Článek
Zaujal mne článek autora, kterého odrazují řemeslníci používající stará, zrezivělá auta. Má za to, že jde o živnostníky, kteří si nedokáží vydělat na lepší vůz, proto k nim ztrácí důvěru. Chci nabídnout jiný pohled na fenomén českých instalatérů, topenářů či podlahářů brázdících silnice vozy starými nejméně čtvrtstoletí. Jsem si jista, že je za tím skrytý záměr, který jim naopak pomáhá udržovat diář plný zakázek a více než slušné příjmy.
Miláček v garáži
Přes 90 % čtenářů zmíněného článku se vyjádřilo ve smyslu, že řemeslníka podle auta neposuzuje. Jinými slovy: nemyslí si, že by ten, kdo přijel vozem, který má svá nejlepší léta dávno za sebou, odvedl méně kvalitní práci. Naopak, může to mít praktický rozměr. Převážení nářadí a těžkého zboží autům na kráse ani funkčnosti zrovna nepřidá. Neznamená to, že by si daný řemeslník nedokázal vydělat na nové auto. Pravděpodobně byste byli překvapeni, kdybyste mohli nahlédnout do garáže, kde má vedle svého pracovního vozu také svého skutečného „miláčka“. Může jít o jeden z posledních modelů vozy velmi drahé značky. S tím zcela logicky nebude zákazníky objíždět. Jednak si ho nechce poškodit, za druhé ale nechce svého zákazníka naštvat.
Další zdroj příjmů
Řemeslo má zlaté dno. To skutečně platí. Hodinové sazby řemeslníků jsou často srovnatelné s lukrativními profesemi, pro které potřebujete vysokoškolské vzdělání a léta zkušeností. Jenže, oni mají ještě jeden velmi zajímavý zdroj příjmů. Myslím, že právě ten je důvodem toho, proč za vámi přijedou „ošoupanou feldou“.
Pokud si od řemeslníka necháte renovovat vytápění nebo kupříkladu kuchyň, můžete dospět do bodu, kdy potřebujete vyměnit třeba plynový kotel nebo dřez. To se přihodilo mé známé, která měla na rekonstrukci svého domu zpracovaný architektonický návrh. Ten obsahoval i přesný typ kotle a keramického dřezu, kterými by měla svůj dům vybavit. Řemeslníky s tím seznámila a oni jí navrhli, že přesně tyto výrobky seženou. Zhruba za dva týdny se ale dozvěděla, že v jejím případě bude lepší dřez granitový a objem kotle, který architekt navrhl, je podle jejich názoru pro tak malý dům zbytečně velkorysý. Když souhlasila, dostala nabídku, že řemeslníci si výrobky sami seženou i nainstalují. Proti tomu neměla nejmenších výhrad. Ušetří jí to práci a zřejmě i náklady s dovozem, protože řemeslníci si zboží sami přivezou. Řemeslníci učinili, jak slíbili a zákaznice byla spokojená. Tedy alespoň do té doby, než přišla první zimní sezóna v jejím novém domě. Zatímco granitový dřez jí vcelku vyhovuje, ale méně se jí líbí, kotel se ukázal jako nevhodný. Po většinu zimy se jí s ním nedařilo přiměřeně vytápět dům. „Na rozdíl od topenářů architekt věděl, proč pořídit právě tento,“ lituje dnes a zvažuje jeho výměnu.
Třeba i desetitisíce
Dlužno podotknout, že konkrétní výrobky pro ni sehnali i další řemeslníci, a to dle přesného zadání architekta. A s většinou je naprosto spokojena. Nicméně, jedna věc jí dosud uniká. Zmíněný servis ze strany řemeslníků není čirá charita, ale skvělý obchod. Tyto výrobky totiž často nakupují z velkoobchodu nebo od distributorů, kteří jim je poskytnou za výhodné ceny. Pokud si koupíte kupříkladu dřez za 5000 korun, řemeslník z něj může mít i polovinu. Potřebuje jej ale prodat více zákazníkům, aby dosáhl na výhodnou množstevní cenu. Váš řemeslník vás pravděpodobně nechce „natáhnout“, proto částka, kterou zaplatíte, může být stejná jako v maloobchodě, nebo dokonce o něco nižší. Moje známá tušila, že její topenář získal kotel za výhodnější cenu, nikdy by ji ale nenapadlo, že rozdíl může činit třeba až čtvrtinu ceny onoho výrobku.
Kdyby k vám takový řemeslník jezdil svým drahým vozem, patrně byste nabyli dojmu, že tu cosi nehraje. Pokud by jezdil autem starým třeba deset let, přišlo by vám to nejspíš přiměřené. Když ale přijede onou „ošoupanou feldou“, rádi mu dáte vydělat na té „malé“ provizi, kterou předpokládáte, že za zboží dostane. Ostatně, za službu, kterou vám poskytl, si to zaslouží. A třeba si tak postupně vydělá na nějaký lepší vůz, aby „chudák“ nemusel jezdit tou starou rachotinou.
