Článek
Nejde o zákonnou mzdu ani hranici chudoby
Takzvaná minimální důstojná mzda dosáhla za rok 2025 částky 48 336 korun hrubého. Pro Prahu a Brno vyšel propočet na 56 912 korun. Výsledky byly zveřejněny na jaře 2026 a podle Platformy pro minimální důstojnou mzdu na tuto úroveň nedosáhlo přibližně 2,5 milionu pracujících, tedy 63 procent.
Ale nyní zpozorněte! Výpočet nepředstavuje částku nutnou k pouhému přežití jednoho člověka. Model počítá s pracujícím dospělým, který zajišťuje také jednu závislou osobu, typicky dítě. Do rozpočtu zahrnuje bydlení, jídlo, dopravu, oblečení, zdravotní a hygienické potřeby, telefon, internet, vzdělávání, skromný volný čas i peníze odložené na porouchanou pračku, nemoc nebo stáří.
Výsledná suma proto není univerzální cenovkou důstojnosti. Člověk ve splaceném bytě může potřebovat podstatně méně, zatímco samoživitel v drahém nájmu se nemusí vejít ani do vyšší částky. Roli hraje zdravotní stav, počet dětí, dojíždění i další příjem v domácnosti.
Většina zaměstnanců na podobnou částku nedosáhne
Číslo nepůsobí přehnaně, když ho postavíme vedle mzdových statistik. Podle Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá mzda za celý rok 2025 celkem 49 215 korun. Jenže průměr zvedají vysoké příjmy a zhruba dvě třetiny zaměstnanců na něj nedosáhnou. Medián ve čtvrtém čtvrtletí 2025 byl 45 523 korun, takže polovina zaměstnanců pobírala méně.
Tohle si lidé často pletou: průměrná mzda nepopisuje výplatu typického zaměstnance a minimální důstojná mzda není povinná sazba. Zaměstnavatel ji nemusí vyplácet ani dorovnávat. Zákonná minimální mzda pro rok 2026 činí 22 400 korun hrubého měsíčně při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době. Teprve pod tuto hranici běžná mzda za plný úvazek klesnout nesmí.
Ani údaj o 63 procentech automaticky neznamená, že stejný podíl lidí žije nedůstojně. Někdo sdílí výdaje s partnerem, jiný má levný obecní byt nebo příjem z majetku. Číslo spíš říká, že samotná mzda velké části zaměstnanců nestačí na modelový standard bez pomoci dalších příjmů či úspor.
Rozhoduje bydlení a skutečný rozpočet domácnosti
Rozdíl mezi republikovou částkou a Prahou s Brnem činí 8 576 korun. Hlavním důvodem je bydlení. Nájem, služby a energie zatěžují rozpočet jinak než potraviny nebo telefon, protože je nelze každý měsíc snadno omezit. Mimo velká města zase může část úspory na bydlení spolknout auto a dojíždění.
Na rovinu, samotné porovnání hrubé výplaty s částkou 48 336 korun mnoho nevyřeší. Přesnější obrázek dá čistý příjem celé domácnosti a skutečné výdaje alespoň za několik měsíců. K pravidelným platbám je potřeba přičíst roční pojištění, opravy, školní výdaje či servis auta přepočtené na jeden měsíc. Podle aktuálního měření finanční gramotnosti Ministerstva financí si rozpočet alespoň měsíc dopředu sestavuje 72 procent lidí.
Pokud domácnost končí opakovaně v minusu, rychlá půjčka schodek pouze odsune a prodraží. Smysl má nejprve řešit největší pravidelný náklad, ověřit nárok na pomoc a porovnat odměnu s obvyklou mzdou v oboru. Při nezaplaceném nájmu, rostoucích splátkách nebo využívání jedné půjčky k úhradě druhé už není na co čekat. Tehdy je namístě bezplatná dluhová či sociální poradna.
