Článek
Dnešní utrpení v Poslanecké sněmovně zprostředkují Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, kteří se snaží kauzu přijatých bitcoinů od drogového dealera vymlčet a přesměrovat pozoronost veřejnosti jinam. Zástupcům vlády budou sekundovat opoziční poslanci a vykreslovat korupční, zločinné a nekalé praktiky vlády a opět občané jistě uslyší i mnoho hyperbol a emotivních výrazů.
Fialův kabinet pravděpodobně dovládne teprve jako čtvrtý v historii země a i vzhledem k narušené dynamice vládnutí nelze očekávat další přelomová rozhodnutí nebo reformy. V optice dnešních dnů tak nelze hodnotit jen bitcoinovou aféru a neslavnou derniéru kabinetu premiéra Fialy, ale také minulé působení a rozhodnutí, kterými se Petr Fiala zapíše do historie.
Ve svém psaní na zdejší platformě se zakládám na rovném přístupu ke všem zúčastněným na politickém kolbišti, aby tak bylo mé hodnocení Fialova kabinetu a pozitivních dopadů na české občany objektivní, je třeba si také připomenout, co přinesl České republice Andrej Babiš, respektive jeho druhá vláda.
Navzdory politickým preferencím, emocím a obecné polarizaci elektorátu napříč volebními preferencemi totiž existují i přínosné a důležité kroky, které obě vlády vedené Petrem Fialou i Andrejem Babišem občanům zajistily.
Babiš pomohl obcím, připravil dálnice, zreformoval dráhy a zasekl obří dluh během covidu
Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM zajistila komunistům nebývalý vliv a v souvislosti trpěl zejména obranný rozpočet. I tato kontroverzní vláda ale schválila množství dobrých opatření, které dnešní vlády s chutí využívají a cení si jich.
První zásadní změnou, kterou protlačil kabinet Andreje Babiše, byla parametrická změna rozpočtového určení daní u obcí, zejména ve výnosech z daně z příjmu fyzických osob. I díky těmto příjmům dnes obecně české obce hospodaří s přebytky a právě obecní investice jsou i díky přijetí těchto změn na vzestupu. Za vlády Andreje Babiše také došlo k významné reformě Českých drah - byly nakoupeny nové soupravy, jmenováno nové vedení a je nutné Babišově vládě přiznat, že dříve neoblíbený dopravce od druhého funkčního období vlády hnutí ANO profituje a v období od roku 2018 lze pozorovat rapidní nárůst nových cestujících.
Bohužel pro Petra Fialu a Martina Kupku je také pravdivý Babišův argument o přípravě stavby 270 kilometrů dálnic, ke kterému skutečně došlo právě za vlády hnutí ANO a dnešní dálniční síť ve směrech na Náchod nebo Písek je opravdu dílem rezortu Karla Havlíčka, Martin Kupka jen úspěšně projekty převzal a zajistil výstavbu, což ale také není samozřejmost.
Babišova vláda ale také končila s extrémně nízkou popularitou a v dnešním kontextu si již málokdo pozitivní kroky minulé vlády pamatuje. Všichni akcentují pouze to, co se prokazatelně nepovedlo. U Babiše lze mluvit o zpackané důchodové reformě, která nikdy neproběhla a také o obřím dluhu za éry covidu ve výši téměř bilionu korun. Někteří pamatují i na kontroverzní působení Jaroslava Faltýnka a nelze nezmínit ani časté výměny ministrů zdravotnictví během epidemie a Babišův chaotický mikromanagement.
To pozitivní v zemi zůstalo také, ačkoli dnes mnozí akcentují jen to, co Babiš nezvládl. Dnešní text bych ale rád věnoval kabinetu Petra Fialy, ten totiž také navzdory své extrémně nízké popularitě zajistil mnohé strategické projekty a občané České republiky budou z některých kroků Fialovy vlády profitovat desítky let.
Energetika, Dukovany, perfektně zvládnutá migrace a zničující krize bydlení
V době vládnutí Fialova kabinetu došlo v České republice k dlouho nevídanému jevu. Strategické podniky se neprivatizovaly, ale naopak se vrátily do rukou státu. Lze jmenovat nákup plynovodů firmy Net4Gas, ale i odkup plynových zásobníků společnosti RWE na území České republiky. Ačkoli se některým komentátorům a zástupcům opozice zdál nákup příliš drahý, rád bych připomněl záměr Andreje Babiše vykoupit menšinové akcionáře ČEZu v době, kdy cena jedné akcie atakovala rekordní hodnoty. Babišem zmiňovaný nákup by byl násobně dražší a akvizice zásobníků i rozvodů plynu zabránila vstupu investora, který by vlastnil pro stát nezbytnou infrastrukturu. Při zohlednění kupní ceny zásobníků i plynové infrastruktury lze mluvit o marginálních částkách pro rozpočet, ale o také zásadním rozhodnutí v podobě návratu klíčové infrastruktury do rukou státu.
Neméně důležitý byl také tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Zástupci opozice již dopředu avizovali podlézání kabinetu Petra Fialy Američanům a hlásili, že o vítězi tendru v podobě společnosti Westinghouse je rozhodnuto již předem. I proto výběr korejské společnosti KHNP překvapil nejen svou cenou, ale také odvahou Fialova kabinetu v tomto konkrétním rozhodnutí, které proti konkurenčním nabídkám Westinghouse a EDF uspořilo státu stovky miliard korun a zajistilo zapojení místního průmyslu.
V roce 2022 také Česká republika čelila největší migrační vlně v historii země a z Ukrajiny do republiky zamířily v období několika měsíců statisíce válečných uprchlíků. Tento neobvyklý nápor nově příchozích byl zvládnut na jedničku s hvězdičkou - jen pro představu, během té největší migrační krize v Německu dorazilo do země 1,5 milionů lidí během 18 měsíců. Česká republika s osminou obyvatel zvládla třetinu německé migrace daleko lépe než naši západní sousedi.
Pracovní trh v zemi okamžitě novou pracovní sílu pojal a i díky nově přichozím dochází v dobách, kdy ostatní evropské ekonomiky stagnují či klesají, k růstu. Osobně nevěřím předkládaným tabulkám ministra vnitra Víta Rakušana proklamujícím výdělky státu na ukrajinské migraci. Také ale nevěřím, že by stát na příchozích zásadně prodělal, investice do nové pracovní síly se jistě vrátí v několika budoucích letech, to musí každý ekonomicky vzdělaný, nedej bože podnikající občan vidět.
V poslední řadě bych ocenil i nevděčnou práci vládního kabinetu s managementem deficitu veřejných financí za mimořádně nepřínivých úrokových sazeb způsobených inflací. Skrze množství kritizovaných a nepopulárních opatření ovšem ke snížení státního dluhu došlo a lze již mluvit o kontrolovatelném a řiditelném deficitu, což ale nebylo vůbec jednoduché a další vlády budou z opatření Fialova kabinetu těžit a čerpat stejně, jako dnes těží Martin Kupka z práce vlády hnutí ANO v oblasti přípravy dálniční infrastruktury. Je možné, že v dalších letech Andreje Babiše uslyšíme, jak se chlubí nižšími deficity a prodává práci své vlády. Bude to ale primárně nepopulární Fialova vláda, která největší krizi prohlubování státního dluhu zabránila.
Výše jsou uvedené dílčí úspěchy Fialova kabinetu, z nichž některé jsou historicky i strategicky významné a bylo by krátkozraké kabinet současného premiéra jednoznačně odsoudit. Na druhé straně ale existují i zásadní selhání - ta si budou lidé, jak je obecně ve zvyku, spojovat s vládou a pamatovat daleko lépe.
Pravicově-středová vláda například razantně zvýšila počet občanů závislých na sociálních dávkách generalizací příspěvku na bydlení v důsledku vysokých cen energií a růstu cen nájmů. Sanováním neštěstí v podobě bytové krize sociálními dávkami ale není řešení - bydlení je v České republice v tak hluboké krizi, že jí začíná cítit i střední a vyšší střední třída. Vysoké náklady na bydlení škrtí ekonomiku a pravděpodobně způsobují i klesající porodnost, což vystavuje zemi budoucímu prohloubení už tak nepříjemné demografické krize. Digitalizace a urychlení stavebního řízení skončilo naprostým fiaskem a bytů se staví méně než kdy dříve, stojí přitom čím dál více a mladí si o vlastním bydlení mohou nechat zdát. V otázce životních nákladů, bydlení a souvisejícího uvrhnutí statisíců občanů České republiky na pracovní úřad nelze hodnotit Fialův kabinet pozitivně a je pravděpodobné, že si současného premiéra budou lidé pamatovat právě díky neúnosným životním nákladům.
Za neslavný konec může premiér vinit pouze sám sebe
Bitcoinová kauza? Stát na správné straně? Pro většinu občanů jde o nepodstatné záležitosti jen dále umocňující jejich nedůvěru v politiku. Jak je známo každému politickému marketérovi, voliči volí především svými peněženkami.
Fialův kabinet končí, ať už vláda získá důvěru či nikoli. Strategická rozhodnutí a krizové řízení zvládli představitelé současné vlády dobře, ne-li vyloženě skvěle. Většina občanů si ale Petra Fialu nespojí s dlouhodobými a klíčovými projekty státu, ale s obdobím, kdy jejich životní úroveň ve většině případů klesá a náklady na život se mezitím neúměrně zvyšují. Důležité kroky v oblasti národní ekonomiky ustoupily strategickým, často mezinárodním tématům a dlouhodobým projektům, které ve čtyřletém období vládního mandátu lidé nepocítí.
Z hlediska objekivního hodnocení tak končí kabinet tuze nepopulární. Kabinet, který na úkor dlouhodobých strategických projektů a rozhodnutí podcenil řešení domácí politiky i nálady ve společnosti. Současná vláda sice provedla republiku největší migrační i energetickou krizí v historii země, nezvládla ale vyřešit neúnosně narůstající životní náklady velké části občanů a úplně zanedbala krizi bydlení, díky které zejména mladí často nehledí do budoucnosti s nadějí, ale spíše s obavami. V České republice jistě byly i horší vlády než ta Fialova, mohl bych jmenovat kabinety Petra Nečase nebo Vladimíra Špidly, které rozhodně ve výčtu kroků vedoucích k budoucí prosperitě země zaostávají nejen za Petrem Fialou, ale v komparativním porovnání i za druhým kabinetem Andreje Babiše.
Obávám se ale, že se Petr Fiala stane obětním beránkem nepříjemné doby a lidé na něj v budoucnu svalí mnohá rozhodnutí i příkoří, se kterými paradoxně neměl samotný Fiala nic společného. I to je ale osud politiků a možná až s historickým odstupem naleznou některá opatření současného kabinetu uznání podobně, jako dnes mnozí pozitivně a chvílemi až nostalgicky hodnotí éru Pavla Béma v Praze.
Od začátku svého mandátu ale Fiala zcela nezvládal komunikaci s veřejností, neuměl občanům vysvětlit své plány a často stavěl politický kompromis nad mínění veřejnosti, což se mu nyní stalo osudným. Premiér tak může za svůj neslavný konec a historický odkaz vinit pouze a jen sám sebe.
