Článek
V roce 2024 schválila Poslanecká sněmovna nový zákon o korespondenční volbě a tak již v letošních sněmovních volbách získají Češi v zahraničí poprvé možnost hlasovat tímto v Evropě zcela běžným způsobem. Prvně uvedu, že dosavadní kritici tohoto způsobu volby z řad opozičních stran trpí nemalou mírou pokrytectví. Na jednu stranu dávají za příklad Slovensko a Maďarsko a nazývají lídry obou států suverénními politiky, na druhou stranu kritizují korespondenční volbu i s vědomím, že Slováci i Maďaři volí tímto způsobem již roky a Viktor Orbán využívá maďarskou zahraniční diasporu dlouhodobě a dokonce vydává pasy a tím umožňuje volit i těm, kteří žijí v zahraničí již po generace a nejsou ani občany země.
Navzdory kritice je ale korespondenční hlasování realitou a je třeba počítat s hlasy, které odevzdají Češi v zahraničí. Přepíšou ale politickou mapu a zasáhnou vůbec do výsledků voleb? V dnešním textu nabídnu analýzu české zahraniční diaspory, jejího minulého chování a shrnu i potenciální následky zahraničních hlasů v letošních sněmovních volbách.
Opozice pouze strašila, krajané volit nemohou a občanů ČR v zahraničí je zanedbatelné množství
Při schvalování korespondenční volby v červnu roku 2024 došlo k mnoha fabulacím, manipulacím a dezinterpretacím skutečného účelu zákona. Několikrát bylo zmíněno, že budou moci volit i takzvaní krajané a lidé, kteří se hlásí k českému původu. Není to pravda. Volit mohou pouze občané České republiky a to včetně těch, kteří trvale pobývají v zahraničí.
Zatímco krajanů je přes 2,5 milionu, občanů ČR dlouhodobě pobývajících mimo republiku je pouhých 200 až 250 tisíc, což ve volbách do poslanecké sněmovny odpovídá při volební účasti na úrovni 60 % pouhým 5 % hlasů. Někteří mohou argumentovat, 5 % je hodně, ale zde je třeba opět uplatnit procentuální pravděpodobnost účasti ve volbách a tak při zohlednění účasti 50 % občanů České republiky pobývajících v zahraničí ve volbách dojdeme k 2,5 procentům hlasů. Takový počet voličů celkový výsledek voleb neovlivní a lze poukázat i na výsledky hlasování na zahraničních ambasádách v minulých letech.
Pojďme se na tyto výsledky podívat.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny roku 2021 dosáhla nejlepšího výsledku koalice PirSTAN s 50 %, druhé bylo SPOLU s téměř 34 % a hnutí ANO nepřesáhlo ani pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Odevzdáno bylo ale pouhých 13 tisíc hlasů, tedy zcela marginální množství s nedostatečným vlivem na celkový výsledek voleb. Letos bude situace jiná, ale hlasování v zahraničí provází množství technických komplikací a nelze proto očekávat zásadní nárůst voličů, kteří se hlasování budou účastnit.
Je totiž třeba úředně ověřit svou identitu, zaslat dopis na místně příslušný zastupitelský úřad a zaregistrovat se do seznamu voličů minimálně 40 dnů před dnem pořádání voleb. V porovnání s hlasováním v České republice jde o poměrně komplikovaný proces často vyžadující hodiny strávené na úřadech, zasíláním dopisů a registrací v systému. Tento systém zajišťuje maximální možnou kontrolu identity, ale také neulehčuje účast samotnou a voliči tak musí pro volbu ze zahraničí obětovat daleko více času.
Kolik je ale samotných voličů a mohou dle slov opozice zásadně pomoci vládní koalici udržet se u vlády a vylepšit volební výsledek vládních stran či Pirátů?
Opozice se mýlí, korespondenční volba výsledek sněmovních voleb nepřepíše
Pro upřesnění počtu všech Čechů žijících v zahraničí lze vystupovat ze statistik Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničí. První resort odhaduje počet Čechů pobývajících v zahraničí během období voleb na úrovni 400 až 600 tisíc. To je vysoké číslo, ale naráží na bariéru reality, protože velká většina z těchto občanů tráví v období voleb dovolenou nebo navštěvuje rodinu a je tak vysoce nepravděpodobné, spíše nemožné, že by si dotyční předem vyřídili povolení skrze zastupitelský úřad a hlasovali korespondenčně, protože často 40 dní dopředu ani neví, že v zahraničí budou.
Odhad Ministerstva zahraničí je více určující, protože zahrnuje ty občany České republiky, kteří mají hlášený trvalý pobyt v zahraničí a skupina těchto občanů podle ministerstva dosahuje počtu zhruba 200 tisíc oprávněných voličů. Takový počet hlasů volby neovlivní a pokud by účast dosáhla 50 %, půjde o zhruba jen 2 % odevzdaných hlasů v říjnovém hlasování. Lze ale předpokládat účast nižší právě i kvůli výše uvedeným administrativním komplikacím a nutnosti vyřídit si registraci v systému předem.
I při výrazné ochotě občanů žijících v zahraničí tak lze kalkulovat s maximálně středními destítkami tisíc, případně zhruba sto tisíci Čechy hlasujícími v letošních volbách do Poslanecké sněmovny. Jde o výrazně vyšší číslo než v minulých letech, ale ani tento nárůst zahraničních voličů sněmovní volby letos neovlivní.
Celá šaráda s korespondenční volbou a desetihodinový projev Tomia Okamury popírající fyziologické možnosti lidského těla tak přinesl pouhé obavy z něčeho, co se zřejmě neodehraje. Volby do Poslanecké sněmovny rozhodnou stejně jako v minulých letech občané žijící v České republice a na rozdíl od našich sousedů v Polsku či na Slovensku nemáme dostatek občanů pobývajících v zahraničí k tomu, aby ani za mohutné vládní kampaně dosáhly strany výrazných zisků, natož aby se přepsal samotný výsledek voleb určený tuzemskými hlasy.
Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, kteří možnost hlasovat ze zahraničí kritizovali, jsou zároveň pokrytci ve svém příklonu k postojům Viktora Orbána, jehož vlády dlouhodobě právě z hlasů maďarské diaspory v Rumunsku a na Ukrajině těží a byl to Viktor Orbán, kdo korespondenční volbu přetvořil v nástroj k nákupu hlasů těch, kdo by běžně vůbec nehlasovali a rozdával občanství i výhody těm, kdo hlasovali právě pro jeho stranu Fidész. Česká republika v otázce korespondenční volby dlouhodobě zaostávala a zatímco jiné evropské země dávno tuto možnost umožňovaly, náš stát občany žijící v zahraničí dlouhodobě znevýhodňoval a díky zákonu schválenému v roce 2024 došlo jen k zrovnoprávnění českých občanů pobývajících dlouhodobě v zahraničí.
