Článek
Jako nepříliš nároční hosté volíme levnější ubytování. Naše dovolené po Česku jsou ve znamení celodenních výletů za přírodními, kulturními i historickými zajímavostmi. Proto pro nás netřeba luxusu, wellnessu a dalších služeb nad rámec ubytování. Stačí nám funkční, udržované, čisté a klidné prostory s postelí, skříní a vlastním sociálním zařízením.
Nejhorší pobyt, který jsme zažili
V Náchodě nás před několika lety uvítal hotel blízko centra města. Chybějící hotelové parkoviště nás donutilo k využití blízkého placeného. Kroky nás zavedly do restaurace hotelu, fungující spíše jako veřejná hospoda. Zaneprázdněný výčepní nám našel klíč od pokoje a prozradil, kudy se do něj dostat. Cesta vedla samostatným vstupem a průchodem s popelnicemi.
Pokoj odhalil značně poškozenou podlahu, oprýskané stěny, špinavé kobercové předložky, děravé povlečení a protékající záchod. Vše poukazovalo na provozovatele ubytování bez zájmu o svůj majetek a hosty. Při dalším ohledání jsme zjistili, že obě okna nám na noc zůstanou nezastíněna. Na oknech visely rozbité, nepoužitelné žaluzie. Okna pustá záclon a závěsů propouštěla světlo pouličních lamp i reflektorů projíždějících vozů, především kamiónů. K naší smůle byla totiž obě orientována k silnici a kruhovému objezdu hlavního tahu na Polsko. Značný hluk za okny nebyl tím jediným. Přímo pod pokojem se nacházela hotelová hospoda a její ruch se nesl celou naší místností. Vdechování výparů výfukových plynů jsme nefandili a ani po zvyšování hlučnosti jsme netoužili, proto okna zůstala celou noc zavřená. Kombinace rámusu a nezatemněných oken, kterými do našich postelí pronikala světla lamp i reflektorů aut, nám klidný spánek neumožnila.
Myšlenky
Při nočním bdění jsem přemítala nad řešením, jak takové problémy s hlukem a stíněním oken v hotelu rušné polohy řešit. Napadly mě třeba výměna oken za zvukově izolační, předokenní žaluzie, protihlukové závěsy a záclony, koberce na podlahy pokojů a odhlučnění stropů hospody. Nejmenším samozřejmým krokem by však měla být okamžitá oprava nebo výměna klasických žaluzií a třeba navíc montáž konzolí pro umístění obyčejných zatemňujících závěsů.
Nový den a výlet do Babiččina údolí
Dobrá snídaně nás potěšila, ale zhodnocení nedostatků probdělé noci jsme si pro sebe nenechali. Přítomná servírka však prý nemohla s ničím pomoci. Ani neporadila, kdy se tu někdo kompetentní k vyřešení neduhů objeví. Příjemně stráveným dnem jsme si nepříjemnou noc zcela vykompenzovali. Skvěle jsme si užili návštěvy Státního zámku Náchod, jeho medvědária a blízké obory. Na nádvoří zámku mě potrápila místní toaleta, o níž jsem se již zmínila v tomto svém článku. Další příjemný čas nám přichystal pobyt v Babiččině údolí se Zámkem Ratibořice, Viktorčiným splavem, starým mlýnem, sousoším Babičky s dětmi, Starým Bělidlem i pasoucími se ovcemi na přilehlých loukách. Nadchla nás i zastávka u vodní nádrže Rozkoš.
Pomník Babička s dětmi
Večerní řešení
Náš pobytový voucher zahrnoval také večeři. Hotelová restaurace již na první pohled sloužila spíše jako oblíbené místo pro setkávání místních pivařů. Pro hotelové hosty byl naštěstí připraven jeden velký stůl. Výčepní a číšník neměli na jakékoliv rozpravy s námi čas a ani nám prý nemohli pomoci problém s rušným pokojem bez stínění oken vyřešit. Večerní procházku jsme zakončili vyzvednutím velké deky v našem autě. Ta nám posloužila místo závěsu pro zakrytí alespoň jednoho z oken. Únava, improvizované zastínění, a hlavně o poznání klidnější páteční noc na silnici nám umožnily spánku podlehnout. Povyk po okny a z hospody nás tuto noc již tolik nerušil.
Výlet do skalního města
Ráno jsme již o našem pokoji s personálem nemluvili, klidnější noc nám důvod nedávala. Snídaně byla fajn. Dnešním cílem se staly Adršpašsko-teplické skály. Po vstupu do skalního městečka jsme míjeli bývalou pískovnu s azurovým skalním jezírkem lemovaným barevnými podzimními stromy i ohromující skalní útvary, jako například klacíky podepřená Cukrová homole, Starosta a starostová nebo zde nejznámější a nejvyšší skála Milenci. Prošli jsme nejužší skalní průrvou o šíři 50 cm, příznačně nazvanou Myší díra a otevřel se nám pohled na skály osídlené horolezci. Příjemný výlet pokračoval také projížďkou na pramici s výkladem, vodopády a pozoruhodnými výhledy. Tato magická atmosféra nalákala také filmaře k natočení nejednoho známého díla. Místa nás zavedla do pohádek Třetí princ nebo Princ a Večernice.
Skalní útvar Starosta a starostová
A znovu jsme nepříjemně zaskočeni
Večeře na hotelu a následná procházka zakončená posezením v osobité místní hospůdce centra. Již jsme mysleli, že nás nic nezaskočí, ale přeci jen. Dunivé tóny linoucí se z hotelové hospody oznamovaly diskotékovou zábavu, o níž se nám při večeři personál zapomněl zmínit. Stačilo by pár slov a dokázali bychom (byť unaveni) svůj večerní až noční program dané situaci přizpůsobit nebo se s tím alespoň lépe smířit. Neohlášená zábava vibrovala podlahou pokoje a rozverné hovory pod zavřenými okny naši únavu zahnaly. Ani skončení diskotéky kolem druhé hodiny, pokračující hovory pod okny a dozvuky dunění v našich uších pohodovému nočnímu spánku nenasvědčovaly.
Před odjezdem recenze a dopis pro provozovatele
Ráno na snídani obsluhovala zase jen brigádnice a o vedení hotelu nic nevěděla. Před odjezdem jsem udělila recenze a také sepsala dopis tajemnému provozovateli. Považovala jsem to za důležitý výstup, abych tím upozornila na značné neduhy tohoto místa zapříčiněné především velmi špatnou péčí o prostředí ubytování a současně o hosty hotelu. Nikomu jinému, než brigádnici dopis předat nebylo možné. Doufám, že se dostal do správných rukou a zajistil tak zpětnou vazbu od nenáročných hostů, kteří svůj noční čas trávený v hotelu chtěli jen nerušeně prospat.
Jak se vede hotelu a restauraci dnes?
V dnešní době jsou již přes více než rok prostory restaurace pronajímány novému nájemníkovi, avšak po prožitých zkušenostech bychom se tu již nikdy neukázali. Kdoví, zda se změnou nájemníka změnil i provozovatel ubytování. Umístění hotelu poblíž centra města je příjemné, ale u hlavní silnice a kruhového objezdu směrem na Polsko naopak děsné. Za nejhorší však považuji přístup tehdejších provozovatelů, potažmo neprofesionálních zaměstnanců, kteří nám přichystali nezapomenutelnou zkušenou i ponaučení.
