Článek
To, co mnozí pozorovatelé tušili již delší dobu, se po čtvrtečním vyjádření prezidenta Petra Pavla stalo realitou. Současná hlava státu hodlá usilovat o další pětiletý mandát prezidenta České republiky v případě, kdy bude cítit podporu občanů a nezradí-li jej zdraví. Tento výrok si lze přeložit v řeči politické strategie jako zcela jistou kandidaturu, nebude-li znám natolik silný vyzyvatel, aby se Petr Pavel pustil do předem prohraného souboje.
Poněkud překvapivě na Pavlova slova okamžitě reagoval lídr hnutí ANO Andrej Babiš a sdělil, že současná vládní koalice hodlá postavit společného kandidáta. O několik dnů dříve premiér také vyslovil svou vlastní neochotu k opětovné kandidatuře, čímž vyloučil druhý souboj Babiš-Pavel i v letech 2027 a 2028. Premiérovi ale nelze věřit, jak ukázaly jeho četné sliby odchodu z politiky po těch a oněch volbách, které se nikdy nenaplnily a Babiše volební porážky často motivují ještě více než výhry. Nelze tak vyloučit další názorový veletoč, jakmile by Babiš vyhodnotil, že nejlepší práci na kampani neodvede nikdo jiný, než on sám.
Pavel začal nešťastně. Prezident dělá zbytečné chyby, stále však může akcentovat své silné stránky
Prezident Petr Pavel nezačal svou kampaň příliš šťastně, a to z mnoha důvodů. Tím prvním je načasování, kdy spor vlády a prezidenta ohledně poskytnutí letounů L-159 Ukrajině kvůli kandidatuře podrývá dobré úmysly Pražského hradu a pouze přispívá k chaosu a nedůvěře mezi Babišovým kabinetem a hlavou státu. Kdyby Petr Pavel otázku kandidatury přešel nebo odpověděl neurčitě, mohl nepříjemné období přečkat a oznámit své úmysly až později, času má hlava státu stále dostatek. Reciproční kroky ministra zahraničí Petra Macinky ve formě zamítnutí velvyslanců jsou pravděpodobně jen začátkem širšího sporu kvůli nejmenování Filipa Turka a podrývání vládní autority. Tato kauza Pavlovi zajistila podporu voličského jádra, ale eroduje jeho popularitu u nerozhodnutých a voličů SPD či ANO, jejichž hlasy prezidentovi v minulých volbách zajistily vítězství.
Na sklonku roku 2022 těžil Pavel ze své orientace v bezpečnostní politice, střídmosti, minulosti v NATO a také ze své silně proukrajinské, prozápadní a prounijní rétorické polohy. Proti Andreji Babišovi byl Petr Pavel jednoznačně lepší reprezentant České republiky a voliči tuto skutečnost následně u uren potvrdili. Kampaň Petra Pavla byla v tomto ohledu v letech 2022 a 2023 pod vedením Pavly Nýdrle brilantní a příkladná. Tým skvěle zvládl komunikaci Pavlovy minulosti a proměnil jeho skromnost na slova v nebývalý benefit proti často nesrozumitelnému Babišovi a v otázce charismatu i hodnot Petr Pavel lídra hnutí ANO převýšil o pomyslný parník. Právě tyto vlastnosti odklonily i část voličů SPD a ANO od jejich vlastních kandidátů a získá-li prezident hlasy voličů napříč politickým spektrem znovu, má velkou šanci mandát obhájit.
Politická situace se ale od roku 2022 notně změnila. Voliči se jasně vyslovili proti vládě Petra Fialy ve volbách a bývalému premiérovi zlomil vaz právě akcent zahraniční politiky na úkor té domácí. V tomto ohledu se rezolutní odmítnutí Filipa Turka může proměnit v politické vítězství u části občanů, ale spor o letouny L-159 a jejich darování Ukrajině pochopí jen málokdo. Není to prezident, kdo by o celé záležitosti mohl rozhodnout a nesrozumitelný mediální tlak Petra Pavla na Babišovu vládu je v této předem prohrané bitvě Pražského hradu jen dalším úkazem plýtvání politickým kapitálem. Pavlova současná politická neobratnost značí v lepším případě absenci kvalitních mediálních expertů a politických stratégů prezidentově týmu, v tom horším případě ale Petr Pavel jedná právě na základě rad PR expertů, kteří vyhodnotili politické podnebí v České republice zcela chybně. Bude-li se hlava státu se svými omezenými pravomocemi pouštět do předem prohraných bitev, navíc v otázkách zahraniční politiky, šance na vítězství rozhodně neporostou.
Do voleb však stále zbývají dva roky a za několik měsíců se tyto politické chyby Petra Pavla mohou stát nepodstatnými. Volič se nechá rychle rozlítit, zapomíná ale ještě rychleji a tak zatím nelze nazvat chyby Pražského hradu fatálními, ačkoliv by si je měl pro příště prezident ušetřit a spory s vládou vybírat podle toho, zda je lze také věcně a politicky vyhrát.
Pro Petra Pavla paradoxně není největším nebezpečím společný kandidát Motoristů sobě, ANO a SPD. U takového nominanta se může Petr Pavel vymezit nebo kandidáta konfrontovat, čímž vynikne onen morální apel a schopnost reprezentovat. Pro současnou hlavu státu bude násobně obtížnější ustát i liberální kandidáty ze současného opozičního spektra.
Kandidovat se zřejmě chystá i muž, který „udělal“ Babiše
Pro Petra Pavla, ale i dalšího hypotetického kandidáta, jehož jméno zmíním níže, je zamýšlená kandidatura Pavla Teličky nebezpečnější než se může zdát. Bývalý eurokomisař, Babišův spolupracovník, lobbista a nebývale schopný Telička stojí za prvotním úspěchem hnutí ANO. Byl to on, kdo do České republiky společně s Andrejem Babišem přivezl profesionální marketing a stál za angažováním Alexandra Brauna, jednoho z nejschopnějších marketérů, jehož kampaně v letech 2013 a 2017 navždy změnily tuzemskou politiku a vynesly Andreje Babiše k moci.
Není radno Pavla Teličku příliš podceňovat. Jeho jméno sice mezi veřejností nerezonuje, ale stále aktivní vztahy s médii, politiky a nejlepšími marketéry v Evropě i USA mohou s jeho finančními zdroji zajistit mimořádně dynamickou a dobrou kampaň, čímž se také zvýší jeho šance na úspěch. Intelektuál a obratný politik Telička může být nebezpečný pro Petra Pavla, ale jako nestraník se nemůže opřít o existující politickou podporu a nelze očekávat ani přílišný příklon opozice, která bývalému eurokomisaři nikdy nezapomene jeho kandidaturu za Babišovo hnutí v jeho počátcích.
Pavel Telička je v posledních týdnech nebývale aktivní na sociálních sítích, domlouvá si rozhovory v médiích a buduje tak svůj politický profil. Pozornost je nyní upřena na Babišovu vládu a Petra Pavla, což potenciálnímu černému koni voleb dodává klid a dostatečný prostor pro případnou nabídku třetí cesty, tedy obratnější politiky než jakou nabízí Petr Pavel při zachování západního ukotvení.
Zda bude Pavel Telička tím, kdo do prvního kola volby prezidenta republiky vnese podobnou dynamiku jako Danuše Nerudová, to ukáže až čas. Schopnosti, kontakty, peníze a vliv na to Pavel Telička rozhodně má. Nebude ale jednoduché odbourat minulou spolupráci s hnutím ANO a Teličkovi se jistě tato anabáze nebude obhajovat snadno. Na druhé straně ale může dojít k několika názorovým konfrontacím v debatách a zkušený Telička může Petra Pavla politicky i intelektuálně převýšit, což současné hlavě státu nepomůže.
Adam Vojtěch, silný kandidát hnutí ANO. Babiše ale může dohnat jeho vlastní pocit nenahraditelnosti
Výběr kandidáta koalice ANO, SPD a Motoristů sobě rozhodne hlavně Andrej Babiš. Tomio Okamura jméno nominanta ovlivní podobně, jako ovlivnil nominace vlastních odborníků do rolí ministrů, tedy fakticky nijak. Filip Turek coby prezidentský kandidát sice rezonuje veřejnou debatou, vzhledem k jeho profilu a polarizující osobnosti je ale jeho kandidatura předem odsouzená k záhubě a ví to nejen Babiš, především si je toho vědom také marketingový tým hnutí ANO.
Marketéři se znalostí myšlenkových pochodů Andreje Babiše stále častěji zmiňují jako pravděpodobného kandidáta na post hlavy státu současného ministra zdravotnictví za hnutí ANO. Adam Vojtěch je Babišovým chráněncem, oblíbencem a důvěrníkem, který za svou kariéru v politice vděčí výhradně současnému premiérovi. V roce 2027 navíc Babišův chráněnec překročí i potřebný věk 40 let, jehož dosažení je podmínkou pro kandidaturu na post hlavy státu. Inteligentní, nekonfliktní, schopný, pohledný a rétoricky obratný Vojtěch je v současnosti asi tím nejlepším, co může hnutí ANO v rámci prezidentských voleb nabídnout. Většinový systém u volby prezidenta upřednostňuje ty kandidáty, kteří mají charisma, jsou schopní reprezentovat, nevyhledávají konflikty a umí také sjednocovat, což Andreji Babišovi v minulých volbách chybělo.
Vše ale záleží na osudu vlády Andreje Babiše a širším geopolitickém podnebí. Budou-li podmínky pro vládnutí příznivé a potvrdí-li se pozice hnutí ANO jako politického hegemona i v nadcházejících letech, nominuje Andrej Babiš pravděpodobně nekonfliktního Vojtěcha, než aby se o prezidentský úřad ucházel sám. Adam Vojtěch by z pohledu hnutí ANO mohl přilákat i ty voliče, kterým vadí komunistická minulost Petra Pavla a jeho dnešní neobratné spory s vládou. Největším nebezpečím je pro Andreje Babiše další sestupná tendence vlády Donalda Trumpa v USA a rostoucí geopolitické napětí. Premiér je znám svým nevymezeným postojem vůči globálním aktérům a bude-li situace i v letech 2027 a 2028 podobná té dnešní, ona slabost a neschopnost se vymezit Babišovi i prezidentskému kandidátovi hnutí ANO značně ublíží.
Slabina premiéra tkví v jeho pocitu, že vše zvládne nejlépe jen on sám. Ovládne-li Babišův kabinet chaos a vnitropolitické spory mezi SPD a ANO, může Babiš přikročit také k radikálnímu řešení. S pocitem vlastní nenahraditelnosti se lídr hnutí ANO může uchýlit ke kandidatuře na Pražský hrad, opět díky pocitu, že se na nikoho jiného nelze plně spolehnout.
Oním kryptonitem je pro Petra Pavla iluze o mandátu 3 milionů voličů, kteří prezidenta nevolili, aby rozhodoval, nýbrž aby reprezentoval. Bude-li Pavel příliš zasahovat do exekutivy, poškodí svou vlastní integritu a nadstranickost, což se propíše také do rozhodování nevyhraněných voličů. Pavel Telička má jen malou šanci na úspěch a musel by Petra Pavla porazit v prvním kole, což je v kontextu dnešní podpory prezidenta silně nepravděpodobné. Babišovým kryptonitem je pak sám Andrej Babiš a jeho schopnost vsadit pouze na sebe samotného, je-li pod tlakem, jak jsme již viděli během pandemie koronaviru.
Bude to ještě zajímavé.
