Článek
Když přijde na to, jestli si v těhotenství můžete občas nějaký alkoholický nápoj dát, asi dostanete hodně rozdílné rady. Oficiální zdravotnické instituce nepovolí ani kapku, rodina trvá na tom, že „sem tam trochu“ nevadí a vaše kamarádka třeba pila skoro sklenku denně. Není to úplně jednoznačné a my lékaři jsme často přehnaně opatrní. Nicméně si myslím, že každá žena může rozhodnout za sebe a své dítě sama, pokud k tomu má dostatek informací. Tímhle článkem bych je chtěla dát do rukou právě vám.
💆🏻♀️Když s kocovinou přijdou i dvě čárky
Nejdřív klasická otázka „byla jsem na rozlučce se svobodou a chvíli nato zjistila, že jsem těhotná“. Než si vyrvete všechny vlasy a propadnete se do černé díry googlování, udělejte nádech a výdech. Určitě nejste první ani poslední, příroda jakoby myslela i na tohle.
Tedy abychom si rozuměli. Nadměrná konzumace alkoholu opravdu může snížit šance na početí a v pozdějších fázích poškodit plod. Pokud ale k oplození už došlo, až do uchycení v děloze a zahájení vývoje jednotlivých budoucích orgánů platí princip „všechno, nebo nic“. Co to znamená? Že jsou dělící se buňky rovnocenné a pokud jedna zahyne, ostatní mohou zaujmout její místo a plnohodnotně převzít stejné funkce. Pokud je poškození větší, zahyne embryo celé a odejde s další menstruací, aniž by žena cokoli tušila. Pokud tedy v ruce držíte pozitivní test, buňky vznikajícího embrya to „zvládly“. Je však důležité se odteď nárazovému opíjení opravdu vyhnout, na plod má závažné důsledky.
👶🏻 Čeho se bojíme
Játra vyvíjejícího se dítěte nemají takovou schopnost metabolizovat alkohol a tak je na poškození náchylnější. Nárazové opíjení matkou i soustavné „udržování hladinky“ způsobuje fetální alkoholový syndrom (FAS) a krom změněných rysů v obličeji se s ním pojí poruchy chování, pozornosti, paměti, snížená inteligence, vývojové vady. Mírnější jsou tzv. poruchy fetálního alkoholového spektra (FASD, Fetal alcohol syndrom disorders), ale stále nejde o nic, nad čím by se dalo mávnout rukou. V České republice se ročně narodí až 3 000 dětí s příznaky FASD, u cca 300 z nich je pak diagnostikován plný FAS.
Že není vhodné se těhotenstvím „prokalit“ je nesporné, ale myslím, že pro naše účely málo užitečné - nám jde o to, jestli si fakt nemůžeme dát ani trochu. Abstinence je možná nejjistější způsob, jak se poškození dítěte vyhnout, je ale nezbytně nutná? Zkusíme se na to podívat z obou stran.
- 🧐 Tady jen taková vsuvka. Přišlo mi zajímavé nejdřív ukázat pozadí, na jakém výzkumy na tohle téma vznikají a co má na jejich interpretaci vliv, nepodařilo se mi to ale nějak krátce shrnout. Vlastně mi to spíš ujelo 😅. Tak to dávám trochu stranou pro fajnšmekry a kdo nechce číst moc dlouho, následující seznam přeskakuje. Jako úlitbu jsem to proložila smajlíky.
- Randomizovaná kontrolovaná studie 📊, kdy části žen řeknete, že mají pít alkohol, když jde o dokázaný teratogen (= poškozovač vyvíjejících se tkání) by byla hodně za hranou etiky. Jsme tak odkázáni na observační studie - srovnáváme ženy, které se rozhodly v těhotenství pít málo🍸 vs. víc 🍸 🍸 vs. vůbec 🙅🏻♀️ a vývoj jejich dětí.
- Těhotné konzumující alkohol v různých hladinách snadno mezi sebou srovnávat ale nejde, protože se liší mj. socioekonomickým postavením. Žena, která konzumuje alkohol jen lehce (tedy většina z nich), je celkem privilegovaná. Dá si ojedinělou skleničku dobrého červeného na profesní akci či k večeři…👩🏻💼 Jaké má asi vzdělání a příjmy? V jakém je vztahu, jak se o sebe stará, kolik je jí let, chodí na prevence? A v jakém prostředí pak bude dítě vychovávat? Co všechno mu poskytne? Jaké bude mít kamarády, školy… Takhle můžeme pokračovat. Přesně proto v řadě studií vychází, že děti matek pijících lehce jsou o pár bodíků inteligentnější 🧠 než děti abstinentek. Právě socioekonomický status má totiž na vývoj dětí prokázaně silný efekt.
- Jednotlivé studie také definují lehké pití různě 🍹🥃🍺 a to dost komplikuje porovnávání výsledků. Snažila jsem se vám to sjednotit, ale to znamená, že se tenhle článek drží spodní hranice, na které se všechny zmíněné studie shodly.
- Vědecká metoda samotná 👨🏻🔬 je navíc vystavěná spíš tak, že je snazší něco vyvrátit než přijmout negativní hypotézu (jako třeba ”lehké pití plod nepoškozuje”). Média klidně takovéhle titulky otisknou, sami autoři ale v závěru pouze zopakují, že bezpečné množství alkoholu pro těhotnou prostě neexistuje.
🥂 Argumenty PRO lehké popíjení
Věnovala jsem se jen studiím hodnotícím alespoň částečně dopady „lehké“ konzumace. V každé studii sice byla definována trochu jinak, ale vždy to bylo méně než 1 standardní drink* každý den, tedy 1-6 týdně. 1 drink denně už byla většinou mírná konzumace a více než to těžká.
- *) Standardní drink obsahuje 10g čistého alkoholu a jde o přibližně 375ml 3,5% piva, 100ml 13% vína, 30ml 40% tvrdého. Kdybyste to náhodou potřebovali, pro výpočet gramů alkoholu existuje vzorec: 0,8 (hustota etanolu) x obsah (ml) x koncentrace alkoholu (% obj.) děleno 100.
Dobře, když to není jednotné, najdeme množství, které bylo všem studiím společné: 1-2 drinky za týden a max 2 při jedné příležitosti byly lehkou konzumací všude. Hrozí podle studií při takovém popíjení něco? No ve zkratce: nejspíše ne.
Vlastně je skoro udivující, k jak podobným výsledkům různé studie došly. Ty opravdu velké a dlouhodobé dokonce našly pozitivní vliv lehkého popíjení na IQ dětí (viz zdroje a studie 1, 7, 12, 13, 15, 19). Skoro jistě nejde o vliv alkoholu samotného, ale o vliv lepšího postavení žen pijících takhle málo (viz sekce pro fajnšmekry). To se ukázalo i ve studii, kde využili pro lepší srovnání žen jejich genetickou „neschopnost“ snášet dobře alkohol. Pozitivní dopady tedy lehké pití nemá, nevidíme ale extra přesvědčivé důkazy pro ty negativní.
Jedny testy, dva různé závěry?
Musíme se však dívat pozorně. Poměrně nová studie věnující se vlivu alkoholu na vývoj mozkových funkcí u 10letých dětí na první pohled vypadá, že by měla spadnout do kolonky argumentů proti. Autoři ji uzavírají s tím, že „jakákoli konzumace alkoholu je spojená s významnými psychologickými dopady“. Nicméně jim u lehkého pití také vyšel pozitivní vliv na IQ, a ty „horší“ výsledky dětí lehkých konzumentek (chování, impulzivita, sebekontrola apod.) byly horší asi tak o dva bodíky, což byste na nich nepoznali. To nejzajímavější ale je, že existuje výzkum vycházející z úplně stejných vstupních dat a došel k něčemu jinému. Jeho autoři si totiž položili trochu jinou otázku: jaké faktory mají na psychické zdraví dětí největší vliv? S konzumací alkoholu nebyly psychopatologie ani poruchy kognitivních funkci či chování spojeny vůbec. Nejsilnější vliv mělo psychické zdraví rodičů, socioekonomický status, sociální prostředí, výchova.
Aby to však nebylo tak snadné, podíváme se na druhou stranu mince.
🛑 Argumenty PROTI jakémukoli popíjení
Navzdory i mezi mediálně profláknutými lékaři populárnímu názoru, že je sklenka červeného denně dobrá „na srdíčko“, vědecké důkazy už dlouho ukazují, že alkohol zkrátka není prospěšný v žádném množství, pro nikoho a nikdy. Studie provedené na buněčných a zvířecích modelech dovolují podívat se na jeho působení bez zkreslení prostředím. Tam vidíme, že i nízké koncentrace alkoholu (odpovídající asi tak jednomu drinku) zasahují do molekulárních procesů v mozku. Ukazují také na poruchy učení a chování u potomků závislé na dávce. Přechodné a mírné zvýšení koncentrace alkoholu v krvi matky vedlo u hlodavců k většímu odumírání mozkových buněk plodu.
Zda nějaké množství alkoholu tkáně poškodí nebo ne, závisí na mnoha faktorech, mj. na geneticky dané citlivosti dítěte. Všichni známe někoho, kdo alkohol nepije, protože „mu nedělá dobře“ - dítě v děloze ale takové rozhodnutí udělat nemůže. Existují případy, kdy jedno z dvouvaječných dvojčat vykazovalo znaky FAS a druhé ne, přestože bylo vystaveno stejnému množství alkoholu.
Možná jste také někde slyšeli, že je důležitý jen první trimestr a pak už je to jedno, není to ale pravda. V prvním trimestru způsobí alkohol ve vysokých hladinách změněné fyzické rysy a vývojové vady, ve třetím má vliv na rapidně se vyvíjející mozek a kognitivní funkce.
Mluví se i o několika nových studiích, z nichž jsem zatím měla možnost přečíst jen abstrakty. Tato na malém vzorku 24 žen pomocí magnetické rezonance ukazuje na změny ve vývoji mozku plodů právě u velmi lehké konzumace. A možná jste i v českých médiích zaznamenali tuhle, kde zas autoři našli asociaci mezi lehkým pitím a společnými změněnými rysy v obličeji dětí. Asociace není důkaz ničeho, je ale každopádně vidět, že výzkumy na toto téma stále probíhají a každý den se může objevit průlomový článek prokazující poškození kvůli každé kapičce.
👉🏻 Závěr
Právě proto je to rozhodnutí stejně na každé z nás. Teď ale myslím může to rozhodnutí být opravdu informované. Samy se zamyslete, co je ta správná volba zrovna pro vás, jaké jsou vaše hodnoty, z čeho máte strach, jestli by vám ta trocha alkoholu vůbec chyběla, jestli si umíte dát takhle málo nebo je pro vás lepší nedat si nic… Klidně se podělím, jak jsem to udělala já: v prvním trimestru jsem měla jeden drink na konci, kdy jsme měli sešlost s kamarády a nechtěla jsem o těhotenství ještě říkat. Ve druhém a třetím trimestru jsem si dala asi tak jeden až dva drinky za měsíc. Alkohol mi extra nechyběl, ale osvěžit se v létě moji guilty pleasure v podobě malého piva se spritem a na podzim si dát po dobré večeři deci vína mi prostě dělalo radost. Až na ten první drink, do kterého jsem byla donucena společensky a klidně bych se mu příště nějak vyhnula, mi to takhle dávalo smysl. Vy ale nejste já a může pro vás být optimální rozhodnutí něco jiného.
💪🏻 Jen pamatujte na pár praktických rad:
- Jako bezpečné se jeví dát si určitě méně než jeden drink denně, spíše 1-2 za týden.
- Nikdy si nedávejte víc než 2 drinky při jedné příležitosti. A počet takových příležitostí zkrouhněte.
- Ten svůj občasný drink až dva pijte hodně pomalu (alespoň v průběhu 1h), opravdu si svou skleničku vychutnávejte. Dáte tak čas játrům alkohol zpracovávat postupně. Neměla byste se cítit ani trochu opilá.
Díky za přečtení. Budu ráda, když budete sdílet tenhle článek, přidáte se k odběratelům newsletteru a taky za jakoukoli zpětnou vazbu.
Mějte se krásně, Andrea
