Článek
Nezní to báječně? Možná ne, ale slyšte mě – dělat si účetnictví sami není taková hrůza, jak by se mohlo zdát, pokud zrovna neprodáváte ropné vrty nebo neřídíte flotilu kamionů. Máte-li pár faktur měsíčně, je účetnictví hračka. No dobře, spíš takový hlavolam, ale alespoň vás to něco naučí.
Začněme u DPH. To není jen ta záhadná zkratka, kterou si představujete jako daň za to, že si na oběd koupíte jídlo v plastové krabičce. Když si sami začnete hlídat, co je vstupní a výstupní DPH, pochopíte, jak stát zajišťuje, že nikdy nezůstane bez svačiny. Je to tak: vy si od státu vezmete něco na vstupech (nákupy) a pak mu to slavnostně vrátíte na výstupech (prodeje). Jednoduché jako hra na schovávanou, jen místo „kde je Pepek“ hledáte rozdíl mezi tím, co jste zaplatili a co vyinkasovali.
Dále se zamysleme nad fakturami. Faktura je něco jako oficiální pohlednice: „Milý zákazníku, dlužíš mi peníze.“ Když si faktury tvoříte sami, začnete chápat, proč je tak důležité mít jasno v tom, kdo, komu, co a za kolik. Pokud posíláte jednu fakturu měsíčně své babičce za pletené ponožky, nepotřebujete na to celý tým účetních. Stačí Excel, papír a pero – nebo chytrý fakturační systém, který za vás vše spočítá a pošle klientovi, aby měl pocit, že jste ultra profi.
A teď si představte tu slávu, až vám přijde první kontrola z finančního úřadu. Vy, živnostník-hobit, který si sám počítá daně, přivítáte inspektora kávou a hrdě mu ukážete své papíry. Ano, možná vás to bude stát trochu nervů, ale až vám inspektor pochválí pečlivě vedený sešit, budete se cítit jako účetní superstar. A kdyby něco nesedělo? No co, aspoň se něco přiučíte. Život je škola, že ano?
Když si účetnictví děláte sami, začnete vidět svět čísly. Zjistíte, že vaše odměna za měsíc odpovídá přesně částce, kterou utratíte za kávu a pohonné hmoty. Naučíte se také lásce k šanonům. Ano, šanony. Ty tiché ochránce vašeho podnikatelského klidu. Není nad to, když v jednom z nich najdete přesně ten doklad, který vám chybí do ročního přiznání. Je to jako najít poklad – sice to není zlato, ale finanční úřad vás za to pochválí.
A nakonec si přiznejme: účetnictví vás naučí disciplíně. Třeba si začnete konečně schovávat účtenky, což je první krok ke světovému míru (nebo alespoň k tomu, že vám jednou nebude chybět doklad za tu trapně drahou tonerovou kazetu). Možná si oblíbíte aplikace na sledování příjmů a výdajů a zjistíte, že správa financí je vlastně docela sexy. No dobře, není, ale ten pocit, že máte všechno pod kontrolou, ten sexy je.
Takže si to shrňme: pokud máte malý objem faktur, nepotřebujete účetní. Potřebujete jen trochu odvahy, sebekázně a pár hodin s Googlem. Naučíte se, jak fungují vazby mezi nákupy a prodeji, co je DPH a proč si stát myslí, že mu patří třetina vašeho zisku. Když to zvládnete, budete se cítit jako hrdina. A pokud se někde ztratíte, vždycky existuje účetní, která vás zachrání – ale až v momentě, kdy už aspoň trochu víte, o čem to celé je.
Tak co, jdete do toho? Věřte mi, dá se to přežít. A až na konci roku vyplníte své první přiznání, budete mít chuť si udělat medaili s nápisem: „Mistr účetní – amatér.“ A to je pocit, který stojí za všechny ty účtenky v krabici od bot.
