Článek
Nejlépe vychází severovýchod a část středních Čech
Nejčerstvější hlášení houbařů se poměrně často shodují na Moravskoslezském kraji. Průměrný růst hřibovitých hub byl na přelomu července a srpna hlášen z Ostravska, Frýdecko-Místecka i dalších částí kraje. Také denní houbařská předpověď pro jednotlivé kraje řadí Moravskoslezský kraj aktuálně na první místo, před střední Čechy a Karlovarsko.
Slibně vypadá Kladensko. Několik místních příspěvků z posledního červencového týdne uvádí hojný růst hřibů, lupenatých i dalších hub. Tady je však dobře vidět, jak ošemetné mohou podobné tipy být. Ve stejném okrese se objevila i hlášení o úplně prázdném lese. Jedna bouřka zkrátka zalije úzký pás, zatímco o pár kilometrů dál zůstane půda suchá.
Za pokus stojí rovněž vlhčí lesy na Karlovarsku a severozápadě Čech. Z Teplicka a dalších částí Ústeckého kraje přišla 2. srpna hlášení o průměrném růstu. Přehled čerstvých příspěvků lze sledovat na interaktivní mapě NaturAtlasu. Nadějně se podle modelů jeví také části Olomoucka, tam je však méně konkrétních zpráv přímo z terénu.
Naopak samotná Praha má zatím slabší výsledky. Opakovaná hlášení z konce července a začátku srpna uvádějí nulový růst hřibovitých a jen ojedinělý výskyt ostatních hub. Rozpačitá je situace rovněž v Libereckém kraji. Celokrajský model mu sice dává slušné vyhlídky, jednotliví houbaři však místy nenašli žádné hřiby.
Mapa ukazuje podmínky, nikoli skutečné košíky
Před cestou se vyplatí otevřít aktuální mapu pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ. Meteorologové při jejím výpočtu sledují nasycení půdy srážkami za předchozích 30 dnů a průměrné teploty posledního týdne. Model vzniká ve spolupráci s odborníky České mykologické společnosti.
Barevně příznivá oblast ale neznamená, že pod každým smrkem čeká pravák. Mapa hodnotí vláhové a teplotní podmínky, nepočítá nalezené plodnice. Roli hraje nadmořská výška, druh lesa, zastínění, vítr i to, zda lokalitu před vámi prošlo dvacet dalších lidí.
Po lokálních deštích má proto smysl hledat v chladnějších smíšených porostech, na severních svazích, v mechu a poblíž míst, kde půda nevysychá tak rychle. V nížinném prořídlém lese může být stále prázdno, zatímco zastíněný porost o kus výš už vydává hřiby, křemenáče nebo lišky. V teplém počasí bývají větší plodnice rychle červivé, takže pěkný klobouk ještě nezaručuje použitelný nález.
Čerstvé hlášení si vždy ověřte z více stran
Největší cenu má zpráva stará nejvýše dva nebo tři dny, doplněná fotografií a alespoň přibližnou oblastí. Jeden plný košík není důkazem plošné růstové vlny. Rozumnější je najít několik nezávislých hlášení ze stejného okresu a porovnat je s mapou srážek či pravděpodobnosti růstu.
Přesné místo vám stejně většina zkušených houbařů neprozradí. Užitečnější než souřadnice bývá údaj o nadmořské výšce, typu porostu a druzích nalezených hub. Pozor také na staré snímky vydávané za aktuální úlovek. Pokud u příspěvku chybí datum, lokalita a popis podmínek, berte ho jen jako hezkou fotografii.
Sbírejte pouze druhy, které bezpečně poznáte. Určení podle jedné fotografie v telefonu může selhat, protože důležité znaky bývají na třeni, spodní straně klobouku nebo v půdě. Nejasný nález je možné přinést celý a neokrájený do houbařské poradny České mykologické společnosti. Kvůli nejistému hřibu nemá smysl riskovat zdraví, i kdyby mapa zářila tou nejpříznivější barvou.
