Článek
Miliony se neplatí za stáří, ale za konkrétní dílo
Český aukční trh je v roce 2026 znovu živý. Podle pololetní bilance ART+ se během prvních šesti měsíců prodalo na sálových aukcích přes tři tisíce položek a 127 z nich překonalo milion korun. To je rekord, ale zároveň dobrá studená sprcha: milionové obrazy tvoří jen malý výsek trhu, nikoli běžný osud každé staré malby.
U krajiny rozhoduje především autor, období a význam obrazu v jeho tvorbě. V květnu 2025 se například Kvetoucí louka Josefa Čapka vydražila za 16,32 milionu korun. Obraz Na Otavě od Václava Špály dosáhl 16,08 milionu, Zimní náves Josefa Lady 2,76 milionu a Lhotákova V hornické krajině 1,2 milionu. Výsledky zveřejnila Galerie KODL. Nešlo jen o pěkné motivy. U Čapkovy louky hrála roli doložená historie, výstavní minulost i skutečnost, že se dílo po desetiletích vrátilo na trh.
Na rovinu, anonymní lesní cesta nebo chalupa pod sněhem může mít pro rodinu velkou citovou cenu a přitom nízkou cenu prodejní. Zlacený rám, velký rozměr ani datum „1924“ samy o sobě nic nezaručují. Stejný autor navíc nemá jeden pevný ceník. Skica, slabší pozdní práce a vrcholný olej z vyhledávaného období mohou být cenově úplně jiné světy.
Podpis v rohu je začátek pátrání, nikoli důkaz
První chyba přichází ve chvíli, kdy majitel přečte signaturu, najde slavné jméno a rovnou násobí miliony. Podpis mohl vzniknout později, být špatně přečtený nebo záměrně napodobený. Aktuální J&T Banka Art Report 2026 uvádí, že se v roce 2025 při výběru, nákupu či prodeji setkalo s falzem 46 procent oslovených sběratelů a 59 procent obchodníků. Falza tedy nejsou strašák z filmu, ale běžný problém trhu.
Odborník sleduje víc než rukopis. Zkoumá plátno nebo desku, pigmenty, způsob napnutí, stáří hřebíků, rub obrazu, štítky z výstav, razítka, staré inventární značky i rám. Velkou váhu má provenience, tedy doložitelný řetězec vlastníků. Účtenka z galerie, fotografie obrazu ve starém bytě, dopis autora nebo záznam v dědictví mohou cenu i důvěryhodnost zásadně posílit.
Ale pozor: rodinná věta „dědeček to dostal od malíře“ je zajímavá stopa, nikoli posudek. Naopak zaprášený rub s nalepeným štítkem může být důležitější než naleštěná přední strana. Nic neodlepujte a starý rám nevyhazujte. I ten může pocházet z doby vzniku a pomoci určit historii díla.
Nejdřív fotografujte, potom hledejte kupce
Obraz nejprve vyfoťte zpředu, zezadu i z boků. Přidejte detail podpisu, štítků, poškození a uchycení plátna. Změřte malbu bez rámu i s rámem a sepište vše, co o jejím původu víte. Dokumenty, dopisy a staré fotografie uložte zvlášť, ale držte je u obrazu jako jeden soubor.
Do čištění se nepouštějte. Voda, jar, olej nebo běžný čistič mohou rozpustit lak, stáhnout retuše a udělat škodu za desítky tisíc. Také plátno sami nevyndávejte z rámu a nenapínejte. U cennějšího nálezu má smysl konzultace s restaurátorem; orientační přehled odborníků s povolením k restaurování kulturních památek vede Ministerstvo kultury.
S oceněním oslovte alespoň dvě zavedené aukční síně nebo znalce, ideálně takové, kteří se věnují danému autorovi či období. Pošlete kvalitní snímky a všechny informace, ale hned nepřijímejte první rychlou nabídku k přímému odkupu. Rozdíl mezi výkupní cenou, předaukčním odhadem a konečnou cenou po dražbě může být výrazný. Zároveň počítejte s provizí a s tím, že vysoký odhad ještě není slib prodeje.
Největší chyba tedy není, že člověk starý obraz nepozná na první pohled. To nedokáže spolehlivě ani zkušený sběratel. Chyba je obraz umýt, zahodit rubové štítky nebo ho prodat podle jediné fotografie. Milionový nález je vzácný. Pár hodin poctivého ověřování ale může rozhodnout, zda ze zdi sundáte obyčejnou dekoraci, nebo dílo, které do běžného bazaru vůbec nepatří.
