Článek
Profesor Jirák vyučuje mimo jiné žurnalistiku a teorii mediální komunikace na FSV Univerzity Karlovy a vede katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha. Kdysi dokonce učil i mě.
Pro Echo24 dal v týdnu rozhovor o tom, čemu jen málokdo v Česku rozumí lépe než on. O mediálním a marketingovém narativu, který doprovodil generála Pavla až na Hrad.
Na rozdíl od většiny médií a expertů si ale v rozhovoru dovolil udržet objektivitu. Popsal realitu, na kterou nahlíží kritickou optikou vědce, pravými jmény a zkrátka „nefandil“.
Řekl například, že „někteří kandidáti byli poměrně často přerušovaní, konfrontováni s ostřejšími, negativně laděnými otázkami než jiní kandidáti“
Je to čistě marketingový konstrukt
Nebo, že „hlavně v Pavlově případě se podařilo dosáhnout stavu, kdy média jeho kandidaturu brala jako samozřejmost. Přitom ten člověk nenese žádný životní příběh, pro který by prezidentství byla pointa. Je to čistě marketingový konstrukt.“
Věty, které by v normální společnosti nemohly nikdy nikoho popudit, protože jsou přece pravdivé.
Zjevná narážka na Babiše, kterému média skutečně nefandila a v debatách byl často přerušován. Ano, protože neodpovídal na otázky, plácal nesmysly atd., ale musíme kvůli tomu, že je to „zlý Babiš“, předstírat, že se to nedělo?
Nebo tvrzení, že je Pavel Marketingový konstrukt… A není snad? Nemusí už dnes být každý lidem zvolený politik nějakým úspěšným marketingovým konstruktem? Samozřejmě, že musí.
Jenže nenávist k Babišovi jeho odpůrce zaslepila úplně stejně jako jeho voliče kdysi „láska“ a dostala nás do stavu, kdy nesmíme na „bojovníky se zlem“ nahlížet kriticky.
Dostali jsme se do pasti?
Pan profesor Jirák si to coby vědec dovolil a „antababišovci“ na něm nenechali niť suchou. Komentáře pod jeho rozhovorem jsou odporné a pro tu část společnosti, která tady zhruba od voleb Zeman x Schwarzenberg předstírá, že je tou lepší a slušnější půlkou národa, naprosto ostudné. Zaslepené a hloupé.
Od adorujících komentářů Babišových příznivců pod jeho příspěvky se liší jen tím, že jsou psané o něco lepší češtinou. Ale jinak jsou úplně stejně agresivní a v jádru primitivní. A taky je mi z nich úplně stejně studno.
Dostali jsme se zkrátka do pasti, ze které vede jen jedna cesta. Víc veřejného prostoru pro racionální vědce, jako je pan profesor Jirák, a méně pro fanoušky bez špetky kritického pohledu. A mnohem, mnohem víc nadhledu.