Článek
Dnes se nebudu věnovat politice, ačkoli problematika ceny vody se státní správou v některých městech úzce souvisí. K sepsání tohoto článku mne inspiroval včerejší hovor se studenty ze Švýcarska, kteří jsou v České republice na výměnném pobytu a pronajímají si ode mne byt. Po vystaveném vyúčtování za vodu totiž nevěřili svým očím a mysleli si, že se je snažím podvrženým dokumentem obrat o peníze. Následně jsme si museli vysvětlit, že opravdu v České republice platíme za vodu více než v Ženevě a mne samotného toto zjištění překvapilo. Po krátké rešerši jsem zjistil, že platíme více než Saúdové a ceny v Praze či Plzni přesahují i ty v Dubaji, katarském Dauhá, norském Oslu nebo kanadském Torontu. Příjmy v uvedených metropolích dalece přesahují ty české.
Cena vodného a stočného se od roku 2017 téměř zdvojnásobila a zatímco tehdy platili Češi za vodu méně než většina Evropanů, dnes se situace obrátila a cena pitné vody včetně stočného je v Česku nejvyšší v Evropě a existuje pouze málo světových metropolí, které mají vodu dražší. Jmenovat lze pouze Hongkong a největší města Japonska. Tempem zdražování z uplynulých třech let ale i tyto metropole brzy doženeme, dražší jsou o pouhých 10 až 20 procent. Pokud bychom porovnali ceny s kupní silou obyvatel uvedených metropolí, již jsme všechny zmíněné předehnali.
Na rozdíl od Saúdské Arábie, Kataru, Singapuru nebo Hongkongu ale Českou republikou protéká mnoho řek, udržujeme síť přehrad a rozhodně netrpíme neduhy metropolí s desítkami milionů obyvatel a je potom podivuhodné, proč náklady v městské části Plzeň-sever převyšují Dauhá, Mexico City, Šanghaj nebo čtyřikrát bohatší Curich a Oslo, případně i dvacetimilionové Tokio.
Raketový růst ceny vody doprovází i zhoršení kvality
Jak je výše zmíněno, v roce 2017 stála voda v České republice průměrně 83 korun za metr krychlový, tedy 1000 litrů. Jeden litr pak vycházel na osm haléřů a měli jsme devátou nejlevnější vodu v Evropě. Od té doby ale uplynulo 8 let a dnes s pražskou cenou 152 korun za metr krychlový dominujeme evropskému žebříčku. V některých lokalitách, například v městské části Plzeň-sever, je situace ještě horší a cena dosahuje 167 korun za krychlový metr.
Aby měl můj dnešní text relevanci a bylo možné má tvrzení ověřit, nabízím čtenářům přehlednou tabulku níže s cenami vody v jednotlivých metropolích, kde uvádím taktéž průměrný příjem na obyvatele. Ceny budu úmyslně porovnávat s násobně bohatšími městy v Evropě a vě světě.
- Curych, hlavní město Švýcarska. V roce 2025 dosahovala cena metru krychlového pitné vody včetně stočného 1,8 švýcarských franků, tedy zhruba 40 Kč. Průměrná mzda místních obyvatel dosahuje 2,4 milionů korun ročně.
- Oslo, hlavní město Norska. V roce 2025 dosahovala cena metru krychlového pitné vody včetně stočného 5,55 eur, tedy 135 Kč. Průměrná mzda místních obyvatel dosahuje 1,35 milionu korun ročně.
- Paříž, hlavní město Francie. V roce 2025 dosahovala cena metru krychlového pitné vody včetně stočného 4,09 eur, tedy 100 Kč. Průměrná mzda místních obyvatel dosahuje 1,35 milionu korun.
- Dauhá, hlavní město Kataru. V roce 2025 dosahovala cena metru krychlového pitné vody včetně stočného 10 katarských riálů, tedy 65 Kč.Průměrná mzda místních obyvatel dosahuje 83 000 Kč a v Kataru je znatelně nižší zdanění než v EU.
A mohl bych pokračovat dalšími křiklavými příklady z násobně bohatších evropských a světových měst, výsledek je pokaždé stejný. I tam, kde je voda doslova nad zlato a o vodní zdroje se vedly například v Saúdské Arábii dlouhodobě války, je dnes kubík pitné vody v bytě či domě levnější než v Praze či Plzni. Dražší než Praha jsou, jak je výše uvedeno, pouze Singapur, Hongkong a velká města v Japonsku. I zde ale nastává problém s kupní silou, která je pokaždé vyšší než v českých metropolích a tak je česká voda poměrově dražší i v tomto případě.
Máme v České republice mimořádně kvalitní a šetrný systém vodovodních potrubí, že platíme tak vysoké částky neporovnatelné s jinými a bohatšímí městy v Evropě? Musím smutně konstatovat, že nemáme. Ani kvalitou infrastruktury tak není vysoká cena pitné vody pro domácnosti obhajitelná.
V Praze reportoval místní správce vodovodní infrastruktury, Pražská vodohospodářská společnost a.s., roku 2024 míru ztrátovosti vodovodního potrubí na úrovni 14,98 %, což bylo v porovnání s rokem 2023 lepší o 1 %. Podobné ztráty ale hlásí i v Paříži, Curychu či Stockholmu a Berlín je dokonce se svými 12 % daleko před Čechy a - překvapení se nekoná - tamní občané platí za vodu pouhých 50 Kč za kubík.
Záhada nejdražší vody na světě
Dvě světové metropole s dražší vodou, Hongkong a Tokyo, vychází samozřejmě při přepočtu na kupní sílu průměrného občana pobírajícího průměrnou mzdu daleko levnější než Praha nebo Plzeň. I proto je třeba, aby novináři či politici záhadu české vody rozluštili.
Česká voda totiž zdražuje bez povšimnutí a větší mediální pozornosti a Švýcaři z Ženevy se potom nestačí divit, kolik jim dodavatel za jejich spotřebu vyúčtuje. Česká republika je přiom vysoko nad globálním poměrem dostupných obnovitelných vodních zdrojů na jednoho občana, konkrétně na jednoho Čecha či Češku připadají 2,2 tisíce kubíků vody ročně a globální průměr dosahuje pouze 1,2 tisíce kubíků, ani zde tak nijak zásadně nevybočujeme a nelze v dostupnosti pitné vody na obyvatele spatřovat onu diskrepanci v ceně výsledného produktu.
Zbývá poslední možnost. České vodohospodářství plýtvá a spravuje vodní zdroje neefektivně nebo mimořádně neodborně, čímž mu vznikají extrémně vysoké náklady a ty poté dodavatelé přenáší na zákazníky. Zde ale pouze spekuluji, protože rozhodně nejsem expertem ve vodohospodářství a nemám k podpoře tvrzení data.
Mít dražší vodu než Švýcaři, Norové, Katařané nebo Izraelci, to už je ale k zamyšlení.
