Článek
Pomsta je sladká a Andrej Babiš se vrací na politickou scénu jako uragán. Jeho partneři jsou slabí a dominantní pozice na politické scéně České republiky je přesně to, co lídrovi hnutí ANO vyhovuje. Babiš se má rozhodně proč mstít, alespoň podle vlastních výroků směřujících k předním funkcionářům státní správy. Ze své pozice politického hegemona ale také může kapitalizovat na předvolebním strašení koalice SPOLU a dalších stran původní pětikoalice skrze umírněný, až sjednotitelský přístup. Lídr hnutí ANO si tak vybírá mezi dlouhodobou pozicí hnutí ANO a krátkodobou pomstou těm, kteří mu v minulém volebním období značně zatápěli.
Pro občany České republiky je důležité vědět, zda se bude pravděpodobný předseda vlády svým sokům mstít, nebo zvolí cestu sjednotitele národa a to lze vyčíst zejména z obsazení několika méně známých, leč klíčových pozic na ministerstvech financí, životního prostředí a zemědělství, ale také i v armádě, justici nebo veřejnoprávních médiích. Obsazení pozic popsaných níže v článku bude zásadní pro směřování budoucího Babišova kabinetu a napoví, zda Babiš skutečně půjde maďarskou cestou po vzoru svého přítele, Viktora Orbána.
Ministerstvo financí a životního prostředí. Upřené dotace a Babišovi obchodní partneři
Samotný post ministra financí zřejmě připadne vládnímu ANO a tento přístup dává naprostou logiku. Premiér a ministr financí by měli být ve shodě a pokud nejsou, má šéf státních financí jen málo možností, jak předsedovi vlády vzdorovat. Finance nejsou ale pouhým správcem státního rozpočtu, ale také vlastníkem největších státních firem. Pod resort patří ČEZ, pražské letiště, podnik DIAMO, klíčový pro Moravskoslezský region, ale také má ministr financí kontrolu nad sklady ropných produktů MERO nebo nad podnikem ČEPRO, jehož zakázky jsou pro Agrofert klíčové. Pod Ministerstvo financí také spadá Finanční správa a Finanční analytický úřad, dvě instituce, které hodlá Babiš využít k potření šedé ekonomiky.
Začnu od konce. Oba šéfy Finanční správy i Finančního analytického úřadu vyměnila Fialova vláda téměř okamžitě po svém zvolení, na místo šéfky Finanční správy byla vybrána Simona Hornochová a FAÚ vede Jiří Hylmar. Oba jsou kariérními úředníky a Simonu Hornochovou šéf ANO často citoval, protože nesouhlasila se zrušením elektronické evidence tržeb a upozorňovala na rozpočtové dopady, což byla voda na Babišův mlýn. Jiří Hylmar na druhé straně Babiše kritizoval za kauzu Pandora Papers těsně před volbami roku 2021 a lídr hnutí ANO jej označil za protibabišovského aktivistu.
Zatímco u Simony Hornochové lze očekávat její pokračování, bude-li s Babišem sdílet stejné vize, Jiří Hylmar nezůstane a bude jedním z prvních, koho Babiš vymění jakýmikoli prostředky. Nástupce šéfa FAÚ je tak první silovou pozicí, kterou je třeba sledovat a buď z výběrového řízení vyplyne nestranný úřednický kandidát, nebo Babišovi blízká osobnost. V druhém případě by tento vývoj naznačoval Babišovu ochotu mstít se prostřednictvím kontrol svým nepřátelům. V čele ČEPRO stojí kariérní manažer Jan Duspěva, jmenovaný za dob Babiše v roce 2017, výměna tak nedává smysl a firmě se daří dobře, především ale uchovala své miliardové obchodní vztahy s Agrofertem. Podobný je i případ Letiště Václava Havla a dalších firem spadajících pod finance, ČEZ nevyjímaje, které řídí zkušení manažeři a jmenované firmy dosahují nebývale dobrých výsledků. Posledním adeptem na výměnu je šéf Celní správy, Marek Šimandl. Bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace byl taktéž jmenován Zbyňkem Stanjurou krátce po nástupu Fialova kabinetu a Babiš celníky v minulých volebních obdobích hojně využíval, aby obešel některé lídrovi ANO nepříliš nakloněné šéfy krajských policejních ředitelství a dalších útvarů. Babiš také plánuje celníkům zvýšit platy a pravomoci, tudíž lze očekávat jmenování loajálního šéfa. Bude-li tento nominant spojen s Agrofertem nebo Andrejem Babišem, lze očekávat alternativní policii pod vedením Ministerstva financí, což si již lídr hnutí ANO vyzkoušel v minulosti
Na resortu zemědělství je ale situace jiná. Ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu, Petr Dlouhý, byl jmenován v prosinci 2022 těsně po nástupu kabinetu Petra Fialy a deagrofertizace zemědělství byla jednou z priorit tehdejšího ministra Nekuly za KDU-ČSL. Lze očekávat, že Nekula vymetl i některé další Babišovi blízké úředníky a šéf zemědělství bude mít jediný úkol, tyto tváře nahradit jinými a Babišovi bližsími osobami. Jmenovaní by měli být pod drobnohledem médií, protože opět půjde o to, zda se Babiš pokusí normalizovat poměry nebo půjde proti svým nepřátelům silou a jmenuje absolutně loajální tváře, které budou bez otázek a doslovně plnit Babišovy pokyny.
Na resortech financí a zemědělství tak lze očekávat výměnu Jiřího Hylmara, Petra Dlouhého, Marka Šimandla a možná i Simony Hornochové. Šéfy státních podniků se Babiš pravděpodobně nepokusí odvolat, jde o manažery s dobrými výsledky a v minulosti tito ředitelé nikdy nenabourávali Babišovy zájmy. Zcela jedinečná příležitost pro Babiše nastane na Ministerstvu životního prostředí. Resort spravuje Státní fond životního prostředí, skrze který proudí miliardové dotace na dekarbonizaci chemického a zpracovatelského průmyslu. Babiš si z tohoto koláče v minulých letech neukrojil a lze očekávat i jistou novou náklonnost ředitele fondu, Petra Valdama, kterého jmenoval v roce 2014 jiný člen hnutí ANO, hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, tehdy ministr životního prostředí.
Pražské státní zastupitelství, Armáda České republiky a nenáviděná veřejnoprávní média
Andrej Babiš má také nevyřízené účty s pražským vrchním státním zastupitelstvím v otázce kauzy Čapí hnízdo. Nátlak může být realizován přímo či nepřímo a Ministerstvo spravedlnosti má v otázce personálních výměn ve státním zastupitelství jasný mandát. Osud samotné Lenky Bradáčové visí na vlásku zejména proto, že se do sněmovny dostala její úhlavní sokyně, Renáta Vesecká za Motoristy sobě a její jmenování na post ministryně spravedlnosti by jistě Bradáčovou, jmenovanou Pavlem Blažkem z ODS, nijak zvlášť nepotěšilo. Odstranění Bradáčové je ale komplikované a politicky riskantní, jednodušší je Bradáčovou nepřímo upozornit, že se poměry změnily a následně vyměnit pražského vrchního zastupitele, Zdeňka Štěpánka. Štěpánek byl pravou rukou Bradáčové od roku 2022 a v otázce kauzy Čapí hnízdo může Babiš soustavě zástupců tímto krokem nepřímo nakázat, že by také mohl sáhnout po jiných nominantech i na vyšších postech. Výměna Bradáčové a Štěpánka je tak ve hře a nahradit dva jmenované by mohl Radim Dragoun nebo odvolaný Ivo Ištván, jehož zásah proti kabinetu Petra Nečase Babiše technicky dostal k moci.
V Armádě České republiky pak Babiš dlouhodobě kritizoval přední generály blízké Petru Pavlovi a politicky i kabinetu Petra Fialy, zejména jde o velení kybernetických operací a samotného Náčelníka generálního štábu Karla Řehku, který na Babišovy poměry až příliš vstupoval do politické diskuse v otázkách Ukrajiny, armádních nákupů a také si přetvořil velení armády ke svému obrazu. Do předních pozic jmenoval své přátele z 601. skupiny speciálních sil, jmenovat lze Romana Hyťhu, druhého nejmocnějšího muže v české armádě. Jak se Babiš zachová je otázkou, ale armáda za Řehky omládla, technologicky vyspěla a Babišovy rošády v ozbrojených složkách by nevedly k potřebnému zvýšení akceschopnosti bojeschopných sil, ale šlo by nyní především o pomstu. Jak se Babiš vůči předním generálům zachová, ukáže, zda je prioritou loajalita nebo zkušenost samotných zástupců armády.
Samostatnou kapitolou jsou veřejnoprávní média, tedy Česká televize a Český rozhlas. Babiš mnohokrát navrhoval, aby došlo k jejich převedení pod státní rozpočet a tím by také obě média přišla o příjem z koncesionářských poplatků. Tento krok lze realizovat mírně, kompromisně, ale také tvrdě po maďarsku, tedy znárodněním obou médií a jejich přesunutím zcela pod kontrolu vlády a státu. Mírná cesta by spočívala v návrhu Oto Klempíře, kandidáta Motoristů na post ministra kultury. Klempíř si nepřeje média de facto znárodnit, ale reformovat skrze důraz na digitální obsah a rozpočtové úspory. Motoristé by tak koncesionářské poplatky a tím i nezávislost médiím ponechali, ale došlo by k nutným finančním úsporám a reformám. Kompromisní cesta pak spočívá v přesunutí financování pod státní rozpočet, ale posílením nezávislosti skrze rozšíření vysílací rady nebo změnou v metodice jmenování členů. Své pozice by například mohl jmenovat i prezident republiky, posílit by ale mohla i role Senátu a někteří členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání by mohli být voleni i odbornou veřejností.
Maďarská cesta by naznačovala, že Babiš ČT na ČRo neodpustil. V této variantě lze očekávat přesunutí financování obou médií pod státní rozpočet, ale také jmenování maximálně destruktivních členů vysílacích rad rozhlasu i televize. V období Babišova mandátu se obmění třetina Rady České televize a stejný počet členů Rady Českého rozhlasu. Jména nominantů budou pro určení budoucího vývoje neméně klíčová, stejně jako postup zvolený v realizaci předvolebního slibu převedení obou médií pod státní rozpočet.
V textu výše bylo naznačeno, jak by se zachoval Babiš mstitel, nyní v posledním odstavci přichází čas nastínit, jak se lídr ANO může zachovat v roli sjednotitele.
Babiš sjednotitel zapomene staré křivdy a zvolí kompromis
K výměně některých výše jmenovaných úředníků dojde i v případě, kdy lídr hnutí ANO zvolí pozici sjednotitele národa a naopak voliče překvapí svou schopností učinit kompromis, kterou jsem u něj ale dosud nikdy nezažil. Je zcela přirozené, že si nově nastupující vláda jmenuje do klíčových pozic politicky přívětivé lidi a stejně konal i Fialův kabinet. Jména nominantů by ale v poloze Andreje Babiše jako sjednotitele pocházela z řad kariérních úředníků, kteří s Agrofertem nebo Babišem samotným nikdy nepřišli do styku.
Pozice na ministerstvech financí, zemědělství a životního prostředí by obsadili někteří z řad zaměstnanců institucí a v čele silových úřadů financí by stanuli nominanti profesionální, leč s Babišem nijak nepropojení. Armádě by lídr hnutí ANO připomněl, že se poměry změnily, ale nijak by do mladého týmu generála Řehky nezasahoval kvůli prostému faktu, že současný generální štáb utváří ti nejzkušenější vojáci, které v České republice máme. Nelze očekávat Babišovo vydání v otázce kauzy Čapí hnízdo, ale výměna pražského vrchního státního zástupce nebo dokonce nejvyšší zástupkyně, Lenky Bradáčové, by indikovala otevřenou válku s justicí, což si Babiš nemůže v pozici sjednotitele dovolit. Mohou se objevit nová svědectví či důkazy, nebo může Babiš také po uplynutí svého mandátu proces absolvovat a odejít s finanční pokutou nebo napomenutím. Městský soud se koneckonců nemusí stanoviskem odvolacího soudu řídit a Andrej Babiš může podat i dovolání k Nejvyššímu soudu, který má vyhrazené právo dát lídrovi hnutí ANO za pravdu a verdikt odvolacího soudu zrušit. Persona Renáty Vesecké na postu ministryně spravedlnosti by Babišovi v roli sjednotitele stačila dostatečně, aby soustavu zástupců umravnila bez nutnosti přímé pomsty.
Tak jako tak se poměry mění a Babiš se s klíčovými pozicemi ve státní správě nějak vypořádat musí. Výše jsou ale uvedení ti lidé, jejichž osudy by měli občané sledovat a podle toho si lze ujasnit, zda se Andrej Babiš skutečně změnil a myslí to se zemí dobře, nebo se vrátil jako uragán pomsty a cílem není smír, ale odstranění těch, kteří mu v minulosti škodili.
