Článek
Nejsem zastáncem, ale ani odpůrcem očkování. Nechávala jsem své děti očkovat pouze povinnými vakcínami. Avšak když dceru před prázdninami již podruhé nákaza neštovicemi v kolektivu zázračně minula, začala jsem zvažovat její naočkování. Plán nenarušovat dceři léto a prázdniny návštěvou lékaře se mi málem vymstil. Dcera se před týdnem začala „osypávat“. A kdo by si myslel, že po nákaze v kolektivu dětí, mýlí se.
Docela nevydařený začátek nového školního roku, a ještě v tak krásných letních dnech lákajících po škole vyrazit ven s kamarády nebo někam k vodě. Ach jo, mrzí mě to, nutno se psychicky připravit na dny zavřené doma doplňováním učiva, dopisováním sešitů a tlumením svědivé bolesti a nudy. Jen velmi a velmi doufám v mírný a rychlý průběh. Ale jak se tedy dcera nakazila, když ne v kolektivu? Někdo si možná řekne, ta matka určitě dceru nechala nakazit úmyslně. Ano, slýchávám, že toto někteří svým dětem dělají. Dokonce jsem před několika měsíci četla vážně myšlenou nabídku na sociálních sítích, kdy maminka ke svým nakaženým dětem planými neštovicemi zve cizí dětské návštěvníky, aby se přišli nakazit. Komentáře často vykazovaly pozitivní ohlasy. Početná skupina rodičů se svými potomky k dané paní pro neštovice spěchá, jen aby si je jejich děti odbyly ještě před dovolenou nebo než se dítka stanou školáky. Kritika postupu v komentářích také zazněla, ale skutečně převažovali ti, kteří svým dětem chtěli neštovice dopřát.
Mám asi alergii
Před čtrnácti dny řeším práci u počítače, když mě začne silně svědit zápěstí. Copak to? Že by nějaká alergie? Mírné zarudnutí s drobným dosud nepostřehnutým výsevem mi připomíná reakci na slunce. Taková alergická vyrážka na zápěstí se mi asi již dvakrát v průběhu let objevila. Svědí to a přemýšlím také, jestli jsem nesnědla něco neobvyklého, na co by má kůže reagovala. Nic mě nenapadá. Dál pracuji a jako problematické vnímám, že při práci s počítačovou myší třu pravé svědivé zápěstí o stůl. Hledám ve své lékárničce nějaké tablety proti alergickým projevům. I protože mě zítra ráno čeká pracovní schůzka, potřebovala bych ty projevy „kdovíčeho“ (asi alergie) zmírnit. Později v noci mě kromě svědění budí silná vnitřní bolest celé pravé ruky a cítím i mravenčení v pravé polovině obličeje.
Ráno vstávám na pracovní schůzku a při pohledu na svou ruku se zděsím. Vyrážka se rozšířila, postoupila od zápěstí k lokti. Takhle nemohu nikam jet. Najednou mi to dojde. Ten svědivý výsev tvoří pás, bolí nervy uvnitř mé ruky a obličeje. Plaším všechny doma, poučuji je, ať se vyhnou mým peřinám a ručníku, ruším schůzku a běžím k doktorovi. Cítím se jak prašivá. Ruka bolí. Stojím před lékařem, odmítám si sednout a říkám, že mám asi pásový opar. „Ano a víte, že jste za poslední dny pátá s pásovým oparem?“ reaguje lékař.
Co je to pasový opar?
Každý, kdo prodělal plané neštovice ve svém organismu ukrývá „spící“ virus Varicella zoster. K aktivaci tohoto viru může dojít kdykoliv při snížené imunitě způsobené například stresem, námahou, nedostatečnou výživou, při vážnějších onemocněních atd. Virus prvotně získaný neštovicemi po své aktivaci vyvolává pásový opar. Toto infekční kožní onemocnění se projevuje bolestivým výsevem puchýřků v oblasti nervového zakončení.
Uvažuji a zpětně si uvědomuji
Dny před výsevem půchýřků mě provázela značná únava. Minulých minimálně čtrnáct dnů jsem fungovala ve velkém stresu. Má imunita je jistě dost narušena a po příčině musím výrazně zapátrat. Avšak zaráží mě, jak se lékař podivoval, že jsem již pátá v krátkém čase se stejnou diagnózou. Že by náhoda? Nebo nějaká špatná doba? Že by únava, vyčerpání, rychlé životní tempo, stresy, velké nároky, samá práce, nervy s dětmi?
Opatření a dceřiny pupínky
Po mém návratu od lékařky vše, čeho se mé puchýřky mohly dotknout dezinfikuji, čistím a peru. Stále dokola a každý den. To, co prožívám s pásovým oparem je velmi nepříjemné. Jsem oslabená, rozladěná, zavřená doma, bolí to, svědí to, umístění oparu mě omezuje snad ve všem. V oblékání, při hygieně, práci, vaření i ve spánku. Straním nemocnou kůži kontaktu, dodržuji přísnou hygienu sebe i kolem sebe. Přesto se dceři po několika dnech mé nemoci, objevilo několik puchýřků, které přisuzuji nákaze virem, které vyvolávají neštovice. Na štípance od hmyzu to ani v nejmenším nevypadá. Je mi to líto, že jsem nákaze nezabránila.
Avšak po druhém dni se dceři nové pupínky nevysévají a třetí den dokonce mizí. Na pohled připomínají puchýřky neštovic, ale vlastnostmi nikoliv. Radím se telefonicky s pediatričkou a máme se přijít ukázat. Od pohledu posuzuje, že o neštovice nejde, ale nelze určit, co je to zač. Avšak cítíme velkou úlevu. Při pásovém oparu vyvolaném stresem se ještě stresuji, abych vir nepřenesla na dcerku. I když by se jí projevil v podobě neštovic, nesla by si ho v sobě nastálo. Plané neštovice mnozí stále považují za banální dětské onemocnění, kterým si prostě musí projít každý. Ale proč? Doba pokročila, jsou tu nové možnosti. Uvědomují si tito lidé, že neštovice mohou dítku přinést komplikovaný průběh a pak i v dospělosti napáchat plno nepříjemností? Bolesti, komplikace, omezení, izolaci, stud. A co takhle očkování, kterým se zabrání dvou možným nemocem? Naštěstí nás bdělý vir v mém nitru nepředběhl a mám možnost dceři očkování zajistit, i když se nám výdaj navíc vůbec nehodí, i když dcera vůbec nemusí návštěvy lékařů, natož nepříjemná očkování. Nejspíše přeci jen bude lepší vpich očkovací látky proti neštovicím než si v sobě nést spící vir, o němž nevíte, jestli a kdy se probudí.
Zdroje:
