Faltýnkovo Palermo a Babišovy nitky moci

Kdysi dávno mi jeden politický marketér vysvětloval, proč nemá smysl dementovat a kontrovat kauzy a dnes je na rozdíl od doby tištěných médií lepší je vymlčet, nebo ještě lépe, překřičet. I Steve Bannon, poradce Donalda Trumpa a jeden z nejnebezpečnějších mužů současného světa, hrdě přiznal svou strategii vůči médiím a voličům takto: ,,Problém a skutečná opozice jsou média. A způsob jak se s nimi vypořádat je jednoduchý, házejte jim tolik bordelu, že je úplně zaplavíte.“

Strategie je geniální. Díky záplavě informací zapomenou voliči na relevanci i důležitost jednotlivých kauz a postupem času zapomenou úplně. Ten stejný marketér mi vysvětlil, že v povědomí 80 % populace vydrží jakákoli kauza maximálně tři měsíce, u mladých lidí je to navíc pouze měsíc.

Takto přemýšlí i Andrej Babiš. Je až neuvěřitelné, jak dokázal současný politický matador vymlčet kauzy takové důležitosti a závažnosti, že by těžko jiným politikům prošly a už vůbec by je tito ostatní politici nezvládli přečkat a udržet si volební preference. Andrej Babiš mluvil o politickém Palermu, myslím tedy, že jde o příhodný název a je třeba si připomenout Palermo Andreje Babiše. Ve skutečnosti je to právě Babiš, kdo celé roky dávno před vstupem do politiky tahal za nitky a díky politickým konexím vyvedl takové sumy, že by tiše záviděl i Zdeněk Bakala, který vedle expremiérova působí jako neschopný žabař.

Andrej Babiš byl zaměstnancem Slovenska, konkrétně manažerem státního petrochemického gigantu Petrimex. Sám expremiér popisuje založení Agrofertu takto: ,,Mečiarovci chtěli ovládnout Petrimex a pomocí českých akcionářů jsem udržel rovnováhu“. Jak by se českým občanům a vládě líbilo, kdyby šéf ČEZu Daniel Beneš vyvedl za pomocí zahraničních investorů byznys státního podniku do svého vlastnictví a hrdě se k tomu přihlásil?

Expremiér nezaložil podnikání, ale de facto vyvedl obchodní oddělení státního podniku do firmy, kterou předtím vyvedl a díky naředění akcií ovládl jakbysmet. Případ Petrimexu z roku 1995 je důležitý, následovalo totiž ovládnutí Lovochemie podle stejného scénáře a nejdůležitějším obdobím z přelomu milénia je z mého pohledu expremiérova spolupráce s Mrázkem a Krejčířem - Babiš o těchto tématech nikdy nemluví a lze na něm při zmínce o Krejčířovi pozorovat jisté obavy. O kauze si lze přečíst i dnes, zmapovaly ji Seznam zprávy.

Na konci devadesátých let je Babiš mocný a bohatý muž. Ovládá podniky jeden po druhém a po malé privatizaci si brousí zuby na tu velkou, jenže k privatizaci miliardových podniků je potřeba mít politický vliv a ten zajistí jen čeští kmotři Mrázek, Krejčíř a Šlouf. Se všemi Andrej Babiš navazuje vřelé kontakty.

S Mrázkem a jeho kolegou Pitrem řešili prodej Setuzy - společnosti kontroverzně zprivatizované právě Mrázkem a vzhledem k monopolu firmy v oblasti biopaliv se nenávratně musela ocitnout v Babišově hledáčku. Nakonec ale firmu nezískal, Mrázek před prodejem Babišovi zemřel, respektive byl zastřelen nájemným zabijákem. Kauzu a zapojení Andreje Babiše zmapoval Jaroslav Kmenta.

Radovan Krejčíř Andreji Babišovi nabízel pohledávku podniku Čepro a Babiš vyjádřil i dle pamětníků a tehdejšího ředitele podniku zájem. Expremiér chtěl zcela upřímně ovládnout státní strategický podnik pomocí falešné pohledávky. Kauzu perfektně zmapovala Sabina Slonková a její projekt Neovlivní.

A pak přišel moment, který by Andrej Babiš nejraději zapomněl - privatizace Unipetrolu.

Jedna z nejvýdělečnějších firem té doby a zlaté vejce privatizace dokázal Babiš připravit téměř dokonale. Vedení firmy bylo obsazeno lidmi z Agrofertu ještě v době, kdy byla firma ve státním vlastnictví a pak přišla soutěž, kde britský konkurent nabídl o 3 miliardy více než Babiš. I tak Miloš Zeman dokázal Babiše obhájit a argumentoval ,,českou cestou“ a firmu přiřkl za 11 miliard Babišovi.

Jenže ten nezaplatil - neměl peníze a financující partner se stáhl. Babiš musel se sklopenýma ušima opět předat Unipetrol státu a velmi rozzlobenému Miloši Zemanovi. O pár let později se Unipetrol privatizoval znovu a tentokrát se Andrej Babiš o podnik neucházel přímo, ale podle odposlechů BIS z té doby loboval za polský koncern PKN, který nakonec podnik získal a vlastní jej až dodnes. Andrej Babiš také dodnes s Unipetrolem obchoduje a na prodeji řepky podniku vydělal miliardy korun. Kauzu perfektně zmapoval server Investigace.cz

Všechny tyto kontroverze jsou dnes zapomenuty, ale svým rozsahem převyšují i nejznámější privatizační skandál kolem OKD a Zdeňka Bakaly. Ten zmiňuje často i samotný Babiš, zapomíná ale, že to byl právě jeho přítel Miloš Zeman, kdo Bakalovi podnik přihrál.

Na rozdíl od Bakaly ale Andrej Babiš přešel po vládě ODS v letech 2009 až 2013 do frontálního útoku - oponenti byli slabí a pro Českou republiku šlo o zlomový moment. Vlivný muž v pozadí přímo kandiduje a uchází se o hlasy voličů, to tu ještě nebylo a Češi nebyli připravení, natož informovaní. Co přišlo po Babišově úspěšně cestě k moci, to dnes mnozí také raději vytěsnili.

Expremiér se roku 2013 stává v roli ministra financí druhým nejmocnějším mužem v zemi. Podle toho také vypadají příjmy jeho holdingu a to zejména v oblasti dotací a investičních pobídek. Výsledek nepřekvapí, Andrej Babiš to se státními financemi umí dobře - zařídí to vždy tak, aby netratil ani Agrofert. Výsledek komparace investičních pobídek v letech 2008-2014 a 2014-2018 nepřekvapí. V letech 2008 až 2012 získal Agrofert v investičních pobídkách 330 milionů korun. Za Babišova působení ve vládě a v období 2014 až 2018 to již byly dvě miliardy.

Adekvátně stoupají Agrofertu i příjmy z dotací, zmapoval je opět Jaroslav Kmenta. Aby nebylo nic ponecháno náhodě, do vlády s sebou Andrej Babiš přivádí Jaroslava Faltýnka, mocného lobbistu, manažera Agrofertu a bývalého politika ČSSD. Faltýnek mimo jiné předsedá i výboru odpovědnému za rozdělování dotací. Opět, Babiš nic neponechává náhodě. Jiří Faltýnek se ale postupně vydal po své vlastní ose a začal uplatňovat vliv a moc až příliš. Tuto moc ale Faltýnkovi propůjčil právě Andrej Babiš.

Nastala doba, kdy byl Jaroslav Faltýnek doslova všude. Zasedl v představenstvu Státního zemědělského intervenčního fondu, loboval za firmu Kapsch v miliardovém tendru na mýtný systém, organizoval byznys vymáhání pohledávek Dopravního podniku v Praze, tamtéž organizoval miliardový tendr na reklamní plochy. Nezapomněl ani na Brno, podílel se na privatizaci s odsouzeným členem ANO Švachulou a dokonce řešil i dotace ve sportu a školství.

Druhý muž hnutí ANO byl postrachem podnikatelů ucházejících se o státní zakázky a primátoři, krajští lídři i podnikatelé za mocným mužem chodili pro rady i posvěcení jejich záměrů.

Andrej Babiš v době mezi roky 2014 a 2021 hrál daleko vyšší hru. Nelítostně odstranil své oponenty, mimo jiné ministra vnitra Chovance a následně i premiéra Sobotku za notného přispění Miloše Zemana. Zatímco Jaroslav Faltýnek kontroloval byznys a zajišťoval lobbing, Andrej Babiš upevňoval ta nejvyšší mocenská patra a neúnavně dosazval své lidi všude kam mohl. Petr Rafaj, kontroverzní muž blízký Babišovi, již v čele ÚOHS působil. Obměněn ale musel být post ředitele finanční správy, kam nastoupil zaklekávač Martin Janeček a celní správu obsadil Robert Šlachta, čím si expremiér efektivně vytvořil paralelní policejní sbor.

Záměrně nezmiňuji kauzu Čapí hnízdo, zde musím s Andrejem Babišem souhlasit - rozsahem se jedná o naprosto marginální kauzu proti výše uvedeným a je smutné, že právě tato z pohledu veřejnosti nepřehledná kauza ,,věčného Čapáku“ byla vyšetřena a množství daleko důležitějších kontroverzí spojených s Babišem se potichu zametlo, lze jmenovat ony pověstné zaklekávačky nebo Šlachtovo působení na celní správě.

Vše je opět zapomenuto a když přijde na otřes Andrej Babiš, málokdo si na dobu Babišova Palerma vymáhaného Jaroslavem Faltýnkem vzpomene. Expremiér úspěšně po vzoru Stevea Bannona překryl kontroverze dalšími kontroverzemi, až jich bylo tolik, že se v ucelené pavučině moci, vlivu a miliardových zakázek přidělovaných Babišem Babišovi nikdo nevyznal.

Hnutí ANO je nejsilnější politickou entitou v České republice. Má nejvíce poslanců i krajských mandátů a vede v průzkumech volebních preferencí o více než 10 %. Je zcela legitimní volbou dát hlas Andreji Babišovi, je také zcela legitimní volbou odkázat majetek sektě Jehovistů - svoboda a demokracie se právě možností volby vyznačuje.

Rozsah korupce a klientelismu u nových stran a hnutí často dosahuje marginálních rozměrů a roste postupně, jak strana obsazuje klíčové státní funkce. Často krkolomně, nekoncepčně a hloupě. Schůzka nesvéprávného Myšáka s Kosákem a Slepičákem v kauze Dozimetr působí až bizarně, konečně právě Myšák ve známých odposleších Gučimu, že má chtít mega a půl - 1,5 milionu korun. Tito malí zlodějíčci nikdy nedosáhnou rozměrů světa Andreje Babiše. Tam totiž tato korupce neexistuje - desetinné čárky jsou o dvě cifry jinde a cokoli pod sto milionů korun zůstává mimo rozlišovací schopnosti dotyčných aktérů. Tomu také odpovídá podoba a sofistikovanost klientelismu. Slepičáka z Dozimetru zajímají návykové látky v místech, kde slunce nesvítí a Babiš zatím přemýšlí, kdo by byl dobrým šéfem ÚOHS, NKÚ a shání kompromitující materiály na ministry.

V letošních volbách bude možné vyhnat čerta opravdovým ďáblem. Jeho působení je detailně zmapované a známé, i tak je ale možné naivně doufat, že se Andrej Babiš změnil a najednou se z mistrného manipulátora, oligarchy a mocenské struktury stal blahosklonný dědeček-miliardář, který je najednou jiný a po volbách promění naší zemi v lepší místo.

Volba bude na každém z vás, volte ale informovaně a odpovědně. Koho volit? To vám neporadím, sám se cítím politickou reprezentací poněkud neuspokojen. Jistě ale vím jediné - marketingový tým hnutí ANO mne nikdy nepřesvědčí, že se Andrej Babiš změnil. Dosavadních 30 let zkušeností stačilo.