoho profesí, které nevyžadují víceleté formální vzdělání.
Ale občas se nám do cesty postaví obavy a tiché hlasy v hlavě nám spolehlivě rozmluví každou snahu o změnu. Často pracuji právě s takovými klienty v rámci koučování. Je skvělé sledovat, jak lidé poté, co udělají pracovní změnu, často úplně rozkvetou.
Jak to máte vy? Udělali jste někdy ve své kariéře razantní krok stranou?
Napište mi do komentáře.
Hezký den
H.
