Hlavní obsah
Věda

Dělají nás podle dat děti šťastnějšími, nebo jsou spíše zdrojem stresu?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Ivan Mark Kuznietsov, Unsplash

Na miminko jste se moc těšili. Po prvotní euforii ale přišla spánková deprivace, neshody s partnerem, pocity bezmoci, obavy o zdraví dítěte. Dá se podle studií vyhodnotit, jestli to vůbec stojí za to?

Článek

Jsou lidé šťastní v roli rodičů?

Rodičovství se často zobrazuje jako blažená zkušenost plná bezpodmínečné lásky a radosti. Možná vás proto překvapí, že probíhá vědecká debata o tom, zda mít děti přináší spíš štěstí, nebo zvyšuje stres a pocit neštěstí. Známý ekonom, autor bestsellerů a nositel ceny Nobelovy nadace za ekonomii Daniel Kahneman se v roce 2004 zeptal více než 900 žen, jak šťastnými je jednotlivé každodenní úkony činí. Výsledky byly pro mnohé překvapivé - uklízení a vaření se umístily o dost výš než péče o děti.

I další studie ukazují, že po narození dětí klesá míra vnímaného štěstí. V páru bez ohledu na status manželství vzrůstá tenze, stoupá míra negativní komunikace (hádky, výčitky apod.), nesezdané páry se častěji rozcházejí. Rodiče prožívají více negativních emocí než bezdětní, mají častěji finanční potíže, hůře spí a také mají více problémů ve vztazích.

Zábava to není, ale radost (většinou) jo

Vypadá to celkem jednoznačně, naštěstí to ale takhle černobílé není. Když se totiž vědci zeptají lidí trochu jinak, úplně nám to s pohledem na vliv dětí na naši (ne)spokojenost zamíchá. Rodiče častěji udávají pocity naplněnosti, smyslu, účelu. Jak se ukazuje, zažívat zábavné momenty a žít naplněný život jsou dvě různé věci.

Samozřejmě jsou jednotlivé okolnosti, které převáží misky vah více na stranu každodenního stresu nebo dlouhodobého pocitu naplnění, značně individuální. Vědecké důkazy ale můžou přinést trochu objektivity a ukázat, na jakých faktorech to vnímané štěstí rodičů záleží nejvíce.

Asi nikoho nepřekvapí, že rodiče s finančními nesnázemi, svobodní a ti mladší 25 let bývají méně šťastní než podobní lidé bez dětí. Také má vliv celkové zázemí v rodině, pomoc při péči o děti nebo nastavení sociální a rodinné politiky v daném státě. Proto jsou na tom rodiče v USA s nulovou rodičovskou dovolenou hůře než ti evropští. Někoho ale možná na první pohled překvapí, že štěstí většinou přináší potomek více otcům než matkám. Na ten druhý už to ale tolik překvapivé není - přeci jen jsou to stále ženy, na jejichž bedrech leží většina péče o domácnost i děti. Právě jejich životy se narozením prvního dítěte od základu mění, zatímco ty otců zůstanou v hlavních bodech stejné. Také čas, který tatínkové s dětmi tráví, bývá naplněn převážně zábavnými aktivitami a to náročnější zůstává maminkám.

Roli hraje i věk dítěte. Jak poznamenávají autoři jedné souhrnné studie, malé děti znamenají méně spánku, více uklízení a stresu - což není úplně recept na šťastný život. Proto podle některých článků raketově stoupá spokojenost lidí hlavně ve chvíli, kdy jejich děti opustí hnízdo. Pokud s nimi ale mají rodiče dobré vztahy, je zas ten pozitivní dopad na štěstí v téhle fázi života opravdu výrazný. Dále se to násobí s příchodem vnoučat.

Závěr

Otázka, zda děti dělají lidi šťastnějšími, nebo nešťastnými, je složitá a má mnoho aspektů. Zatímco výzkum naznačuje, že rodiče průměrně mohou zažívat pokles subjektivního pocitu pohody ve srovnání s lidmi bez dětí, je důležité zvážit kontext, další faktory a individuální rozdíly, které ovlivňují štěstí rodičů (a nejen jich). Nesplněná očekávání, věk, pohlaví a různé vnější faktory mohou významně ovlivnit dopad příchodu potomků na štěstí rodičů. Rodičovství může přinést obrovskou radost, smysl a pocit naplnění, ale je důležité nastavit si realistická očekávání a budovat podporující prostředí - pro dítě, ale i pro sebe.

Tipy na závěr

  1. Nastavte si dobře svá očekávání. Ty nerealistická dokážou zkazit úplně všechno.
  2. Najděte si mezi každodenními povinnostmi minutu na to, podívat se na všechno víc z výšky, zastavit se nad tím, jaký zázrak to doma máte. Při přebalování, které se spíš podobá zápasení, nekonečném uklízení drobků a zvládání nepřiměřených emocí cítí naplnění málokdo. Ale stejně se na vás pak dítě usměje a najednou máte ten hřejivý pocit vděku.
  3. Co nejvíc dopředu se zamyslete nad svými záchrannými systémy. Kdo vám může přijet pohlídat, když už fakt nebudete moct? Pokud to nemůžou být prarodiče, nemáte náhodou kamarádku s láskou k dětem a flexibilní pracovní dobou? Pokud to stejně nejde, nemůže vám někdo přijít uklidit / uvařit?
  4. Zmínila jsem to jen krátce, ale záleží i na dítěti samotném. Některé děti opravdu jsou “náročnější” (hlavně pokud jsou více citlivé, intenzivní a nepředvídatelné). Proto nikdy nesrovnávejte - ani děti mezi sebou, ani sebe s jinými rodiči.
  5. Být rodičem 24/7 je těžké a plné protichůdných pocitů. Nejste v tom ale sami. Najděte si “svůj kmen”, říkejte si o pomoc, dělejte si malé radosti. Buďte na sebe hodní a klidně si občas postěžujte.

Děkuji vám za přečtení. Pokud vám newsletter PoroPravdy dává smysl, můžete ho začít odebírat.

Do příště se mějte krásně,

Andrea

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz