Článek
Před necelým rokem mne oslovila nejmenovaná europoslankyně z vládní koalice a požádala o hloubkovou analýzu financování české vědy a výzkumu. Na základě její žádosti jsem zpracoval osmistránkový dokument, ze kterého budu čerpat i v dnešním textu. Zda analýza došla k lidem, kteří o vědě a výzkumu rozhodují, nemohu říct. Tím to pro mne tehdy skončilo. Dne 28. července 2025 ale Nejvyšší kontrolní úřad vydal nebývalé kritickou, podrobnou a obsáhlou zprávu s názvem „Přes téměř třicetimiliardovou podporu český výzkum stále pokulhává za Evropou“, kde kontroloři konstatují kolaps české vědy i navzdory navyšujícímu se rozpočtu.
Dovolím si ze zprávy pro čtenáře článku citovat úvod a shrnutí zjištění kontrolorů,
Ačkoliv si Česká republika ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi Evropské unie plnit nedaří. V letech 2021 až 2023 podpořil stát výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto ČR patří v evropském měřítku stále mezi tzv. mírné inovátory. Od roku 2019 klesá počet patentů a citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje ani poloviny evropského průměru. Podpora základního výzkumu nesměřuje do strategických oblastí, a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů. Obě agentury, které patří mezi nejvýznamnější poskytovatele účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, vzájemně nespolupracují. Zjistila to kontrola NKÚ zaměřená na tuto problematiku.
Nejvyšší kontrolní úřad se ale již podrobněji nezabývá důvody nedostatků české vědy a kontatuje pouze výsledky, které zaostávají za Evropou a pokud bychom se poohlédli do Indie, Číny nebo USA, půjde o daleko závažnější trend a jeden z důvodů, proč Evropská unie zaostává i v jiných oblastech inovací a nejnovějších technologií.
Předem upozorním s vědomím většího počtu politiků a novinářů mezi mými sledujícími, že kvůli kontroverzním zjištěním dále v textu neočekávám vysokou čtenost tohoto článku a rád se o původní analýzu v redigovaném formátu podělím, případně ocením sdílení tohoto textu, za kterým jsou desítky hodin investigativy a zdrojování.
Původní dotaz oné europoslankyně zněl, jakou vědu vlastně financujeme? Tak se na to pojďme podívat. Začít se musí u podhoubí vědy, které tvoří vysoké školy, Akademie věd a dvě agentury, Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR. V roce 2024 byly rozpočty institucí následující,
- Rozpočet vysokého školství v České republice 2024 - 30,9 mld. Kč
- Rozpočet Technologické agentury ČR 2023 - 6,3 mld. Kč
- Rozpočet Grantové agentury ČR 2023 - 4,8 mld. Kč
- Rozpočet Akademie věd ČR 2023 - 7,95 mld. Kč
- Zdroj: www.vlada.gov.cz
Pod těmito institucemi se skrývá množství funkčních a méně funkčních institucí. Pro objektivitu je třeba nejen kritizovat, ale také pro kontrast jmenovat ty dobré příklady. Příkladem funkční a efektivní instituce je Fyzikální ústav akademie věd. Ústav zajišťuje mladým vědcům právní podporu při aplikaci patentů, zajišťuje vybavení a výzkumy spolufinancuje. Instituce je zkrátka vědcům partnerem, podporuje je a zajišťuje služby takové, aby mohli své kapacity zaměřit na vlastní výzkum. Našlo by se množství dalších příkladů, například z ČVUT, které je možné jmenovat.
V situaci, kdy Sociologický ústav akademie věd hospodaří s rozpočtem 172 000 000 Kč, Ústav pro výzkum globální změny s rozpočtem 362 000 000 Kč a na druhé straně Ústav informatiky akademie věd má k dispozici pouze 124 000 000 Kč a Ústav experimentální medicíny 237 000 000 Kč, nelze se tristním výsledkům české vědy divit. Jakmile Česká republika vydává na globální změnu více peněz, než na medicínu a informatiku dohromady, nemáme budoucnost. Budeme státem globální změny a sociologů, což naší konkurenceschopnost ve světě rozhodně neposune. Výsledkem práce sociologů a sociálních inženýrů je množství směrnic, jimiž se česká věda i výzkum musí řídit. Jmenovat lze Evropský institut pro genderovou rovnost,
Evropskou strategiii pro rovnost LGBTIQ+, Genderový „mainstreaming“ nebo ESG směrnice a reporting, gender kvóty.
O implementaci těchto směrnic se v Akademii věd České republiky stará centrum NKC Akademie věd České republiky, kde normy pro výzkumníky určují absolventi a absolventky genderových studií. Opět je třeba uvést, že na sociologických výzkumech a studiích inkluze není z principu nic špatného, bohužel se ale vliv sociologů mezi vědci rozšířil tolik, že ovlivňuje samotná pravidla pro žádost o granty či podporu.
A nyní je třeba jít ještě hlouběji a podívat se na konkrétní projekty, které česká věda financuje. Technologická agentura ČR vypsala program SIGMA, jehož cílem je „podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění.“ Rozpočet projektu je 8,75 miliard pro roky 2022 až 2029, tedy zhruba 1,25 miliardy ročně - 30% rozpočtu TAČR, který je pro rok 2024 3,8 miliardy Kč.
Z čísel výše pramení, že 30 % rozpočtu jedné z agentur, která má podporovat onu vědu, výzkum, aplikaci patentů a utvářet proinovační prostředí jde na podporu inovačního potenciálu humanitních věd. Jak tento inovační potenciál vypadá a co program SIGMA skutečně zafinancoval?
Jmenovat lze dva projekty s rozpočty bezmála 220 milionů korun s názvy „Centrum výzkumu pro odolnou, smart, inovativní a udržitelnou společnost“ Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a projekt „Sociálně a ekonomicky zodpovědné cesty k dekarbonizaci: modelování a hodnocení scénářů transformace energetiky v České Republice“ Vysoké školy ekonomické v Praze.
Grantová agentura České republiky pak v letech 2020 až 2024 financovala následující projekty,
- Sílící trend genderově nespecifických jmen v současném Japonsku. Číslo projektu GA22-08916S, cena 3,36 milionu Kč
- Genderové aspekty pandemie: redefinice péče v důsledku krize spojené s nemocí COVID-19. Číslo projektu GA21-13587S, cena 4,9 milionu Kč
- Identifikace a prevence nechtěné genderové zaujatosti v neuronových jazykových modelech. Číslo projektu GA23-06912S, cena doposud 1,7 milionu Kč
- Národní kontaktní centrum Gender a Věda. Číslo projektu LTI17013, cena 11,7 milionu Kč
- Genderové cesty exkluze v sociálních vztazích ve stáří pohledem životní dráhy a jejich dopad na zdraví a pohodu. Číslo projektu TJ03000002, cena 3,3 milionu Kč
Jak je zřejmé z datace, nejde o výsledek práce jedné vlády a programy výzkumných institucí v České republice byly vypsány nezávisle na Fialově či Babišově kabinetu, ale jde o dlouhodobé ideologické směřování vědy vstříc sociologii na úkor jiných oborů vědeckého bádání. Směřování vědy totiž utváří jiní absolventi humanitních studií a zacyklený systém produkuje další a další programy podporující vymezený obor činností, viz již zmíněné sociology.
Výše zmíněné projekty, směrnice a jejich dopady na financování výše uvedených projektů jsou pouze povrch a pokud bychom pohlédli do útrob financování vysokoškolských fakult nebo pořadí žadatelů o granty a příspěvky, setkáme se se stejným trendem financování často kontroverznějších, ale zejména humanitních výzkumů.
K hospodaření české vědy ale nejsou důvody kritiky pouze ve financovaných projektech, ale také v rozpočtech samotných agentur, které se těší minimální mediální pozornosti a mohou si tak dovolit to, za co jsou jiné státní instituce kritizovány a propírány médii.
Podivný pronájem sídla Technologické agentury České republiky
Ministerstvo obrany bylo médii značně kritizováno za pronájem prostor pro 800 zaměstnanců za 66 milionů ročně. Technologická agentura však platí pro svých 160 zaměstnanců už od roku 2013 téměř 40 milionů korun ročně, tedy poměrově více než dvojnásobek a pozornosti médií se vyhýbá. Peníze navíc tečou do daňového ráje, konkrétně na Kypr.
TAČR si pronajala v roce 2013 prostory od soukromé společnosti Evropská 37 s.r.o. za 213 000 000 Kč. Při 7 letech trvání podnájmu vychází na jednoho zaměstnance roční výdaj 190 000 Kč pouze za pronájem této budovy. V roce 2019 byl pronájem prodloužen do roku 2026. V roce 2024 pronájem od roku 2026 Technologická agentura ČR prodloužila za 268 000 000 Kč bez DPH na dalších 7 let. Paradoxem je, že pronajímatel nevlastní předmětnou nemovitost. Evropská 37 s.r.o. má sídlo v Kyperské republice a pozemek s budovou si pouze pronajímá.
Lze tedy založit firmu na Kypru, pronajmout si pozemek, ten poté přepronajmout státní instituci za více než 500 000 000 Kč a zisk vyvést do daňového ráje. I na Kypr tedy tečou peníze, které mají končit u českých vědců.
Výsledky hospodaření a směřování vědy: více peněz, méně patentů a zaostávání v inovacích
Svůj text zakončím navázáním na zprávu kontrolorů z NKÚ. Ti ve zprávě dále uvádí následující zjištění,
Přestože TA ČR nastavila podmínky pro podporu spolupráce se soukromým sektorem, k posílení finanční spolupráce mezi TA ČR a soukromým sektorem nedošlo. Naopak, od roku 2017 rostla výše podpory TA ČR a snižovala se míra spoluúčasti soukromého sektoru z 32 % na 23 % v roce 2023. Ačkoliv se z původních 22 institucí poskytujících podporu českému výzkumu jejich počet snížil na současných devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. To zvyšuje náklady na poskytování této podpory. NKÚ přitom ověřil, že TA ČR disponuje potřebným know-how a moderním informačním systémem, který umožňuje efektivní administraci programů a projektů pro další poskytovatele a současně s tím umožňuje i snížit náklady. I přes dosažený pokrok zůstává roztříštěnost systému státní podpory českého výzkumu problémem.
V článku jsem uvedl pouze malý počet sledovaných projektů v rámci mé analýzy a nemohu se ubránit dojmu, že jedním z důvodů nedostatečných výsledků české vědy je její ideologický směr. Inkluze má ve společosti své místo a zajisté je také třeba odblokovat u některých žadatelů o granty či podporu bariéry způsobené možnou genderovou diskriminací, nelze ale vědu a bádání podmínit kvótami, genderovými směrnicemi a preferovat sociology na úkor výzkumníků robotiky, pokročilé medicíny nebo informačních technologií, což se dnes, bohužel, skutečně děje.
Obávám se ale, že jde o nastartovaný vlak poháněný setrvačností, jehož směřování není možné změnit za čtyřletý mandát jedné vlády a pokud chceme v České republice efektivní financování vědy, musí dojít ke shodě napříč politickým spektrem a ke skutečným reformám a analýze efektivity. Na závěr uvedu, že financováním výzkumu genderově nespecifických jmen v současném Japonsku skutečně Čínu a Spojené státy v inovacích nedoženeme a je to škoda.
