Článek
Fajn společnost, povídání, jídlo i pití. Všichni usměvaví a spokojení. Pepa s Láďou probírali jídlo a jeho pálivost, začali se předhánět, kdo kdy jedl pálivější pokrm. Pepa navrhl, že projdou zkouškou odolnosti a Láďa souhlasil. Požádali číšníka o naservírování toho nejpálivějšího, co v restauraci mají. Číšník ochotně přikývl, za pár chvil nesl misku se dvěma chilli papričkami a sklenici s mlékem.
Číšník se svými kolegy zůstal stát opodál, i jeden z kuchařů vyšel z kuchyně, aby dohlédl k našemu stolu.
Láďa si ukousl malé sousto papričky, okamžik se nic nedělo, než začal rudnout, kuckat a slzet. Zapití mlékem sice pálivost utlumilo, beztak tuto ochutnávku Láďa nadále vydýchával. Další kousnutí ho již nelákalo. Pepa byl statečnější, vzal papričku do ruky a sebejistě se zakousl. Nehnul ani brvou. Skoro jsme nedýchali. Všichni, včetně personálu, jsme napjatě čekali, co přijde po chvíli. Pepa s chutí dojedl zbytek a k tomu se pustil do té po Láďovi. Jen zelené stopky z papriček odložil zpět na misku. Nevěřícně jsme kroutili hlavami, obdivovali Pepovu plechovou pusu a potleskem jsme ocenili jeho výkon. Navíc se nám ulevilo, že se soutěživost kluků nezvrtla v nějaký problém.
Kuchař s úžasem opustil plac. Obsluha se také odebrala k práci. Pokračovali jsme v zábavě. Pepa se za okamžik odebral na toaletu. Po nějaké době jsme si uvědomili, že se Pepa z toalety ještě nevrátil. Vyslali jsme spojku Láďu. Další chvíli jsme nervózně na oba vyhlíželi. Konečně jsme viděli přicházejícího zpoceného Pepu s Láďou v patách.
„Co se stalo? Je ti dobře?“ Pepa se jen usmál a mávl rukou. Láďa se začal smát na celé kolo. Pepa šel tedy s barvou ven. „No co? Šel jsem jen na malou a když jsem vykonal potřebu začalo to taaaak neskutečně pálit“. Pokračoval dál s tím, že se snažil místo, kterého se dotkla jeho ruka, zchladit vodou, vzduchem, pohybem.“ To už jsme prskali smíchy i my ostatní. „Měl jsem si asi před tím močením umýt ruce.“
Představa toho, co se na toaletě v restauraci odehrávalo nás baví dosud. I Pepa svou příhodu s úsměvem vypráví. Avšak nikdo z nás by jistě v Pepově kůži být nechtěl. Raději jsme ani nezjišťovali, co ho na toaletě čekalo den poté.
