Článek
Po několika měsících nadávání, na co všechno jsem přicházel, jsem stále nedokázal najít jednu skutečně pozitivní věc a tím myslím hlavně lidskost. Projevení citů, přirozenosti, smíchu, pláče, naštvanosti, nic z toho v rodině nebylo možné. Byla to každého osobní věc a musel si s tím sám nějak poradit, ale do rodiny to nepatřilo. Tam patřila pohoda a klid, kterou měli mému narcistickému otci všichni v rodině zajistit.
Jediný, kdo si mohl dovolit co chtěl a kdy chtěl, byl můj otec a částečně má sestra.
Vždy měl nějakou výmluvu proč si to dovolil, ale nikdy neměl žádné slitování s tím, kdo si to dovolil taky.
Byly jsme jako nějaká robotická rodina, naprogramovaná na naše role, které nám otec rozdal.
Dovolená, Vánoce, rodinné oslavy, vše tradiční, ale obejmutí, bylo pro nás jako nějaká nemoc.
To byl také důvod mého nadávání. Vše, včetně pozitivních věcí, bylo v rodině umělé, nepřirozené, manipulativní, útočné, nebezpečné, nehostinné, neosobní, tedy přesným opakem významu rodina. Ale zároveň jsme všichni měli za rodinu odpovědnost a všichni se museli držet svých rolí, aby rodina mohla být stále rodinou.
Matka dělala, že je matkou. Sestra dělala, že je mou sestrou a já dělal, že patřím do rodiny.
Takhle můj otec vyřešil svůj duševní problém. Založil si projekt, jménem tradiční rodina, ve kterém všem rozdal jejich role.
Otec narcista, má matka jeho oddaná oběť, která mu slouží za finanční výhody, moje sestra zlaté dítě - golden child a já obětní beránek - scapegoat.
Jediný důvod proč jsme stále rodina je, že to tak otec chce.
Pokud by mu chtěl někdo jeho projekt zničit, zničil by on jeho pomocí celé rodiny a létajících opiček.
Pokud by tenhle projekt už nechtěl, zničí si ho sám.
Narcista není člověk, ale dokáže dokonale zahrát roli člověka a pokud si vytvoří rodinu, rozdá všem jejich role, aby mohlo vzniknout dokonalé divadlo na lidskost.
A věřte, že diváci mu u toho budou nadšením tleskat a budou ho za to obdivovat, protože jim narcista svým projektem plní jejich představy o tradiční rodině.
