Článek
Vytrvalostní závody představují pro lidský organismus jedinečnou výzvu, při které se člověk dostává na hranice svých fyzických i psychických možností. Zatímco nároky takových závodů už byly podrobně studovány mnohokrát, pochopení těhotenství a metabolických nároků, které pro tělo představuje, je zatím nedostatečně prozkoumanou oblastí. V tomto článku se podíváme na komplexní studii, která vrhá světlo na metabolické změny a energetický výdej, k nimž dochází u vytrvalostních závodů, ale i v těhotenství. Zkoumáním výsledků studie se podíváme hlavně na paralely mezi fyziologickými nároky vytrvalostních závodů a výzvami, s nimiž se setkávají ženy během těhotenství a kojení.
Nechat v sobě 40 týdnů růst život stojí ženské tělo práci na samé hranici lidských možností. Přesto jim za to netleskáme.
Přehled studie
Studie provedená na Duke University se zaměřila na skupinu osob účastnících se těch nejnáročnějších ultravytrvalostních závodů. Cílem bylo prozkoumat metabolické adaptační mechanismy a energetický výdej účastníků během různých fází s ohledem na délku trvání výkonu. Výzkum využíval různé metodiky, včetně analýzy izotopů, respirometrie, bioelektrické impedance a monitorování tělesné hmotnosti k posouzení fyziologických reakcí účastníků v průběhu závodu.
Hodnocení metabolických změn
Studie zahrnovala dvě základní fáze: měření před závodem a během něj. V první fázi byla účastníkům šest dní před závodem podána dávka dvakrát značené vody (DLW). Před závodem i během závodu pak autoři odebírali vzorky značené moči a mohli díky tomu sledovat řadu parametrů vypovídajících o energetickém výdeji sportovců. Z těchto měření pak byla odvozena celková tělesná voda (TBW) a celkový energetický výdej (TEE). Zároveň vzali autoři v potaz i studie věnující se maximálním možným příjmům energie z potravy a tato data zkombinovali. Mohli díky tomu určit limity metabolického výdeje, za nimiž už není výkon dlouhodobě udržitelný, protože ho zkrátka nejde „ujíst“ - tělo by muselo sáhnout do zásob.
Těhotenství
Pokud provedeme paralelu mezi nároky vytrvalostních závodů a těhotenstvím, můžeme pozorovat několik podobností. Při obou událostech je tělo vystaveno zvýšeným metabolickým nárokům a energetickému výdeji. Během těhotenství prochází tělo ženy významnými fyziologickými změnami, aby podpořilo růst a vývoj plodu. Podobně i vytrvalostní závody vyžadují zvýšený energetický výdej pro udržení fyzické námahy a výkonu.
Hranice výkonu vzhledem k trvání aktivity: Společné rysy
Analýza metabolické adaptace provedená ve studii poskytuje náhled na výzvy, kterým tělo čelí jak během vytrvalostních závodů, tak i během „obyčejného“ těhotenství.
Jak extrémní běžecký závod přes celé Spojené státy nebo Tour de France, tak i těhotenství a kojení v prvních 3 měsících po porodu totiž odpovídají zjevnému stropu lidské vytrvalosti vzhledem k délce jejich trvání.
Vztah mezi maximálním výdejem energie v čase: na obrázku B je vidět stabilizace křivky na asi ~2.5× BMR. Těhotenství a laktace se drží celou dobu na 2,2 a 2,5× BMR.
Jinými slovy: Výzkum z Duke University ukázal, že těhotenství se blíží limitní hranici toho, čeho je lidské tělo dlouhodobě schopné. Po 20 týdnech extrémních sportovních výkonů se u trénovaných ultrasportovců stabilizuje limit pro výdej na 2,5 násobku bazálního metabolismu (= energie spálená v klidu), tedy 2,5× BMR. Nad tuto hranici už se stává výkon dlouhodobě neudržitelným. Těhotné a kojící ženy (první 3 měsíce) jsou běžně na 2,2 násobku BMR. To znamená, že být těhotná 40 týdnů a pak kojit je pro tělo stejně náročné, jako běžet maraton každý den. A to se vůbec nebavíme o tom, kolik energie stojí porod.
Závěr
Vytrvalostní závody představují pro lidský organismus pozoruhodnou výzvu, která vyžaduje značné metabolické adaptace a energetický výdej. Optimalizaci výkonu vytrvalostních sportovců se ale věnují celé týmy, jejich fyziologii zkoumají vědci od mapování fungování jednotlivých buněk a mitochondrií a těhotenství přitom máme za něco úplně obyčejného, co si žádný potlesk nezaslouží. Na základě paralely s vytrvalostními sportovci můžeme ocenit společné aspekty fyziologických nároků, kterým tělo čelí v obou kontextech. Tato pozorování zdůrazňují neuvěřitelnou odolnost a přizpůsobivost lidského těla, ať už jde o náročný vytrvalostní závod, nebo o transformační cestu těhotenstvím. Neměli bychom ale výkon ani jedné skupiny podceňovat nebo bagatelizovat jen proto, že je běžný.
Tipy na závěr
- Dobrá fyzická forma získaná před těhotenstvím se během něj i v průběhu porodu a v šestinedělí značně vyplatí. Zároveň pokud nemá žena nařízený klid na lůžku lékařem a cítí se dobře, není důvod se fyzické aktivitě vyhýbat ani během těhotenství - názory, že žena musí těhotenství proležet, jsou dávno překonané.
- Výživa je základ všeho a v těhotenství to platí obzvlášť. Těhotné by měly jíst nutričně bohatou, pestrou stravu a kromě rizikových potravin (viz článek o zákazech v těhotenství) omezit i tzv. “junk food”. Těhotenství není vhodná doba na diety, detoxy nebo jiné restrikce. Za dva ale na druhou stranu také jíst nemusíte, ve druhém a třetím trimestru je vaše potřeba vyšší jen asi o 350-450 kcal denně.
- Všichni ti zmínění supersportovci (co pak na rozdíl od těhotných sklízejí medaile a ovace), za sebou mají celé týmy, které jim k výkonu pomáhají. Někdy jim doslova proráží cestu. Těhotné by se neměly bát říct si o pomoc. Že utrpení k ženství a mateřství musí patřit je nejvíc zakořeněný prehistorický mýtus, který už by bylo fajn opustit - pro začátek alespoň v hlavách nás žen.
Zdroj: Caitlin Thurber et al. Extreme events reveal an alimentary limit on sustained maximal human energy expenditure.*Sci. Adv.*5,eaaw0341(2019). DOI: 10.1126/sciadv.aaw0341
