Článek
Narcista může neustále na všechno a na všechny jen nadávat, může lidi přímo nenávidět kvůli maličkosti, může si pořád jen stěžovat a stavět se do role celoživotního chudáka, proti kterému se spikl celý svět. A přesto, mu to nikdo nebude moci vyčíst, protože on takový není.
To jeho oběť je přeci taková!
Narcista se vždy prezentuje jako pravý opak svého skutečného já.
Navenek je to pohodář, sympaťák, člověk plný porozumění, který má rád lidi a nikdy na nikoho nenadává. A jeho okolí to samozřejmě rádo potvrdí, protože před nimi hraje svou nejlepší, pečlivě vybudovanou masku.
Nadávají pouze „ubožáci“. Takže když si jednou oběť uleví a řekne něco ostřejšího, narcista z ní udělá okamžitě toho nejhoršího člověka na planetě. Člověka, který potřebuje vyšetřit, zavřít do ústavu nebo jinak umlčet.
Absurdní na tom všem je, že jakmile začne narcista napadat svou oběť pomocí obrácené reality, mluví ve skutečnosti celou dobu o sobě.
Jakmile oběť udělá něco, co narcista dělá běžně, ale odmítá si to připustit, nastává problém.
Narcista to vše obrátí proti své oběti a začne jí to donekonečna vyčítat a používat to jako důkaz pro své létající opičky (oddané služebníky), že jeho oběť je ve skutečnosti ten „špatný člověk“.
Nebo rovnou ze své oběti udělá narcistu.
Ne proto, že by mu vadil samotný čin jeho oběti, ale proto, že mu tím oběť nastavuje zrcadlo.
Narcista nesnáší své chyby a nedostatky, ale nikdy sám u sebe nic nezmění, natož aby je přiznal. Proč by taky měl? Vždyť na výčitky a odpovědnost za své chyby má přeci svou oběť.
To jeho oběť musí být neustále lepším člověkem a měla by se vyvíjet podle toho jak narcista potřebuje.
Narcista se nepotřebuje vyvíjet, měnit, protože na všechno má svůj narcismus.
Oběť narcisty musí být vždy ta vyrovnanější, klidnější, pozitivnější.
Ale zároveň oběť nesmí:
- mít špatnou náladu.
- být unavená.
- reagovat přirozeně.
- vyjádřit frustraci.
- projevit lidské vlastnosti.
Musí neustále prezentovat tu nejlepší verzi narcisty, tu, které on sám dosahuje pouze pomocí lží, přetvářky a manipulací.
Narcista je už přeci bezchybný ve všech ohledech. Jediné, co ale potřebuje, je aby to všichni okolo něj pochopili a přizpůsobili se tomu. A tak musí neustále lhát. Sobě i druhým.
Pokud dokázal přesvědčit sám sebe, o tom, že je ve skutečnosti někým jiným než je, proč by nedokázal přesvědčit ostatní?
Když chcete narcistu konfrontovat s pravdou, stáváte se jeho obětí.
Jakmile se oběť pokusí narcistovi něco vyčíst, upozornit na jeho chování, nebo se začne bránit, narcista to otočí tak, že problém má pouze jeho oběť.
On je totiž nedotknutelný a jediný kdo by se měl měnit, jsou všichni okolo něj.
A tak oběť postupně upadá do zmatku, chaosu a psychického vyčerpání.
A není výjimkou, že nakonec skončí u psychiatra, aniž by tušila, jak se to celé stalo.
Narcista systematicky pracuje se svou obětí tak, že ji postupně zbaví sebehodnoty, jistoty, sebevědomí i vlastní reality.
A dělá to s takovou samozřejmostí a přirozeností, že oběť často dlouho ani netuší, co se děje, natož aby se začala probouzet.
Narcista se nemění, protože si vybírá takové oběti, aby nikdy nemusel. To jeho oběti se budou muset neustále měnit, podle potřeb narcisty.
...
Tento text popisuje realitu, kterou mnoho obětí narcistů žije každý den. Pokud se v tom poznáváte, nejste v tom sami.
