Početí a plodnost - tipy a triky vyplývající ze studií

Většinu života jsme se snažili neotěhotnět. Snažili jsme se dost usilovně, protože četná varování v nás vyvolaly strach i z jediné spermie. Máme v sobě takový podvědomý pocit, že otěhotnění je při nechráněném sexu vysoce pravděpodobné, opak je však pravdou. Mohlo by se zdát, že je toto téma určeno opět jen pro úzkou skupinu lidí. Protože však schopnost početí odráží náš celkový zdravotní stav (koneckonců to je z biologického hlediska naše hlavní úloha), mohou z tohoto článku čerpat všichni, kteří se snaží pochopit a optimalizovat své zdraví.

Asi všichni rozumíme tomu, že pro početí se musí ve správnou chvíli potkat spermie s vajíčkem, místo srazu je vejcovod. Ovlivnit ale můžete jen to, kdy tam pošlete spermie. Vajíčko samotné si žije svým životem, řízeným menstruačním cyklem (podrobněji jsem se o tom rozepsala tady).

Po uvolnění z folikulu = ovulaci žije vajíčko jen 12-24 hodin, spermie však dokáže ve vejcovodu počkat až 5 dní. Proto je tzv. plodné okno dlouhé 6 dní - 5 dní před ovulací a den ovulace k tomu. Největší šance na úspěch jsou nicméně 2 dny před, 1 den před nebo v den ovulace:

U typického 28denního cyklu se udává jako plodné období obvykle 10.-16. den cyklu. Přesto podle studie s více než 200 zdravými ženami, z nichž většina označila svůj cyklus za pravidelný, byly dny ovulace nečekaně variabilní - a více než 70 % z nich bylo v plodném období mimo tohle okno, tedy před 10. dnem nebo po 17. dni menstruačního cyklu. Není to totiž tak snadné.

Teoreticky ji můžete spočítat. U 28denního cyklu je ovulace přibližně v polovině, u jinak dlouhých cyklů na to ale musíte trochu jinak. Folikulu s vajíčkem totiž může dozrávání trvat různě dlouho, luteální fáze (která nastává po ovulaci) je ale dána délkou života žlutého tělíska - a ta je nejčastěji 12-14 dnů. Variace v celkové délce menstruačního cyklu je proto obvykle dána proměnlivou délkou té první části(folikulární) a ovulace pak není v polovině, ale těch 12-14 dnů před menstruací. Také se právě ta první folikulární fáze s věkem zkracuje1.

Spočítat si ale den ovulace ve chvíli, kdy jste dva týdny po ní, a právě dostanete menstruaci, není pro početí nejpraktičtější. Proto existují metody, které mohou s určením ovulace pomoci.

Nechráněný pohlavní styk během plodných dnů, jinak ale nic. Dnů s největšími pravděpodobnostmi na početí (dle grafu výše) je více než 1, takže se nemusíte trefit do nějakého přesného data. „Stačí“ mít sex alespoň 2× během plodného okna. Mýtus ale je, že by byla vyšší frekvence na škodu - podle studie hodnotící skoro 9,5 tis. vzorků spermatu byla kvalita i množství spermií normální při každodenní ejakulaci. Zkuste ze sebe spíše setřást ten tlak, držet se nějaké své normální frekvence. Jen abstinence > 10 dnů kvalitu ejakulátu zhoršuje. Neprokázalo se také, že by pomohly nějaké pozice. A pozor na sliny i většinu gelů, které to spermiím ztěžují (bez negativních účinků jsou (nejspíše) gely na bázi hydroxyethylcelulózy).

Faktor správného načasování je při početí důležitý, nicméně je pořád jen 1 z mnoha. Záleží i na životaschopnosti spermie a vajíčka, vnímavosti dělohy a dalších.

Věk

U žen se jako magická hranice uvádí věk 35 let, za níž klesá zásoba vajíček ve vaječnících a (hlavně) jejich genetická kvalita. Samozřejmě jde ale o proces spíše plynulý než skokový (a více potíží lze vidět spíše po 37. roce). Málo se také ví, že věk mužů hraje rovněž velkou roli - dokonce i s podobnou hranicí. Po 35. roce u nich pomalu klesají hladiny testosteronu, počet, pohyblivost i morfologické parametry spermií a po 40. i ta genetická kvalita. Právě genetická výbava plodu (daná kvalitou vajíčka i spermie) je nejdůležitějším faktorem pro zdravý vývoj těhotenství.

Výživa

Zdravá a pestrá strava je podmínkou pro celkové zdraví obecně. Některé vitaminy, skupiny potravin nebo jídelníčky ale mají na reprodukční zdraví větší vliv než jiné. Dlouho se pro optimalizaci celkového zdraví i plodnosti propaguje středomořská dieta. Celkem nedávná studie s ženami podstupujícími IVF však ukázala, že lepších výsledků bylo dosaženo s „fertility“ dietou, ne tou středomořskou. Skládá se z celozrnných výrobků, sóji a mořských plodů, střídmé míry mléčných výrobků. Úplně minimalizovat se v ní má příjem živočišných tuků, trans- mastných kyselin a ovoce a zeleniny ošetřených pesticidy. Naopak k ní patří doplňování kyseliny listové, vit B12, vit D. Nevhodné jsou podle dalších důkazů jednoduché cukry a potraviny s vysokým glykemickým indexem.

Obezita

Obezita je u žen známým nepříznívým faktorem při hodnocení šancí na otěhotnění i rizik komplikací v těhotenství i během porodu. BMI žen > 25 kg/m2 je ve studiích spojeno s nižšími šancemi početí (ve srovnání s BMI 18.5-24.9 kg/m2), a to i po zohlednění kouření nebo věku. Podobně je to ale i u BMI < 20 kg/m2 nebo nadměrného cvičení. Málo se také ví, že obezita mužů má na početí podobně negativní dopady. Krom zvýšených rizik mnoha onemocnění zasahuje do osy hypothalamus-hypofýza-varlata, negativně ovlivňuje tvorbu testosteronu a způsobuje více oxidativního stresu s dopady na parametry spermiogramu.

Onemocnění

Celkové zdraví obou partnerů je důležitým faktorem pro úspěch početí. Jak už jsem zmínila, plodnost odráží biologickou schopnost reprodukce a ta zase zdraví jedince. Proto studie, která se právě této otázce věnovala, našla sníženou schopnost početí, pokud měl alespoň jeden z páru diagnózu hypo- nebo hyperthyreoidismu, vysoký cholesterol, vysoký tlak či cukrovku (jen u cukrovky ale byly výsledky dostatečně statisticky významné, tam bude tedy vliv nejspíše největší).
A pochopitelně je u žen důležité chodit i na pravidelné gynekologické prohlídky, kde se případně včas podchytí změny na čípku, fibromy a polypy dělohy, endometrióza a PCOS.

Stres

Hodně žen se stresuje tím, že se při snaze o početí stresují. Od okolí slýchávají tu úplně (sprominutím) debilní větu: „No ono aby to šlo, tak se musíš uvolnit, víš, pustit to z hlavy“. Za prvé, jak asi (?!), a za druhé, akorát že vůbec. Stres podle důkazů zas tak velkou roli nehraje. Ve studii, která se právě touto otázkou zabývala, byla míra početí nižší u žen s vyššími hladinami alfa-amylázy (novější marker stresu), ale jen u těch nejvyšších hladin. A s kortizolem početí nesouviselo vůbec. V další studii, kde části žen snažících se o otěhotnění náhodně rozdali ovulační testy a hodnotili pomocí dotazníků i jejich subjektivně vnímané hladiny stresu, nenašli žádnou spojitost mezi stresem a početím (a ani mezi používáním těch ovulačních testů a větší mírou stresu). Když vezmeme v potaz, že ženy jsou schopné otěhotnět za války, v násilných vztazích nebo během znásilnění a že pračlověk pravděpodobně trávil více času strachováním se o přežití než praktikováním mindfullness, těžko reprodukci nějaké naše vtíravé obavy a lehce obsesivní testování rozhodí. Určitě je ale vhodné se stresem pracovat - ne kvůli početí, ale kvůli vám a vašemu vztahu. Stres plynoucí z problémů s početím se dotýká žen více osobně, protože si to spojují se svou sebehodnotou.

Zlozvyky

Výzkumy konzistentně ukazují škodlivý vliv kouření na produkci, pohyblivost a morfologii spermií, stejně tak vyšší riziko poškození DNA, kterou nesou. Podobně u žen mohou složky cigaretového kouře ovlivňovat folikulární mikroprostředí a narušovat hladiny hormonů. Také u nich nastává menopauza o 1-4 roky dříve než u nekuřaček. Jen o něco méně negativní jsou dopady alkoholu. Jak jsem psala i v článku o alkoholu v těhotenství, z klinických dat se ani zde nezdá, že by mírná konzumace schopnost žen otěhotnět významně ovlivňovala. Toxické účinky alkoholu jsou ale nesporné, a proto je dle mnohých vhodné jej ještě před početím vynechat. Alkohol ve vyšší míře (> 5-10 drinků týdně) už s problémy s početím i ve studiích souvisí - a to jak u žen, tak i u mužů. Pojí se u nich s abnormální morfologií spermií, genotoxickými účinky na DNA a změnami hladin hormonů.
Ještě složitější je to s marihuanou. Studií je mnoho, ale mají spoustu slabých míst: pravdomluvnost a paměť účastníků, fakt, že se rekreační drogy, alkohol a kouření různě kombinují, špatně odhadnutelná dávka při sdílení jointů nebo požití THC v jídle. Poslední přehled ale shrnuje, že má marihuana velmi pravděpodobně negativní dopady jak na ženskou, tak i mužskou plodnost a při užívání během těhotenství ohrožuje plod předčasným porodem a zpomalením růstu.

Mnoho párů si volí při plánovaném početí různé podpůrné terapie, jako jsou doplňky stravy, bylinky, čaje, postupy alternativní medicíny. Nejsem úplně jejich příznivcem, měly by se podle mě užívat individuálně (až na suplementaci kyseliny listové, jódu a vitaminu D, které mají v prekoncepčním období smysl téměř pro všechny ženy). Ale když už, tak alespoň ať lidi berou doplňky podložené daty 🙃. Rovnou jsem zahrnula i ty, které mají prokázaný efekt i na parametry mužské plodnosti.
Poznámka: Většina studií, na základě kterých vznikla tabulka níže, proběhla na osobách se známými problémy s fertilitou (např. podstupujících IVF, ženy se syndromem polycystických ovarií (PCOS), muži s nepříznivým nálezem na spermiogramu). Pro běžnou populaci mohou mít přínosy, ale nemusí.

(Zdroje z tabulky: (1),(2),(3),(4),(5),(6),(7),(8),(9a),(9b),(10),(11),(12))

Diagnóza neplodnosti zní dost definitivně, ve skutečnosti ale pro její získání stačí snažit se o početí > 1 rok (nebo > 6 měsíců, pokud je ženě > 35 let). Týká se 15-20 % párů. A i když početí klidně rok (nebo 2) trvat může, výzkumy naznačují, že šance na otěhotnění jsou největší v prvním měsíci snažení (asi 30 %) a potom klesají. 90 % párů sice otěhotní v tom prvním roce snažení, 75 % ale už v prvních 6 měsících. U žen nad 35 let jsou tato čísla nižší. Proto se po roce (nebo půl roce v případě věku > 35 let) doporučuje vyhledat pomoc reprodukční kliniky.

To je ale dost obecné pravidlo. Pokud máte opodstatněný strach, že byste s oplozením mohli mít zrovna vy problém, klidně vyhledejte konzultaci dříve. Které stavy si tento opodstatněný strach zaslouží nejčastěji?

Úspěšnost metod asistované reprodukce se každopádně stále zvyšuje. Bohužel je to v naší společnosti stále trochu stigma, podle mnoha názorů bude ale poptávka po nich do budoucna růst, nikoli klesat. Reprodukční zdraví je součástí našeho celkového zdraví a rozhodně se nikdo nemusí stydět za to, že se jej snaží zlepšit.

V dnešní době je pro mnoho párů cesta k miminku výzvou, i když se o tom veřejně mluví málo. Je však důležité mít na paměti, že početí je složitý proces ovlivněný mnoha faktory. Každý jedinec a pár jsou jedineční a co funguje pro jednoho, nemusí nutně fungovat u ostatních.

„Jít naproti“ početí lze mnoha způsoby - poznat svůj cyklus, naučit se identifikovat plodné dny, nenechat se rozhodit mnoha mýty, které kolem toho kolují. Určitě je dobré vzít v potaz význam zdravého životního stylu, vyvážené stravy a přiměřené fyzické aktivity. Také by ale bylo fajn mluvit o tom, že cesta k početí může být náročná a rozhodně na ní nejste sami. Podpora partnera, rodiny, odborníků ale i přátel a celé společnosti, otevření tématu jako takového, může na této cestě mnoha lidem pomoci.

Tipy na závěr:

Zdroje zde

Děkuji za přečtení! Pokud vám nečernobílý přístup k informacím ohledně těhotenství, porodu i rodičovství dává smysl, můžete projekt mnoha způsoby podpořit. Vítám i zpětnou vazbu. Těším se na příště!