Článek
Mnozí z nich ani netuší, že jsou obětí narcisty a někteří to nemusí zjistit nikdy.
Sám jsem to do svých čtyřiceti let nevěděl, přitom jsem se jako oběť choval už od dětství.
Narcismus je totiž psycho v psychu.
Z extrému do extrému. Nahoru dolů. Všechno nebo nic. Černá a bílá.
Jedním slovem, naprostý chaos, který nikoho nenechá ani na chvíli v klidu… kromě narcisty, který si chaosem vytváří svůj vnitřní klid.
Zahrne oběť láskou/zavrhne oběť doživotní nenávistí. Ale nikdy nic mezi.
To mezi, je totiž skutečná realita oběti, ve které se narcista nejen že obratně pohybuje, ale zároveň se u toho učí jak ovládat svou oběť.
Učí se jak jeho oběť reaguje, aby vždy vyšel jako ten lepší, zdravější.
Učí se od své oběti, jak se chová, když vytváří chaos, aby mohl sehrát divadlo na oběť pro své diváky a skutečné oběti tak nikdo nemohl věřit, včetně oběti samotné, která začne popírat své vnitřní pocity, natož aby mohla přijít na to, že je někoho obětí.
Ale vnitřní pocity nikdy jen tak nezmizí, protože je to duše, která se neustále hlásí o slovo.
A tak duše oběti, která ani neví že je někoho obětí, začne mluvit. A tím mluvením není nic jiného než nekonečné vysvětlování a obhajování se. Toxicita.
Oběť netuší, že je obětí narcisty, ale netuší to ani nikdo v jejím okolí, ale za to vědí, komu věřit.
Tomu, kdo má svou roli oběti předem připravenou. A takovým lidem se říká létající opičky. Ti odvádějí všechnu špinavou práci za narcistu a to zcela nevědomě.
Narcista ovládá naprosto vše, jinak byste nemohli být v narcistově životě. Všechno ohrožení pro narcistu znamená eliminaci. Všechno nebo nic. Buď se všichni přizpůsobí nebo to nemá v jeho životě žádné místo.
Kdo, ale neustále něco tuší, že je něco špatně, obráceně, jinak, jsou vnitřní pocity oběti narcisty. Tyto vnitřní pocity totiž nikdy nezmizí, naopak budou šílenější a silnější. Pokud je ale oběť nikdy nepochopí, bude neustále žít na hraně šílenství. A pokud jde o šílenství, v tom je narcista mistr, jak to obrátit a využít ve svůj prospěch.
Narcista dokáže zahrát divadlo na toho vyrovnanějšího, klidnějšího a rozumnějšího. A dokáže to jedině díky tomu, že svou oběť má dokonale nastudovanou. Ví, jak a kdy a na co jeho oběť reaguje a kdy jeho oběť přechází k silným emocím, které využívá ve svůj prospěch, aby jeho oběť vyšla jako ta šílená.
Psycho v psychu. Narcismus nelze jen tak odhalit, protože narcismus je o tom, aby nikdy nebyl odhalen.
Narcistu tak nelze odhalit podle nějaké příručky, nebo podle narcistických sklonů.
Jediné co lze odhalit, je oběť narcisty. A to dokážou potvrdit pouze vnitřní pocity oběti, které se vytvářeli spousty let.
Pokud se budete snažit odhalit narcistu, uvidíte je úplně všude, včetně ve vás samotných.
Narcisté totiž dokážou to největší psycho. Plní představu o dokonalosti, síle, odolnosti, tvořivosti, schopnosti, sebevědomí, vůdcovství.
A jakmile se kdokoliv k tomu přiblíží, zejména oběť narcisty, ucítí v sobě neznámý strach a začne mít paradoxně pochyby o sobě, jestli to není náhodou on kdo je tu narcista.
Ale tady přichází unikátní klíč pro oběti narcistů.
Objevením narcismu nezměníte narcistu, ale pochopíte sebe.
Narcisté své pochyby vkládají do svých obětí, aby se s nimi poprali za ně, aby tak mohli být dál za ty silný, neomylný, vůdčí, odolný. Mohou se ale naučit mít občas nějaké pochyby o něčem, aby nevzbudili u své oběti podezření. Ale nikdy nebudou mít v sobě to co mají zdraví lidé.
A tím jsou neustále pochyby o všem a čemkoliv pro co se sami rozhodnou. Je to totiž naprosto běžná lidská vlastnost, ze které narcisté udělali slabost, aby se před ní ochránili.
To je zároveň onen klíč k odpovědi, jestli jste oběť narcisty nebo jste narcista a tento klíč vás bude zároveň provázet při vaší další cestě. K cestě k sebevědomí, síle, kterou oběti narcistů tolik obdivují a které se paradoxně bojí v sobě vzbudit, aby se nestali narcisty.
Pokud máte v sobě neustále pochyby o sobě, nemůžete se stát narcistou, i kdybyste byli sebevědomí, silní, vůdčí, nekompromisní, odolní. Můžete sklouznout k aroganci, přehnanému egu, ale pokud máte schopnost sebereflexe a pochybuje o sobě, není to narcismus.
Jakmile začne oběť narcisty získávat sílu narcistů, kterou narcisté jenom hrají, bude oběť paradoxně osočována z narcismu, protože je sebevědomá, silná a odolná, tak jako bývají narcisté.
Ale oběť už ví, že má v sobě něco co narcisté mít nikdy nebudou. Klíč, v podobě pochyb, které už nemusí nikomu vysvětlovat, protože je má každý zdravý člověk.
