V knihovně může ležet nenápadný poklad. Vzácné vydání Hrabala se prodalo za téměř 50 000 Kč

Částka téměř 50 tisíc korun není jen odvážná cenovka z inzerátu. V srpnu 2023 se na Aukru vydražily Hovory lidí od Bohumila Hrabala za 48 600 korun. Do aukce se zapojilo devět zájemců, takže šlo o skutečný prodej, nikoli přání majitele.

Tady je ovšem zásadní háček. Nešlo o běžnou knihu, kterou mají tisíce domácností. Výtisk pocházel z roku 1956 a patřil k mimořádně malému nákladu. Katalog Památníku národního písemnictví potvrzuje, že bylo vytištěno jen 250 číslovaných exemplářů. Právě nízký počet dochovaných kusů dokáže cenu vystřelit úplně jinam než slavné jméno na hřbetu.

Stejný název totiž automaticky neznamená stejnou knihu. V červnu 2026 se pozdější bibliofilské vydání Hovorů lidí z roku 1989, doplněné dvěma signovanými ilustracemi Kamila Lhotáka, prodalo v aukci za 800 korun. Rozdíl proti vydání z roku 1956 činil téměř 48 tisíc. Obě knihy nesly jméno Bohumila Hrabala a stejný titul, sběratelsky však šlo o dva úplně jiné předměty.

Stáří tedy samo nestačí. Kniha z roku 1900 vytištěná ve velkém nákladu může mít nižší cenu než poválečný tisk, který vznikl jen v několika stovkách kusů.

Při prohlížení domácí knihovny nezačínejte vyhledáváním názvu na internetu. Nejdřív knihu opatrně otevřete a najděte tiráž, obvykle na konci svazku. Zajímat vás má rok, nakladatel, pořadí vydání, tiskárna, případně údaj o nákladu a číslo konkrétního výtisku.

Pozor na častý omyl. První vydání známého románu nemusí být automaticky drahé, pokud vyšlo v desetitisících kusů a na trhu jich zůstalo dost. Vysokou cenu častěji vytváří souběh několika okolností: malý náklad, významný autor, původní obálka, dobrý stav a zájem více sběratelů.

Velkou roli hraje přebal. Lidé ho dříve běžně vyhazovali, protože se trhal a překážel při čtení. Dnes může právě původní papírový přebal tvořit podstatnou část hodnoty. Stejně důležité mohou být vložené grafické listy, přílohy, pouzdro nebo kartonová krabice. Kniha bez jedné nenápadné součásti už nemusí být kompletní.

Podpis autora cenu zvednout může, ale ne každý vzkaz na předsádce je výhra. Podpis je potřeba porovnat s ověřenými ukázkami a posoudit jeho původ. Věnování konkrétnímu známému člověku může být zajímavější než samotná autogramiáda, zvlášť když se dochoval dopis, fotografie nebo jiný doklad. Na rovinu: věta „dědeček znal Hrabala“ bez dalšího důkazu aukční síni stačit nebude.

Nalezenou knihu nejprve vyfoťte. Zachyťte desky, hřbet, titulní stranu, tiráž, podpis, číslo výtisku i případné poškození. Následně hledejte dokončené aukce stejného vydání, ne pouze nabídky, které se měsíce neprodaly. Srovnávat první vydání s dotiskem nebo brožovaný výtisk s kompletní bibliofilií nemá smysl.

Největší chybu lidé dělají při domácí „záchraně“. Odlepený hřbet nepřelepujte izolepou, stránky nenarovnávejte žehličkou a skvrny nedrhněte navlhčeným hadrem. Odborný text Národní knihovny ČR upozorňuje, že knihy poškozuje vysoká vlhkost, nešetrná manipulace i nevhodné opravy lepicími páskami. Plíseň navíc může papír postupně rozložit.

Podezřelý kus oddělte od ostatních knih, uložte ho v suchu a oslovte antikvariát nebo aukční síň zaměřenou na knihy a bibliofilie. U potenciálně cenného výtisku má smysl získat více názorů. První výkupní nabídka totiž nemusí odpovídat ceně, kterou by vytvořila otevřená aukce.

Většina knih po prarodičích zaplatí nanejvýš oběd. Jenže mezi běžnými svazky může ležet drobný tisk, první vydání nebo číslovaná bibliofilie, kterou na hřbetu skoro nepoznáte. Než tedy starou knihovnu odvezete do sběru, podívejte se alespoň do tiráže. Pár minut listování může rozhodnout, zda vyhazujete starý papír, nebo vzácný kus za desítky tisíc.