Článek
K samotnému aktu by mělo dojít 28. října 2023 před slavnostním předáváním státních vyznamenání. Podepsání Charty 77 by mělo završit přijetí Petra Pavla mezi osobnosti, které zasvětily svůj život boji za demokracii.
„V roce 1977 mi bylo šestnáct let. Tehdy jsem Chartu 77 skutečně podepsal, ale jenom sám pro sebe v soukromí domova. Ani rodičům jsem o tom neřekl. Snil jsem o nespoutaném životě v undergroundu. Bohužel, za mých studií mi režim neumožnil chartu podepsat oficiálně, stejně jako mnoha jiným. Nyní bych chtěl tento dluh splatit,“ říká prezident Pavel a neskrývá, že se na samotný akt velice těší.
„Máme po 20 letech demokratického prezidenta a jeho podpis by určitě pod Chartou 77 neměl chybět,“ uvádí Otto Rákosník, jeden z bývalých disidentů, který celou akci vymyslel, a dodává: „Je snadné někoho soudit kvůli tomu, co napsal v osmdesátých letech do životopisu nebo co se rozhodl studovat. Ale co ví veřejnost o tom, jaký pan generál skutečně byl a jaké zastával vnitřní postoje?“ pokládá Rákosník řečnickou otázku, aby si posléze sám odpověděl tak, že mnohdy je vnitřní a neokázalý protest cennější než vystupovat proti režimu otevřeně.
Prezident Petr Pavel se od mládí připravoval na kariéru předsedy vojenského výboru NATO a neuvážený podpis pod dokumentem, který byl nenáviděn komunistickým režimem, by mohl jeho cestou za kariérou zkomplikovat. Právě díky svému cílevědomému studiu měl příležitost stát se šiřitelem svobody a demokracie v globálním měřítku pod záštitou NATO.
Představitelé českého disentu si tuto skutečnost uvědomují a prezidenta Petra Pavla už dávno berou jako člověka ze svého středu. Dodatečné podepsání Charty 77 tak bude důležitým aktem, který potvrdí postavení prezidenta Petra Pavla jako osobnosti, která, stejně jako Václav Havel, zasvětila svůj život boji proti útlaku a totalitnímu zřízení.
